ధనహీనో న హీనశ్చ ధనికః స సునిశ్చయః ।
విద్యారత్నేన హీనో యః స హీనః సర్వవస్తుషు ॥ 01 ॥
దృష్టిపూతం న్యసేత్పాదం వస్త్రపూతం పిబేజ్జలమ్ ।
శాస్త్రపూతం వదేద్వాక్యః మనఃపూతం సమాచరేత్ ॥ 02 ॥
సుఖార్థీ చేత్త్యజేద్విద్యాం విద్యార్థీ చేత్త్యజేత్సుఖమ్ ।
సుఖార్థినః కుతో విద్యా సుఖం విద్యార్థినః కుతః ॥ 03 ॥
కవయః కిం న పశ్యన్తి కిం న భక్షన్తి వాయసాః ।
మద్యపాః కిం న జల్పన్తి కిం న కుర్వన్తి యోషితః ॥ 04 ॥
రఙ్కం కరోతి రాజానం రాజానం రఙ్కమేవ చ ।
ధనినం నిర్ధనం చైవ నిర్ధనం ధనినం విధిః ॥ 05 ॥
లుబ్ధానాం యాచకః శత్రుర్మూర్ఖానాం బోధకో రిపుః ।
జారస్త్రీణాం పతిః శత్రుశ్చౌరాణాం చన్ద్రమా రిపుః ॥ 06 ॥
యేషాం న విద్యా న తపో న దానం
జ్ఞానం న శీలాం న గుణో న ధర్మః ।
తే మర్త్యలోకే భువి భారభూతా
మనుష్యరూపేణ మృగాశ్చరన్తి ॥ 07 ॥
అన్తఃసారవిహీనానాముపదేశో న జాయతే ।
మలయాచలసంసర్గాన్న వేణుశ్చన్దనాయతే ॥ 08 ॥
యస్య నాస్తి స్వయం ప్రజ్ఞా శాస్త్రం తస్య కరోతి కిమ్ ।
లోచనాభ్యాం విహీనస్య దర్పణః కిం కరిష్యతి ॥ 09 ॥
దుర్జనం సజ్జనం కర్తుముపాయో నహి భూతలే ।
అపానం శాతధా ధౌతం న శ్రేష్ఠమిన్ద్రియం భవేత్ ॥ 10 ॥
ఆప్తద్వేషాద్భవేన్మృత్యుః పరద్వేషాద్ధనక్షయః ।
రాజద్వేషాద్భవేన్నాశో బ్రహ్మద్వేషాత్కులక్షయః ॥ 11 ॥
వరం వనం వ్యాఘ్రగజేన్ద్రసేవితం
ద్రుమాలయం పత్రఫలామ్బుసేవనమ్ ।
తృణేషు శయ్యా శతజీర్ణవల్కలం
న బన్ధుమధ్యే ధనహీనజీవనమ్ ॥ 12 ॥
విప్రో వృక్షస్తస్య మూలం చ సన్ధ్యా
వేదః శాఖా ధర్మకర్మాణి పత్రమ్ ।
తస్మాన్మూలం యత్నతో రక్షణీయం
ఛిన్నే మూలే నైవ శాఖా న పత్రమ్ ॥ 13 ॥
మాతా చ కమలా దేవీ పితా దేవో జనార్దనః ।
బాన్ధవా విష్ణుభక్తాశ్చ స్వదేశో భువనత్రయమ్ ॥ 14 ॥
ఏకవృక్షసమారూఢా నానావర్ణా విహఙ్గమాః ।
ప్రభాతే దిక్షు దశసు యాన్తి కా తత్ర వేదనా ॥ 15 ॥
బుద్ధిర్యస్య బలం తస్య నిర్బుద్ధేశ్చ కుతో బలమ్ ।
వనే సింహో యదోన్మత్తః మశకేన నిపాతితః ॥ 16 ॥
కా చిన్తా మమ జీవనే యది హరిర్విశ్వమ్భరో గీయతే
నో చేదర్భకజీవనాయ జననీస్తన్యం కథం నిర్మమే ।
ఇత్యాలోచ్య ముహుర్ముహుర్యదుపతే లక్ష్మీపతే కేవలం
త్వత్పాదామ్బుజసేవనేన సతతం కాలో మయా నీయతే ॥ 17 ॥
గీర్వాణవాణీషు విశిష్టబుద్ధి-
స్తథాపి భాషాన్తరలోలుపోఽహమ్ ।
యథా సుధాయామమరేషు సత్యాం
స్వర్గాఙ్గనానామధరాసవే రుచిః ॥ 18 ॥
అన్నాద్దశగుణం పిష్టం పిష్టాద్దశగుణం పయః ।
పయసోఽష్టగుణం మాంసాం మాంసాద్దశగుణం ఘృతమ్ ॥ 19 ॥
శోకేన రోగా వర్ధన్తే పయసా వర్ధతే తనుః ।
ఘృతేన వర్ధతే వీర్యం మాంసాన్మాంసం ప్రవర్ధతే ॥ 20 ॥
Roman (IAST) Transliteration
dhanahīno na hīnaśca dhanikaḥ sa suniścayaḥ |
vidyāratnena hīno yaḥ sa hīnaḥ sarvavastuṣu || 01 ||
dṛṣṭipūtaṃ nyasetpādaṃ vastrapūtaṃ pibejjalam |
śāstrapūtaṃ vadedvākyaḥ manaḥpūtaṃ samācaret || 02 ||
sukhārthī cettyajedvidyāṃ vidyārthī cettyajetsukham |
sukhārthinaḥ kuto vidyā sukhaṃ vidyārthinaḥ kutaḥ || 03 ||
kavayaḥ kiṃ na paśyanti kiṃ na bhakṣanti vāyasāḥ |
madyapāḥ kiṃ na jalpanti kiṃ na kurvanti yoṣitaḥ || 04 ||
raṅkaṃ karoti rājānaṃ rājānaṃ raṅkameva ca |
dhaninaṃ nirdhanaṃ caiva nirdhanaṃ dhaninaṃ vidhiḥ || 05 ||
lubdhānāṃ yācakaḥ śatrurmūrkhānāṃ bodhako ripuḥ |
jārastrīṇāṃ patiḥ śatruścaurāṇāṃ candramā ripuḥ || 06 ||
yeṣāṃ na vidyā na tapo na dānaṃ
jñānaṃ na śīlāṃ na guṇo na dharmaḥ |
te martyaloke bhuvi bhārabhūtā
manuṣyarūpeṇa mṛgāścaranti || 07 ||
antaḥsāravihīnānāmupadeśo na jāyate |
malayācalasaṃsargānna veṇuścandanāyate || 08 ||
yasya nāsti svayaṃ prajñā śāstraṃ tasya karoti kim |
locanābhyāṃ vihīnasya darpaṇaḥ kiṃ kariṣyati || 09 ||
durjanaṃ sajjanaṃ kartumupāyo nahi bhūtale |
apānaṃ śātadhā dhautaṃ na śreṣṭhamindriyaṃ bhavet || 10 ||
āptadveṣādbhavenmṛtyuḥ paradveṣāddhanakṣayaḥ |
rājadveṣādbhavennāśo brahmadveṣātkulakṣayaḥ || 11 ||
varaṃ vanaṃ vyāghragajendrasevitaṃ
drumālayaṃ patraphalāmbusevanam |
tṛṇeṣu śayyā śatajīrṇavalkalaṃ
na bandhumadhye dhanahīnajīvanam || 12 ||
vipro vṛkṣastasya mūlaṃ ca sandhyā
vedaḥ śākhā dharmakarmāṇi patram |
tasmānmūlaṃ yatnato rakṣaṇīyaṃ
chinne mūle naiva śākhā na patram || 13 ||
mātā ca kamalā devī pitā devo janārdanaḥ |
bāndhavā viṣṇubhaktāśca svadeśo bhuvanatrayam || 14 ||
ekavṛkṣasamārūḍhā nānāvarṇā vihaṅgamāḥ |
prabhāte dikṣu daśasu yānti kā tatra vedanā || 15 ||
buddhiryasya balaṃ tasya nirbuddheśca kuto balam |
vane siṃho yadonmattaḥ maśakena nipātitaḥ || 16 ||
kā cintā mama jīvane yadi harirviśvambharo gīyate
no cedarbhakajīvanāya jananīstanyaṃ kathaṃ nirmame |
ityālocya muhurmuhuryadupate lakṣmīpate kevalaṃ
tvatpādāmbujasevanena satataṃ kālo mayā nīyate || 17 ||
gīrvāṇavāṇīṣu viśiṣṭabuddhi-
stathāpi bhāṣāntaralolupo'ham |
yathā sudhāyāmamareṣu satyāṃ
svargāṅganānāmadharāsave ruciḥ || 18 ||
annāddaśaguṇaṃ piṣṭaṃ piṣṭāddaśaguṇaṃ payaḥ |
payaso'ṣṭaguṇaṃ māṃsāṃ māṃsāddaśaguṇaṃ ghṛtam || 19 ||
śokena rogā vardhante payasā vardhate tanuḥ |
ghṛtena vardhate vīryaṃ māṃsānmāṃsaṃ pravardhate || 20 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
धनहीनो न हीनश्च धनिकः स सुनिश्चयः ।
विद्यारत्नेन हीनो यः स हीनः सर्ववस्तुषु ॥ 01 ॥
दृष्टिपूतं न्यसेत्पादं वस्त्रपूतं पिबेज्जलम् ।
शास्त्रपूतं वदेद्वाक्यः मनःपूतं समाचरेत् ॥ 02 ॥
सुखार्थी चेत्त्यजेद्विद्यां विद्यार्थी चेत्त्यजेत्सुखम् ।
सुखार्थिनः कुतो विद्या सुखं विद्यार्थिनः कुतः ॥ 03 ॥
कवयः किं न पश्यन्ति किं न भक्षन्ति वायसाः ।
मद्यपाः किं न जल्पन्ति किं न कुर्वन्ति योषितः ॥ 04 ॥
रङ्कं करोति राजानं राजानं रङ्कमेव च ।
धनिनं निर्धनं चैव निर्धनं धनिनं विधिः ॥ 05 ॥
लुब्धानां याचकः शत्रुर्मूर्खानां बोधको रिपुः ।
जारस्त्रीणां पतिः शत्रुश्चौराणां चन्द्रमा रिपुः ॥ 06 ॥
येषां न विद्या न तपो न दानं
ज्ञानं न शीलां न गुणो न धर्मः ।
ते मर्त्यलोके भुवि भारभूता
मनुष्यरूपेण मृगाश्चरन्ति ॥ 07 ॥
अन्तःसारविहीनानामुपदेशो न जायते ।
मलयाचलसंसर्गान्न वेणुश्चन्दनायते ॥ 08 ॥
यस्य नास्ति स्वयं प्रज्ञा शास्त्रं तस्य करोति किम् ।
लोचनाभ्यां विहीनस्य दर्पणः किं करिष्यति ॥ 09 ॥
दुर्जनं सज्जनं कर्तुमुपायो नहि भूतले ।
अपानं शातधा धौतं न श्रेष्ठमिन्द्रियं भवेत् ॥ 10 ॥
आप्तद्वेषाद्भवेन्मृत्युः परद्वेषाद्धनक्षयः ।
राजद्वेषाद्भवेन्नाशो ब्रह्मद्वेषात्कुलक्षयः ॥ 11 ॥
वरं वनं व्याघ्रगजेन्द्रसेवितं
द्रुमालयं पत्रफलाम्बुसेवनम् ।
तृणेषु शय्या शतजीर्णवल्कलं
न बन्धुमध्ये धनहीनजीवनम् ॥ 12 ॥
विप्रो वृक्षस्तस्य मूलं च सन्ध्या
वेदः शाखा धर्मकर्माणि पत्रम् ।
तस्मान्मूलं यत्नतो रक्षणीयं
छिन्ने मूले नैव शाखा न पत्रम् ॥ 13 ॥
माता च कमला देवी पिता देवो जनार्दनः ।
बान्धवा विष्णुभक्ताश्च स्वदेशो भुवनत्रयम् ॥ 14 ॥
एकवृक्षसमारूढा नानावर्णा विहङ्गमाः ।
प्रभाते दिक्षु दशसु यान्ति का तत्र वेदना ॥ 15 ॥
बुद्धिर्यस्य बलं तस्य निर्बुद्धेश्च कुतो बलम् ।
वने सिंहो यदोन्मत्तः मशकेन निपातितः ॥ 16 ॥
का चिन्ता मम जीवने यदि हरिर्विश्वम्भरो गीयते
नो चेदर्भकजीवनाय जननीस्तन्यं कथं निर्ममे ।
इत्यालोच्य मुहुर्मुहुर्यदुपते लक्ष्मीपते केवलं
त्वत्पादाम्बुजसेवनेन सततं कालो मया नीयते ॥ 17 ॥
गीर्वाणवाणीषु विशिष्टबुद्धि-
स्तथापि भाषान्तरलोलुपोऽहम् ।
यथा सुधायाममरेषु सत्यां
स्वर्गाङ्गनानामधरासवे रुचिः ॥ 18 ॥
अन्नाद्दशगुणं पिष्टं पिष्टाद्दशगुणं पयः ।
पयसोऽष्टगुणं मांसां मांसाद्दशगुणं घृतम् ॥ 19 ॥
शोकेन रोगा वर्धन्ते पयसा वर्धते तनुः ।
घृतेन वर्धते वीर्यं मांसान्मांसं प्रवर्धते ॥ 20 ॥
dhanahīno na hīnaśca dhanikaḥ sa suniścayaḥ |
vidyāratnena hīno yaḥ sa hīnaḥ sarvavastuṣu || 01 ||
dṛṣṭipūtaṃ nyasetpādaṃ vastrapūtaṃ pibejjalam |
śāstrapūtaṃ vadedvākyaḥ manaḥpūtaṃ samācaret || 02 ||
sukhārthī cettyajedvidyāṃ vidyārthī cettyajetsukham |
sukhārthinaḥ kuto vidyā sukhaṃ vidyārthinaḥ kutaḥ || 03 ||
kavayaḥ kiṃ na paśyanti kiṃ na bhakṣanti vāyasāḥ |
madyapāḥ kiṃ na jalpanti kiṃ na kurvanti yoṣitaḥ || 04 ||
raṅkaṃ karoti rājānaṃ rājānaṃ raṅkameva ca |
dhaninaṃ nirdhanaṃ caiva nirdhanaṃ dhaninaṃ vidhiḥ || 05 ||
lubdhānāṃ yācakaḥ śatrurmūrkhānāṃ bodhako ripuḥ |
jārastrīṇāṃ patiḥ śatruścaurāṇāṃ candramā ripuḥ || 06 ||
yeṣāṃ na vidyā na tapo na dānaṃ
jñānaṃ na śīlāṃ na guṇo na dharmaḥ |
te martyaloke bhuvi bhārabhūtā
manuṣyarūpeṇa mṛgāścaranti || 07 ||
antaḥsāravihīnānāmupadeśo na jāyate |
malayācalasaṃsargānna veṇuścandanāyate || 08 ||
yasya nāsti svayaṃ prajñā śāstraṃ tasya karoti kim |
locanābhyāṃ vihīnasya darpaṇaḥ kiṃ kariṣyati || 09 ||
durjanaṃ sajjanaṃ kartumupāyo nahi bhūtale |
apānaṃ śātadhā dhautaṃ na śreṣṭhamindriyaṃ bhavet || 10 ||
āptadveṣādbhavenmṛtyuḥ paradveṣāddhanakṣayaḥ |
rājadveṣādbhavennāśo brahmadveṣātkulakṣayaḥ || 11 ||
varaṃ vanaṃ vyāghragajendrasevitaṃ
drumālayaṃ patraphalāmbusevanam |
tṛṇeṣu śayyā śatajīrṇavalkalaṃ
na bandhumadhye dhanahīnajīvanam || 12 ||
vipro vṛkṣastasya mūlaṃ ca sandhyā
vedaḥ śākhā dharmakarmāṇi patram |
tasmānmūlaṃ yatnato rakṣaṇīyaṃ
chinne mūle naiva śākhā na patram || 13 ||
mātā ca kamalā devī pitā devo janārdanaḥ |
bāndhavā viṣṇubhaktāśca svadeśo bhuvanatrayam || 14 ||
ekavṛkṣasamārūḍhā nānāvarṇā vihaṅgamāḥ |
prabhāte dikṣu daśasu yānti kā tatra vedanā || 15 ||
buddhiryasya balaṃ tasya nirbuddheśca kuto balam |
vane siṃho yadonmattaḥ maśakena nipātitaḥ || 16 ||
kā cintā mama jīvane yadi harirviśvambharo gīyate
no cedarbhakajīvanāya jananīstanyaṃ kathaṃ nirmame |
ityālocya muhurmuhuryadupate lakṣmīpate kevalaṃ
tvatpādāmbujasevanena satataṃ kālo mayā nīyate || 17 ||
gīrvāṇavāṇīṣu viśiṣṭabuddhi-
stathāpi bhāṣāntaralolupo'ham |
yathā sudhāyāmamareṣu satyāṃ
svargāṅganānāmadharāsave ruciḥ || 18 ||
annāddaśaguṇaṃ piṣṭaṃ piṣṭāddaśaguṇaṃ payaḥ |
payaso'ṣṭaguṇaṃ māṃsāṃ māṃsāddaśaguṇaṃ ghṛtam || 19 ||
śokena rogā vardhante payasā vardhate tanuḥ |
ghṛtena vardhate vīryaṃ māṃsānmāṃsaṃ pravardhate || 20 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Telugu script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.