ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே அயோத்யாகாண்டம் ।
அத த்விநவதிதமஸ்ஸர்கஃ ।
ததஸ்தாம் ரஜநீமுஷ்ய பரதஸ்ஸபரிச்சதஃ ।
க்ரு'தாதித்யோ பரத்வாஜம் காமாதபிஜகாம ஹ ॥ 1 ॥
தம் ரு'ஷிஃ புருஷவ்யாக்ரம் ப்ராஞ்ஜலிம் ப்ரேக்ஷ்ய சாऽகதம் ।
ஹுதாக்நிஹோத்ரோ பரதம் பரத்வாஜோऽப்யபாஷத ॥ 2 ॥
கச்சிதத்ர ஸுகா ராத்ரிஸ்தவாஸ்மத்விஷயே கதா ।
ஸமக்ரஸ்தே ஜநஃ கச்சிதாதித்யே ஶம்ஸ மேऽநக ॥ 3 ॥
தமுவாசாஞ்ஜலிம் க்ரு'த்வா பரதோऽபிப்ரணம்ய ச ।
ஆஶ்ரமாதபிநிஷ்க்ராந்தம்ரு'ஷிமுத்தமதேஜஸம் ॥ 4 ॥
ஸஸுகோஷிதோऽஸ்மி பகவந்ஸமக்ரபலவாஹநஃ ।
தர்பிதஸ்ஸர்வகாமைஶ்ச ஸாமாத்யோ பலவத்த்வயா ॥ 5 ॥
அபேதக்லமஸந்தாபா ஸ்ஸுபிக்ஷாஸ்ஸுப்ரதிஶ்ரயாஃ ।
அபி ப்ரேஷ்யாநுபாதாய ஸர்வே ஸ்ம ஸுஸுகோஷிதாஃ ॥ 6 ॥
ஆமந்த்ரயேऽஹம் பகவந் காமம் த்வாம்ரு'ஷிஸத்தமஃ ।
ஸமீபம் ப்ரஸ்திதம் ப்ராதுர்மைத்ரேணேக்ஷஸ்வ சக்ஷுஷா ॥ 7 ॥
ஆஶ்ரமம் தஸ்ய தர்மஜ்ஞ தார்மிகஸ்ய மஹாத்மநஃ ।
ஆசக்ஷ்வ கதமோ மார்கஃ கியாநிதி ச ஶம்ஸ மே ॥ 8 ॥
இதி ப்ரு'ஷ்டஸ்து பரதம் ப்ராத்ரு'தர்ஶநலாலஸம் ।
ப்ரத்யுவாச மஹாதேஜா பரத்வாஜோ மஹாதபாஃ ॥ 9 ॥
பரதார்தத்ரு'தீயேஷு யோஜநேஷ்வஜநே வநே ।
சித்ரகூடோ கிரிஸ்தத்ர ரம்யநிர்சரகாநநஃ ॥ 10 ॥
உத்தரம் பார்ஶ்வமாஸாத்ய தஸ்ய மந்தாகிநீ நதீ ।
புஷ்பிதத்ருமஸஞ்சந்நா ரம்யபுஷ்பிதகாநநா ॥ 11 ॥
அநந்தரம் தத்ஸரிதஶ்சித்ரகூடஶ்ச பர்வதஃ ।
தயோஃ பர்ணகுடீ தாத தத்ர தௌ வஸதோ த்ருவம் ॥ 12 ॥
தக்ஷிணேநைவ மார்கேண ஸவ்யதக்ஷிணமேவ வா ।
கஜவாஜிரதாகீர்ணாம் வாஹிநீம் வாஹிநீபதே ॥ 13 ॥
வாஹயஸ்வ மஹாபாக ததோ த்ரக்ஷ்யஸி ராகவம் ।
ப்ரயாணமிதி தச்ச்ருத்வா ரஜராஜஸ்ய யோஷிதஃ ।
ஹித்வா யாநாநி யாநார்ஹாஃ ப்ராஹ்மணம் பர்யவாரயந் ॥ 14 ॥
வேபமாநா க்ரு'ஶா தீநா ஸஹ தேவ்யா ஸுமித்ரயா ।
கௌஸல்யா தத்ர ஜக்ராஹ கராப்யாம் சரணௌ முநேஃ ॥ 15 ॥
அஸம்ரு'த்தேந காமேந ஸர்வலோகஸ்ய கர்ஹிதா ।
கைகேயீ தஸ்ய ஜக்ராஹ சரணௌ ஸவ்யபத்ரபா ॥ 16 ॥
தம் ப்ரதக்ஷிணமாகம்ய பகவந்தம் மஹாமுநிம் ।
அதூரார்பரதஸ்யைவ தஸ்தௌ தீநமநாஸ்ததா ॥ 17 ॥
ததஃ பப்ரச்ச பரதம் பரத்வாஜோ த்ரு'டவ்ரதஃ ।
விஶேஷம் ஜ்ஞாதுமிச்சாமி மாத்ரூணாம் தவ ராகவ ॥ 18 ॥
ஏவமுக்தஸ்து பரதோ பரத்வாஜேந தீமதா ।
உவாச ப்ராஞ்ஜலிர்பூத்வா வாக்யம் வசநகோவிதஃ ॥ 19 ॥
யாமிமாம் பகவந் தீநாம் ஶோகாநஶநகர்ஶிதாம் ।
பிதுர்ஹி மஹிஷீம் தேவீம் தேவதாமிவ பஶ்யஸி ॥ 20 ॥
ஏஷா தம் புரஷவ்யாக்ரம் ஸிம்ஹவிக்ராந்தகாமிநம் ।
கௌஸல்யா ஸுஷுவே ராமம் தாதாரமதிதிர்யதா ॥ 21 ॥
அஸ்யா வாமபுஜம் ஶ்லிஷ்டா யைஷா திஷ்டதி துர்மநாஃ ।
கர்ணிகாரஸ்ய ஶாகேவ ஶீர்ணபுஷ்பா வநாந்தரே ॥ 22 ॥
ஏதஸ்யாஸ்து ஸுதௌ தேவ்யாஃ குமாரௌ தேவவர்ணிநௌ ।
உபௌ லக்ஷ்மணஶத்ருக்நௌ வீரௌ ஸத்யபராக்ரமௌ ॥ 23 ॥
யஸ்யாஃ க்ரு'தே நரவ்யாக்ரௌ ஜீவநாஶமிதோ கதௌ ।
ராஜபுத்ரவிஹீநஶ்ச ஸ்வர்கம் தஶரதோ கதஃ ॥ 24 ॥
க்ரோதநாமக்ரு'தப்ரஜ்ஞாம் த்ரு'ப்தாம் ஸுபகமாநிநீம் ।
ஐஶ்வர்யகாமாம் கைகேயீமநார்யாமார்யாரூபிணீம் ॥ 25 ॥
மமைதாம் மாதரம் வித்தி ந்ரு'ஶம்ஸாம் பாபநிஶ்சயாம் ।
யதோமூலம் ஹி பஶ்யாமி வ்யஸநம் மஹதாத்மநஃ ॥ 26 ॥
இத்யுக்த்வா நரஶார்தூலோ பாஷ்பகத்கதயா கிரா ।
ஸ நிஶ்ஸ்வாஸ தாம்ராக்ஷோ நாகஃ க்ரு'த்த இவ ஶ்வஸந் ॥ 27 ॥
பரத்வாஜோ மஹர்ஷிஸ்தம் ப்ருவந்தம் பரதம் ததா ।
ப்ரத்யுவாச மஹாபுத்திரிதம் வசநமர்தவத் ॥ 28 ॥
ந தோஷேணாவகந்தவ்யா கைகேயீ பரத த்வயா ।
ராமப்ரவ்ராஜநம் ஹ்யேதத்ஸுகோதர்கம் பவிஷ்யதி ॥ 29 ॥
தேவாநாம் தாநவாநாம் ச ரு'ஷீணாம் பாவிதாத்மநாம் ।
ஹிதமேவ பவிஷ்யத்தி ராமப்ரவ்ராஜநாதிஹ ॥ 30 ॥
அபிவாத்ய து ஸம்ஸித்தஃ க்ரு'த்வா சைநம் ப்ரதக்ஷிணம் ।
ஆமந்த்ர்ய பரத ஸ்ஸைந்யம் யுஜ்யதாமித்யசோதயத் ॥ 31 ॥
ததோ வாஜிரதாந்யுக்தாந் திவ்யாந்ஹேமபரிஷ்க்ரு'தாந் ।
அத்யாரோஹத்ப்ரயாணார்தீ பஹூந்பஹுவிதோ ஜநஃ ॥ 32 ॥
கஜகந்யா கஜாஶ்சைவ ஹேமகக்ஷ்யாஃ பதாகிநஃ ।
ஜீமூதா இவ கர்மாந்தே ஸகோஷாஸ்ஸம்ப்ரதஸ்திரே ॥ 33 ॥
விவிதாந்யபி யாநாநி மஹந்தி ச லகூநி ச ।
ப்ரயயு ஸ்ஸுமஹார்ஹாணி பாதை ரேவ பதாதயஃ ॥ 34 ॥
அத யாநப்ரவேகைஸ்து கௌஸல்யாப்ரமுகாஃ ஸ்த்ரியஃ ।
ராமதர்ஶநகாங்க்ஷிண்யஃ ப்ரயயுர்முதிதாஸ்ததா ॥ 35 ॥
சந்த்ரார்கதருணாபாஸாம் நிர்யுக்தாம் ஶிபிகாம் ஶுபாம் ।
ஆஸ்தாய ப்ரயயௌ ஶ்ரீமாந்பரத ஸ்ஸபரிச்சதஃ ॥ 36 ॥
ஸா ப்ரயாதா மஹாஸேநா கஜவாஜிரதாகுலா ।
தக்ஷிணாம் திஶமாவ்ரு'த்ய மஹாமேக இவோத்திதஃ ॥ 37 ॥
வநாநி து வ்யதிக்ரம்ய ஜுஷ்டாநி ம்ரு'கபக்ஷிபிஃ ।
கங்காயாஃ பரவேலாயாம் கிரிஷ்வபி நதீஷு ச ॥ 38 ॥
ஸா ஸம்ப்ரஹ்ரு'ஷ்டத்விபவாஜியோதா வித்ராஸயந்தீ ம்ரு'கபக்ஷிஸங்காந் ।
மஹத்வநம் தத்ப்ரதிகாஹமாநா ரராஜ ஸேநா பரதஸ்ய தத்ர ॥ 39 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே அயோத்யாகாண்டே த்விநவதிதமஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha dvinavatitamassargaḥ |
tatastāṃ rajanīmuṣya bharatassaparicchadaḥ |
kṛtātithyo bharadvājaṃ kāmādabhijagāma ha || 1 ||
taṃ ṛṣiḥ puruṣavyāghraṃ prāñjaliṃ prekṣya cā'gatam |
hutāgnihotro bharataṃ bharadvājo'bhyabhāṣata || 2 ||
kaccidatra sukhā rātristavāsmadviṣaye gatā |
samagraste janaḥ kaccidātithye śaṃsa me'nagha || 3 ||
tamuvācāñjaliṃ kṛtvā bharato'bhipraṇamya ca |
āśramādabhiniṣkrāntamṛṣimuttamatejasam || 4 ||
sasukhoṣito'smi bhagavansamagrabalavāhanaḥ |
tarpitassarvakāmaiśca sāmātyo balavattvayā || 5 ||
apetaklamasantāpā ssubhikṣāssupratiśrayāḥ |
api preṣyānupādāya sarve sma susukhoṣitāḥ || 6 ||
āmantraye'haṃ bhagavan kāmaṃ tvāmṛṣisattamaḥ |
samīpaṃ prasthitaṃ bhrāturmaitreṇekṣasva cakṣuṣā || 7 ||
āśramaṃ tasya dharmajña dhārmikasya mahātmanaḥ |
ācakṣva katamo mārgaḥ kiyāniti ca śaṃsa me || 8 ||
iti pṛṣṭastu bharataṃ bhrātṛdarśanalālasam |
pratyuvāca mahātejā bharadvājo mahātapāḥ || 9 ||
bharatārdhatṛtīyeṣu yojaneṣvajane vane |
citrakūṭo giristatra ramyanirjharakānanaḥ || 10 ||
uttaraṃ pārśvamāsādya tasya mandākinī nadī |
puṣpitadrumasañchannā ramyapuṣpitakānanā || 11 ||
anantaraṃ tatsaritaścitrakūṭaśca parvataḥ |
tayoḥ parṇakuṭī tāta tatra tau vasato dhruvam || 12 ||
dakṣiṇenaiva mārgeṇa savyadakṣiṇameva vā |
gajavājirathākīrṇāṃ vāhinīṃ vāhinīpate || 13 ||
vāhayasva mahābhāga tato drakṣyasi rāghavam |
prayāṇamiti tacchrutvā rajarājasya yoṣitaḥ |
hitvā yānāni yānārhāḥ brāhmaṇaṃ paryavārayan || 14 ||
vepamānā kṛśā dīnā saha devyā sumitrayā |
kausalyā tatra jagrāha karābhyāṃ caraṇau muneḥ || 15 ||
asamṛddhena kāmena sarvalokasya garhitā |
kaikeyī tasya jagrāha caraṇau savyapatrapā || 16 ||
taṃ pradakṣiṇamāgamya bhagavantaṃ mahāmunim |
adūrārbharatasyaiva tasthau dīnamanāstadā || 17 ||
tataḥ papraccha bharataṃ bharadvājo dṛḍhavrataḥ |
viśeṣaṃ jñātumicchāmi mātrūṇāṃ tava rāghava || 18 ||
evamuktastu bharato bharadvājena dhīmatā |
uvāca prāñjalirbhūtvā vākyaṃ vacanakovidaḥ || 19 ||
yāmimāṃ bhagavan dīnāṃ śokānaśanakarśitām |
piturhi mahiṣīṃ devīṃ devatāmiva paśyasi || 20 ||
eṣā taṃ puraṣavyāghraṃ siṃhavikrāntagāminam |
kausalyā suṣuve rāmaṃ dhātāramaditiryathā || 21 ||
asyā vāmabhujaṃ śliṣṭā yaiṣā tiṣṭhati durmanāḥ |
karṇikārasya śākheva śīrṇapuṣpā vanāntare || 22 ||
etasyāstu sutau devyāḥ kumārau devavarṇinau |
ubhau lakṣmaṇaśatrughnau vīrau satyaparākramau || 23 ||
yasyāḥ kṛte naravyāghrau jīvanāśamito gatau |
rājaputravihīnaśca svargaṃ daśaratho gataḥ || 24 ||
krodhanāmakṛtaprajñāṃ dṛptāṃ subhagamāninīm |
aiśvaryakāmāṃ kaikeyīmanāryāmāryārūpiṇīm || 25 ||
mamaitāṃ mātaraṃ viddhi nṛśaṃsāṃ pāpaniścayām |
yatomūlaṃ hi paśyāmi vyasanaṃ mahadātmanaḥ || 26 ||
ityuktvā naraśārdūlo bāṣpagadgadayā girā |
sa niśsvāsa tāmrākṣo nāgaḥ kṛddha iva śvasan || 27 ||
bharadvājo maharṣistaṃ bruvantaṃ bharataṃ tathā |
pratyuvāca mahābuddhiridaṃ vacanamarthavat || 28 ||
na doṣeṇāvagantavyā kaikeyī bharata tvayā |
rāmapravrājanaṃ hyetatsukhodarkaṃ bhaviṣyati || 29 ||
devānāṃ dānavānāṃ ca ṛṣīṇāṃ bhāvitātmanām |
hitameva bhaviṣyaddhi rāmapravrājanādiha || 30 ||
abhivādya tu saṃsiddhaḥ kṛtvā cainaṃ pradakṣiṇam |
āmantrya bharata ssainyaṃ yujyatāmityacodayat || 31 ||
tato vājirathānyuktān divyānhemapariṣkṛtān |
adhyārohatprayāṇārthī bahūnbahuvidho janaḥ || 32 ||
gajakanyā gajāścaiva hemakakṣyāḥ patākinaḥ |
jīmūtā iva gharmānte saghoṣāssampratasthire || 33 ||
vividhānyapi yānāni mahanti ca laghūni ca |
prayayu ssumahārhāṇi pādai reva padātayaḥ || 34 ||
atha yānapravekaistu kausalyāpramukhāḥ striyaḥ |
rāmadarśanakāṅkṣiṇyaḥ prayayurmuditāstadā || 35 ||
candrārkataruṇābhāsāṃ niryuktāṃ śibikāṃ śubhām |
āsthāya prayayau śrīmānbharata ssaparicchadaḥ || 36 ||
sā prayātā mahāsenā gajavājirathākulā |
dakṣiṇāṃ diśamāvṛtya mahāmegha ivotthitaḥ || 37 ||
vanāni tu vyatikramya juṣṭāni mṛgapakṣibhiḥ |
gaṅgāyāḥ paravelāyāṃ giriṣvapi nadīṣu ca || 38 ||
sā samprahṛṣṭadvipavājiyodhā vitrāsayantī mṛgapakṣisaṅghān |
mahadvanaṃ tatpratigāhamānā rarāja senā bharatasya tatra || 39 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe dvinavatitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ द्विनवतितमस्सर्गः ।
ततस्तां रजनीमुष्य भरतस्सपरिच्छदः ।
कृतातिथ्यो भरद्वाजं कामादभिजगाम ह ॥ 1 ॥
तं ऋषिः पुरुषव्याघ्रं प्राञ्जलिं प्रेक्ष्य चाऽगतम् ।
हुताग्निहोत्रो भरतं भरद्वाजोऽभ्यभाषत ॥ 2 ॥
कच्चिदत्र सुखा रात्रिस्तवास्मद्विषये गता ।
समग्रस्ते जनः कच्चिदातिथ्ये शंस मेऽनघ ॥ 3 ॥
तमुवाचाञ्जलिं कृत्वा भरतोऽभिप्रणम्य च ।
आश्रमादभिनिष्क्रान्तमृषिमुत्तमतेजसम् ॥ 4 ॥
ससुखोषितोऽस्मि भगवन्समग्रबलवाहनः ।
तर्पितस्सर्वकामैश्च सामात्यो बलवत्त्वया ॥ 5 ॥
अपेतक्लमसन्तापा स्सुभिक्षास्सुप्रतिश्रयाः ।
अपि प्रेष्यानुपादाय सर्वे स्म सुसुखोषिताः ॥ 6 ॥
आमन्त्रयेऽहं भगवन् कामं त्वामृषिसत्तमः ।
समीपं प्रस्थितं भ्रातुर्मैत्रेणेक्षस्व चक्षुषा ॥ 7 ॥
आश्रमं तस्य धर्मज्ञ धार्मिकस्य महात्मनः ।
आचक्ष्व कतमो मार्गः कियानिति च शंस मे ॥ 8 ॥
इति पृष्टस्तु भरतं भ्रातृदर्शनलालसम् ।
प्रत्युवाच महातेजा भरद्वाजो महातपाः ॥ 9 ॥
भरतार्धतृतीयेषु योजनेष्वजने वने ।
चित्रकूटो गिरिस्तत्र रम्यनिर्झरकाननः ॥ 10 ॥
उत्तरं पार्श्वमासाद्य तस्य मन्दाकिनी नदी ।
पुष्पितद्रुमसञ्छन्ना रम्यपुष्पितकानना ॥ 11 ॥
अनन्तरं तत्सरितश्चित्रकूटश्च पर्वतः ।
तयोः पर्णकुटी तात तत्र तौ वसतो ध्रुवम् ॥ 12 ॥
दक्षिणेनैव मार्गेण सव्यदक्षिणमेव वा ।
गजवाजिरथाकीर्णां वाहिनीं वाहिनीपते ॥ 13 ॥
वाहयस्व महाभाग ततो द्रक्ष्यसि राघवम् ।
प्रयाणमिति तच्छ्रुत्वा रजराजस्य योषितः ।
हित्वा यानानि यानार्हाः ब्राह्मणं पर्यवारयन् ॥ 14 ॥
वेपमाना कृशा दीना सह देव्या सुमित्रया ।
कौसल्या तत्र जग्राह कराभ्यां चरणौ मुनेः ॥ 15 ॥
असमृद्धेन कामेन सर्वलोकस्य गर्हिता ।
कैकेयी तस्य जग्राह चरणौ सव्यपत्रपा ॥ 16 ॥
तं प्रदक्षिणमागम्य भगवन्तं महामुनिम् ।
अदूरार्भरतस्यैव तस्थौ दीनमनास्तदा ॥ 17 ॥
ततः पप्रच्छ भरतं भरद्वाजो दृढव्रतः ।
विशेषं ज्ञातुमिच्छामि मात्रूणां तव राघव ॥ 18 ॥
एवमुक्तस्तु भरतो भरद्वाजेन धीमता ।
उवाच प्राञ्जलिर्भूत्वा वाक्यं वचनकोविदः ॥ 19 ॥
यामिमां भगवन् दीनां शोकानशनकर्शिताम् ।
पितुर्हि महिषीं देवीं देवतामिव पश्यसि ॥ 20 ॥
एषा तं पुरषव्याघ्रं सिंहविक्रान्तगामिनम् ।
कौसल्या सुषुवे रामं धातारमदितिर्यथा ॥ 21 ॥
अस्या वामभुजं श्लिष्टा यैषा तिष्ठति दुर्मनाः ।
कर्णिकारस्य शाखेव शीर्णपुष्पा वनान्तरे ॥ 22 ॥
एतस्यास्तु सुतौ देव्याः कुमारौ देववर्णिनौ ।
उभौ लक्ष्मणशत्रुघ्नौ वीरौ सत्यपराक्रमौ ॥ 23 ॥
यस्याः कृते नरव्याघ्रौ जीवनाशमितो गतौ ।
राजपुत्रविहीनश्च स्वर्गं दशरथो गतः ॥ 24 ॥
क्रोधनामकृतप्रज्ञां दृप्तां सुभगमानिनीम् ।
ऐश्वर्यकामां कैकेयीमनार्यामार्यारूपिणीम् ॥ 25 ॥
ममैतां मातरं विद्धि नृशंसां पापनिश्चयाम् ।
यतोमूलं हि पश्यामि व्यसनं महदात्मनः ॥ 26 ॥
इत्युक्त्वा नरशार्दूलो बाष्पगद्गदया गिरा ।
स निश्स्वास ताम्राक्षो नागः कृद्ध इव श्वसन् ॥ 27 ॥
भरद्वाजो महर्षिस्तं ब्रुवन्तं भरतं तथा ।
प्रत्युवाच महाबुद्धिरिदं वचनमर्थवत् ॥ 28 ॥
न दोषेणावगन्तव्या कैकेयी भरत त्वया ।
रामप्रव्राजनं ह्येतत्सुखोदर्कं भविष्यति ॥ 29 ॥
देवानां दानवानां च ऋषीणां भावितात्मनाम् ।
हितमेव भविष्यद्धि रामप्रव्राजनादिह ॥ 30 ॥
अभिवाद्य तु संसिद्धः कृत्वा चैनं प्रदक्षिणम् ।
आमन्त्र्य भरत स्सैन्यं युज्यतामित्यचोदयत् ॥ 31 ॥
ततो वाजिरथान्युक्तान् दिव्यान्हेमपरिष्कृतान् ।
अध्यारोहत्प्रयाणार्थी बहून्बहुविधो जनः ॥ 32 ॥
गजकन्या गजाश्चैव हेमकक्ष्याः पताकिनः ।
जीमूता इव घर्मान्ते सघोषास्सम्प्रतस्थिरे ॥ 33 ॥
विविधान्यपि यानानि महन्ति च लघूनि च ।
प्रययु स्सुमहार्हाणि पादै रेव पदातयः ॥ 34 ॥
अथ यानप्रवेकैस्तु कौसल्याप्रमुखाः स्त्रियः ।
रामदर्शनकाङ्क्षिण्यः प्रययुर्मुदितास्तदा ॥ 35 ॥
चन्द्रार्कतरुणाभासां निर्युक्तां शिबिकां शुभाम् ।
आस्थाय प्रययौ श्रीमान्भरत स्सपरिच्छदः ॥ 36 ॥
सा प्रयाता महासेना गजवाजिरथाकुला ।
दक्षिणां दिशमावृत्य महामेघ इवोत्थितः ॥ 37 ॥
वनानि तु व्यतिक्रम्य जुष्टानि मृगपक्षिभिः ।
गङ्गायाः परवेलायां गिरिष्वपि नदीषु च ॥ 38 ॥
सा सम्प्रहृष्टद्विपवाजियोधा वित्रासयन्ती मृगपक्षिसङ्घान् ।
महद्वनं तत्प्रतिगाहमाना रराज सेना भरतस्य तत्र ॥ 39 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे द्विनवतितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha dvinavatitamassargaḥ |
tatastāṃ rajanīmuṣya bharatassaparicchadaḥ |
kṛtātithyo bharadvājaṃ kāmādabhijagāma ha || 1 ||
taṃ ṛṣiḥ puruṣavyāghraṃ prāñjaliṃ prekṣya cā'gatam |
hutāgnihotro bharataṃ bharadvājo'bhyabhāṣata || 2 ||
kaccidatra sukhā rātristavāsmadviṣaye gatā |
samagraste janaḥ kaccidātithye śaṃsa me'nagha || 3 ||
tamuvācāñjaliṃ kṛtvā bharato'bhipraṇamya ca |
āśramādabhiniṣkrāntamṛṣimuttamatejasam || 4 ||
sasukhoṣito'smi bhagavansamagrabalavāhanaḥ |
tarpitassarvakāmaiśca sāmātyo balavattvayā || 5 ||
apetaklamasantāpā ssubhikṣāssupratiśrayāḥ |
api preṣyānupādāya sarve sma susukhoṣitāḥ || 6 ||
āmantraye'haṃ bhagavan kāmaṃ tvāmṛṣisattamaḥ |
samīpaṃ prasthitaṃ bhrāturmaitreṇekṣasva cakṣuṣā || 7 ||
āśramaṃ tasya dharmajña dhārmikasya mahātmanaḥ |
ācakṣva katamo mārgaḥ kiyāniti ca śaṃsa me || 8 ||
iti pṛṣṭastu bharataṃ bhrātṛdarśanalālasam |
pratyuvāca mahātejā bharadvājo mahātapāḥ || 9 ||
bharatārdhatṛtīyeṣu yojaneṣvajane vane |
citrakūṭo giristatra ramyanirjharakānanaḥ || 10 ||
uttaraṃ pārśvamāsādya tasya mandākinī nadī |
puṣpitadrumasañchannā ramyapuṣpitakānanā || 11 ||
anantaraṃ tatsaritaścitrakūṭaśca parvataḥ |
tayoḥ parṇakuṭī tāta tatra tau vasato dhruvam || 12 ||
dakṣiṇenaiva mārgeṇa savyadakṣiṇameva vā |
gajavājirathākīrṇāṃ vāhinīṃ vāhinīpate || 13 ||
vāhayasva mahābhāga tato drakṣyasi rāghavam |
prayāṇamiti tacchrutvā rajarājasya yoṣitaḥ |
hitvā yānāni yānārhāḥ brāhmaṇaṃ paryavārayan || 14 ||
vepamānā kṛśā dīnā saha devyā sumitrayā |
kausalyā tatra jagrāha karābhyāṃ caraṇau muneḥ || 15 ||
asamṛddhena kāmena sarvalokasya garhitā |
kaikeyī tasya jagrāha caraṇau savyapatrapā || 16 ||
taṃ pradakṣiṇamāgamya bhagavantaṃ mahāmunim |
adūrārbharatasyaiva tasthau dīnamanāstadā || 17 ||
tataḥ papraccha bharataṃ bharadvājo dṛḍhavrataḥ |
viśeṣaṃ jñātumicchāmi mātrūṇāṃ tava rāghava || 18 ||
evamuktastu bharato bharadvājena dhīmatā |
uvāca prāñjalirbhūtvā vākyaṃ vacanakovidaḥ || 19 ||
yāmimāṃ bhagavan dīnāṃ śokānaśanakarśitām |
piturhi mahiṣīṃ devīṃ devatāmiva paśyasi || 20 ||
eṣā taṃ puraṣavyāghraṃ siṃhavikrāntagāminam |
kausalyā suṣuve rāmaṃ dhātāramaditiryathā || 21 ||
asyā vāmabhujaṃ śliṣṭā yaiṣā tiṣṭhati durmanāḥ |
karṇikārasya śākheva śīrṇapuṣpā vanāntare || 22 ||
etasyāstu sutau devyāḥ kumārau devavarṇinau |
ubhau lakṣmaṇaśatrughnau vīrau satyaparākramau || 23 ||
yasyāḥ kṛte naravyāghrau jīvanāśamito gatau |
rājaputravihīnaśca svargaṃ daśaratho gataḥ || 24 ||
krodhanāmakṛtaprajñāṃ dṛptāṃ subhagamāninīm |
aiśvaryakāmāṃ kaikeyīmanāryāmāryārūpiṇīm || 25 ||
mamaitāṃ mātaraṃ viddhi nṛśaṃsāṃ pāpaniścayām |
yatomūlaṃ hi paśyāmi vyasanaṃ mahadātmanaḥ || 26 ||
ityuktvā naraśārdūlo bāṣpagadgadayā girā |
sa niśsvāsa tāmrākṣo nāgaḥ kṛddha iva śvasan || 27 ||
bharadvājo maharṣistaṃ bruvantaṃ bharataṃ tathā |
pratyuvāca mahābuddhiridaṃ vacanamarthavat || 28 ||
na doṣeṇāvagantavyā kaikeyī bharata tvayā |
rāmapravrājanaṃ hyetatsukhodarkaṃ bhaviṣyati || 29 ||
devānāṃ dānavānāṃ ca ṛṣīṇāṃ bhāvitātmanām |
hitameva bhaviṣyaddhi rāmapravrājanādiha || 30 ||
abhivādya tu saṃsiddhaḥ kṛtvā cainaṃ pradakṣiṇam |
āmantrya bharata ssainyaṃ yujyatāmityacodayat || 31 ||
tato vājirathānyuktān divyānhemapariṣkṛtān |
adhyārohatprayāṇārthī bahūnbahuvidho janaḥ || 32 ||
gajakanyā gajāścaiva hemakakṣyāḥ patākinaḥ |
jīmūtā iva gharmānte saghoṣāssampratasthire || 33 ||
vividhānyapi yānāni mahanti ca laghūni ca |
prayayu ssumahārhāṇi pādai reva padātayaḥ || 34 ||
atha yānapravekaistu kausalyāpramukhāḥ striyaḥ |
rāmadarśanakāṅkṣiṇyaḥ prayayurmuditāstadā || 35 ||
candrārkataruṇābhāsāṃ niryuktāṃ śibikāṃ śubhām |
āsthāya prayayau śrīmānbharata ssaparicchadaḥ || 36 ||
sā prayātā mahāsenā gajavājirathākulā |
dakṣiṇāṃ diśamāvṛtya mahāmegha ivotthitaḥ || 37 ||
vanāni tu vyatikramya juṣṭāni mṛgapakṣibhiḥ |
gaṅgāyāḥ paravelāyāṃ giriṣvapi nadīṣu ca || 38 ||
sā samprahṛṣṭadvipavājiyodhā vitrāsayantī mṛgapakṣisaṅghān |
mahadvanaṃ tatpratigāhamānā rarāja senā bharatasya tatra || 39 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe dvinavatitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.