ഓം ശ്രീ പരമാത്മനേ നമഃ
അഥ ചതുര്ഥോഽധ്യായഃ
ജ്ഞാനയോഗഃ
ശ്രീ ഭഗവാനുവാച
ഇമം വിവസ്വതേ യോഗം പ്രോക്തവാനഹമവ്യയമ് ।
വിവസ്വാന്മനവേ പ്രാഹ മനുരിക്ഷ്വാകവേഽബ്രവീത് ॥1॥
ഏവം പരമ്പരാപ്രാപ്തമ് ഇമം രാജര്ഷയോ വിദുഃ ।
സ കാലേനേഹ മഹതാ യോഗോ നഷ്ടഃ പരന്തപ ॥2॥
സ ഏവായം മയാ തേഽദ്യ യോഗഃ പ്രോക്തഃ പുരാതനഃ ।
ഭക്തോഽസി മേ സഖാ ചേതി രഹസ്യം ഹ്യേതദുത്തമമ് ॥3॥
അര്ജുന ഉവാച
അപരം ഭവതോ ജന്മ പരം ജന്മ വിവസ്വതഃ ।
കഥമേതദ്വിജാനീയാം ത്വമാദൌ പ്രോക്തവാനിതി ॥4॥
ശ്രീ ഭഗവാനുവാച
ബഹൂനി മേ വ്യതീതാനി ജന്മാനി തവ ചാര്ജുന ।
താന്യഹം വേദ സര്വാണി ന ത്വം വേത്ഥ പരന്തപ ॥5॥
അജോഽപി സന്നവ്യയാത്മാ ഭൂതാനാമീശ്വരോഽപി സന് ।
പ്രകൃതിം സ്വാമധിഷ്ഠായ സമ്ഭവാമ്യാത്മമായയാ ॥6॥
യദാ യദാ ഹി ധര്മസ്യ ഗ്ലാനിര്ഭവതി ഭാരത ।
അഭ്യുത്ഥാനമധര്മസ്യ തദാഽഽത്മാനം സൃജാമ്യഹമ് ॥7॥
പരിത്രാണായ സാധൂനാം വിനാശായ ച ദുഷ്കൃതാമ് ।
ധര്മസംസ്ഥാപനാര്ഥായ സമ്ഭവാമി യുഗേ യുഗേ ॥8॥
ജന്മ കര്മ ച മേ ദിവ്യമ് ഏവം യോ വേത്തി തത്ത്വതഃ ।
ത്യക്ത്വാ ദേഹം പുനര്ജന്മ നൈതി മാമേതി സോഽര്ജുന ॥9॥
വീതരാഗഭയക്രോധാഃ മന്മയാ മാമുപാശ്രിതാഃ ।
ബഹവോ ജ്ഞാനതപസാ പൂതാ മദ്ഭാവമാഗതാഃ ॥10॥
യേ യഥാ മാം പ്രപദ്യന്തേ താംസ്തഥൈവ ഭജാമ്യഹമ് ।
മമ വര്ത്മാനുവര്തന്തേ മനുഷ്യാഃ പാര്ഥ സര്വശഃ ॥11॥
കാങ്ക്ഷന്തഃ കര്മണാം സിദ്ധിം യജന്ത ഇഹ ദേവതാഃ ।
ക്ഷിപ്രം ഹി മാനുഷേ ലോകേ സിദ്ധിര്ഭവതി കര്മജാ ॥12॥
ചാതുര്വര്ണ്യം മയാ സൃഷ്ടം ഗുണകര്മവിഭാഗശഃ ।
തസ്യ കര്താരമപി മാം വിദ്ധ്യകര്താരമവ്യയമ് ॥13॥
ന മാം കര്മാണി ലിമ്പന്തി ന മേ കര്മഫലേ സ്പൃഹാ ।
ഇതി മാം യോഽഭിജാനാതി കര്മഭിര്ന സ ബധ്യതേ ॥14॥
ഏവം ജ്ഞാത്വാ കൃതം കര്മ പൂര്വൈരപി മുമുക്ഷുഭിഃ ।
കുരു കര്മൈവ തസ്മാത്ത്വം പൂര്വൈഃ പൂര്വതരം കൃതമ് ॥15॥
കിം കര്മ കിമകര്മേതി കവയോഽപ്യത്ര മോഹിതാഃ ।
തത്തേ കര്മ പ്രവക്ഷ്യാമി യജ്ജ്ഞാത്വാ മോക്ഷ്യസേഽശുഭാത് ॥16॥
കര്മണോ ഹ്യപി ബോദ്ധവ്യം ബോദ്ധവ്യം ച വികര്മണഃ ।
അകര്മണശ്ച ബോദ്ധവ്യം ഗഹനാ കര്മണോ ഗതിഃ ॥17॥
കര്മണ്യകര്മ യഃ പശ്യേത് അകര്മണി ച കര്മ യഃ ।
സ ബുദ്ധിമാന്മനുഷ്യേഷു സ യുക്തഃ കൃത്സ്നകര്മകൃത് ॥18॥
യസ്യ സര്വേ സമാരമ്ഭാഃ കാമസങ്കല്പവര്ജിതാഃ ।
ജ്ഞാനാഗ്നിദഗ്ധകര്മാണം തമാഹുഃ പണ്ഡിതം ബുധാഃ ॥19॥
ത്യക്ത്വാ കര്മഫലാസങ്ഗം നിത്യതൃപ്തോ നിരാശ്രയഃ ।
കര്മണ്യഭിപ്രവൃത്തോഽപി നൈവ കിഞ്ചിത്കരോതി സഃ ॥20॥
നിരാശീര്യതചിത്താത്മാ ത്യക്തസര്വ പരിഗ്രഹഃ ।
ശാരീരം കേവലം കര്മ കുര്വന്നാപ്നോതി കില്ബിഷമ് ॥21॥
യദൃച്ഛാലാഭസന്തുഷ്ടഃ ദ്വന്ദ്വാതീതോ വിമത്സരഃ ।
സമഃ സിദ്ധാവസിദ്ധൌ ച കൃത്വാപി ന നിബധ്യതേ ॥22॥
ഗതസങ്ഗസ്യ മുക്തസ്യ ജ്ഞാനാവസ്ഥിതചേതസഃ ।
യജ്ഞായാചരതഃ കര്മ സമഗ്രം പ്രവിലീയതേ ॥23॥
ബ്രഹ്മാര്പണം ബ്രഹ്മ ഹവിഃ ബ്രഹ്മാഗ്നൌ ബ്രഹ്മണാ ഹുതമ് ।
ബ്രഹ്മൈവ തേന ഗന്തവ്യം ബ്രഹ്മകര്മസമാധിനാ ॥24॥
ദൈവമേവാപരേ യജ്ഞം യോഗിനഃ പര്യുപാസതേ ।
ബ്രഹ്മാഗ്നാവപരേ യജ്ഞം യജ്ഞേനൈവോപജുഹ്വതി ॥25॥
ശ്രോത്രാദീനീന്ദ്രിയാണ്യന്യേ സംയമാഗ്നിഷു ജുഹ്വതി ।
ശബ്ദാദീന്വിഷയാനന്യേ ഇന്ദ്രിയാഗ്നിഷു ജുഹ്വതി ॥26॥
സര്വാണീന്ദ്രിയകര്മാണി പ്രാണകര്മാണി ചാപരേ ।
ആത്മസംയമയോഗാഗ്നൌ ജുഹ്വതി ജ്ഞാനദീപിതേ ॥27॥
ദ്രവ്യയജ്ഞാസ്തപോയജ്ഞാഃ യോഗയജ്ഞാസ്തഥാഽപരേ ।
സ്വാധ്യായജ്ഞാനയജ്ഞാശ്ച യതയഃ സംശിതവ്രതാഃ ॥28॥
അപാനേ ജുഹ്വതി പ്രാണം പ്രാണേഽപാനം തഥാപരേ ।
പ്രാണാപാനഗതീ രുദ്ധ്വാ പ്രാണായാമപരായണാഃ ॥29॥
അപരേ നിയതാഹാരാഃ പ്രാണാന്പ്രാണേഷു ജുഹ്വതി ।
സര്വേഽപ്യേതേ യജ്ഞവിദഃ യജ്ഞക്ഷപിതകല്മഷാഃ ॥30॥
യജ്ഞശിഷ്ടാമൃതഭുജഃ യാന്തി ബ്രഹ്മ സനാതനമ് ।
നായം ലോകോഽസ്ത്യയജ്ഞസ്യ കുതോഽന്യഃ കുരുസത്തമ ॥31॥
ഏവം ബഹുവിധാ യജ്ഞാഃ വിതതാ ബ്രഹ്മണോ മുഖേ ।
കര്മജാന്വിദ്ധി താന്സര്വാന് ഏവം ജ്ഞാത്വാ വിമോക്ഷ്യസേ ॥32॥
ശ്രേയാന്ദ്രവ്യമയാദ്യജ്ഞാത് ജ്ഞാനയജ്ഞഃ പരന്തപ ।
സര്വം കര്മാഖിലം പാര്ഥ ജ്ഞാനേ പരിസമാപ്യതേ ॥33॥
തദ്വിദ്ധി പ്രണിപാതേന പരിപ്രശ്നേന സേവയാ ।
ഉപദേക്ഷ്യന്തി തേ ജ്ഞാനം ജ്ഞാനിനസ്തത്ത്വദര്ശിനഃ ॥34॥
യജ്ജ്ഞാത്വാ ന പുനര്മോഹമ് ഏവം യാസ്യസി പാണ്ഡവ ।
യേന ഭൂതാന്യശേഷേണ ദ്രക്ഷ്യസ്യാത്മന്യഥോ മയി ॥35॥
അപി ചേദസി പാപേഭ്യഃ സര്വേഭ്യഃ പാപകൃത്തമഃ ।
സര്വം ജ്ഞാനപ്ലവേനൈവ വൃജിനം സന്തരിഷ്യസി ॥36॥
യഥൈധാംസി സമിദ്ധോഽഗ്നിഃ ഭസ്മസാത്കുരുതേഽര്ജുന ।
ജ്ഞാനാഗ്നിഃ സര്വകര്മാണി ഭസ്മസാത്കുരുതേ തഥാ ॥37॥
ന ഹി ജ്ഞാനേന സദൃശം പവിത്രമിഹ വിദ്യതേ ।
തത്സ്വയം യോഗസംസിദ്ധഃ കാലേനാത്മനി വിന്ദതി ॥38॥
ശ്രദ്ധാവാന് ലഭതേ ജ്ഞാനം തത്പരഃ സംയതേന്ദ്രിയഃ ।
ജ്ഞാനം ലബ്ധ്വാ പരാം ശാന്തിമ് അചിരേണാധിഗച്ഛതി ॥39॥
അജ്ഞശ്ചാശ്രദ്ദധാനശ്ച സംശയാത്മാ വിനശ്യതി ।
നായം ലോകോഽസ്തി ന പരഃ ന സുഖം സംശയാത്മനഃ ॥40॥
യോഗസന്ന്യസ്തകര്മാണം ജ്ഞാനസഞ്ഛിന്നസംശയമ് ।
ആത്മവന്തം ന കര്മാണി നിബധ്നന്തി ധനഞ്ജയ ॥41॥
തസ്മാദജ്ഞാനസമ്ഭൂതം ഹൃത്സ്ഥം ജ്ഞാനാസിനാത്മനഃ ।
ഛിത്ത്വൈനം സംശയം യോഗമ് ആതിഷ്ഠോത്തിഷ്ഠ ഭാരത ॥42॥
॥ ഓം തത്സദിതി ശ്രീമദ്ഭഗവദ്ഗീതാസു ഉപനിഷത്സു ബ്രഹ്മവിദ്യായാം
യോഗശാസ്ത്രേ ശ്രീകൃഷ്ണാര്ജുനസംവാദേ ജ്ഞാനയോഗോ നാമ ചതുര്ഥോഽധ്യായഃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
oṃ śrī paramātmane namaḥ
atha caturtho'dhyāyaḥ
jñānayogaḥ
śrī bhagavānuvāca
imaṃ vivasvate yogaṃ proktavānahamavyayam |
vivasvānmanave prāha manurikṣvākave'bravīt ||1||
evaṃ paramparāprāptam imaṃ rājarṣayo viduḥ |
sa kāleneha mahatā yogo naṣṭaḥ parantapa ||2||
sa evāyaṃ mayā te'dya yogaḥ proktaḥ purātanaḥ |
bhakto'si me sakhā ceti rahasyaṃ hyetaduttamam ||3||
arjuna uvāca
aparaṃ bhavato janma paraṃ janma vivasvataḥ |
kathametadvijānīyāṃ tvamādau proktavāniti ||4||
śrī bhagavānuvāca
bahūni me vyatītāni janmāni tava cārjuna |
tānyahaṃ veda sarvāṇi na tvaṃ vettha parantapa ||5||
ajo'pi sannavyayātmā bhūtānāmīśvaro'pi san |
prakṛtiṃ svāmadhiṣṭhāya sambhavāmyātmamāyayā ||6||
yadā yadā hi dharmasya glānirbhavati bhārata |
abhyutthānamadharmasya tadā''tmānaṃ sṛjāmyaham ||7||
paritrāṇāya sādhūnāṃ vināśāya ca duṣkṛtām |
dharmasaṃsthāpanārthāya sambhavāmi yuge yuge ||8||
janma karma ca me divyam evaṃ yo vetti tattvataḥ |
tyaktvā dehaṃ punarjanma naiti māmeti so'rjuna ||9||
vītarāgabhayakrodhāḥ manmayā māmupāśritāḥ |
bahavo jñānatapasā pūtā madbhāvamāgatāḥ ||10||
ye yathā māṃ prapadyante tāṃstathaiva bhajāmyaham |
mama vartmānuvartante manuṣyāḥ pārtha sarvaśaḥ ||11||
kāṅkṣantaḥ karmaṇāṃ siddhiṃ yajanta iha devatāḥ |
kṣipraṃ hi mānuṣe loke siddhirbhavati karmajā ||12||
cāturvarṇyaṃ mayā sṛṣṭaṃ guṇakarmavibhāgaśaḥ |
tasya kartāramapi māṃ viddhyakartāramavyayam ||13||
na māṃ karmāṇi limpanti na me karmaphale spṛhā |
iti māṃ yo'bhijānāti karmabhirna sa badhyate ||14||
evaṃ jñātvā kṛtaṃ karma pūrvairapi mumukṣubhiḥ |
kuru karmaiva tasmāttvaṃ pūrvaiḥ pūrvataraṃ kṛtam ||15||
kiṃ karma kimakarmeti kavayo'pyatra mohitāḥ |
tatte karma pravakṣyāmi yajjñātvā mokṣyase'śubhāt ||16||
karmaṇo hyapi boddhavyaṃ boddhavyaṃ ca vikarmaṇaḥ |
akarmaṇaśca boddhavyaṃ gahanā karmaṇo gatiḥ ||17||
karmaṇyakarma yaḥ paśyet akarmaṇi ca karma yaḥ |
sa buddhimānmanuṣyeṣu sa yuktaḥ kṛtsnakarmakṛt ||18||
yasya sarve samārambhāḥ kāmasaṅkalpavarjitāḥ |
jñānāgnidagdhakarmāṇaṃ tamāhuḥ paṇḍitaṃ budhāḥ ||19||
tyaktvā karmaphalāsaṅgaṃ nityatṛpto nirāśrayaḥ |
karmaṇyabhipravṛtto'pi naiva kiñcitkaroti saḥ ||20||
nirāśīryatacittātmā tyaktasarva parigrahaḥ |
śārīraṃ kevalaṃ karma kurvannāpnoti kilbiṣam ||21||
yadṛcchālābhasantuṣṭaḥ dvandvātīto vimatsaraḥ |
samaḥ siddhāvasiddhau ca kṛtvāpi na nibadhyate ||22||
gatasaṅgasya muktasya jñānāvasthitacetasaḥ |
yajñāyācarataḥ karma samagraṃ pravilīyate ||23||
brahmārpaṇaṃ brahma haviḥ brahmāgnau brahmaṇā hutam |
brahmaiva tena gantavyaṃ brahmakarmasamādhinā ||24||
daivamevāpare yajñaṃ yoginaḥ paryupāsate |
brahmāgnāvapare yajñaṃ yajñenaivopajuhvati ||25||
śrotrādīnīndriyāṇyanye saṃyamāgniṣu juhvati |
śabdādīnviṣayānanye indriyāgniṣu juhvati ||26||
sarvāṇīndriyakarmāṇi prāṇakarmāṇi cāpare |
ātmasaṃyamayogāgnau juhvati jñānadīpite ||27||
dravyayajñāstapoyajñāḥ yogayajñāstathā'pare |
svādhyāyajñānayajñāśca yatayaḥ saṃśitavratāḥ ||28||
apāne juhvati prāṇaṃ prāṇe'pānaṃ tathāpare |
prāṇāpānagatī ruddhvā prāṇāyāmaparāyaṇāḥ ||29||
apare niyatāhārāḥ prāṇānprāṇeṣu juhvati |
sarve'pyete yajñavidaḥ yajñakṣapitakalmaṣāḥ ||30||
yajñaśiṣṭāmṛtabhujaḥ yānti brahma sanātanam |
nāyaṃ loko'styayajñasya kuto'nyaḥ kurusattama ||31||
evaṃ bahuvidhā yajñāḥ vitatā brahmaṇo mukhe |
karmajānviddhi tānsarvān evaṃ jñātvā vimokṣyase ||32||
śreyāndravyamayādyajñāt jñānayajñaḥ parantapa |
sarvaṃ karmākhilaṃ pārtha jñāne parisamāpyate ||33||
tadviddhi praṇipātena paripraśnena sevayā |
upadekṣyanti te jñānaṃ jñāninastattvadarśinaḥ ||34||
yajjñātvā na punarmoham evaṃ yāsyasi pāṇḍava |
yena bhūtānyaśeṣeṇa drakṣyasyātmanyatho mayi ||35||
api cedasi pāpebhyaḥ sarvebhyaḥ pāpakṛttamaḥ |
sarvaṃ jñānaplavenaiva vṛjinaṃ santariṣyasi ||36||
yathaidhāṃsi samiddho'gniḥ bhasmasātkurute'rjuna |
jñānāgniḥ sarvakarmāṇi bhasmasātkurute tathā ||37||
na hi jñānena sadṛśaṃ pavitramiha vidyate |
tatsvayaṃ yogasaṃsiddhaḥ kālenātmani vindati ||38||
śraddhāvān labhate jñānaṃ tatparaḥ saṃyatendriyaḥ |
jñānaṃ labdhvā parāṃ śāntim acireṇādhigacchati ||39||
ajñaścāśraddadhānaśca saṃśayātmā vinaśyati |
nāyaṃ loko'sti na paraḥ na sukhaṃ saṃśayātmanaḥ ||40||
yogasannyastakarmāṇaṃ jñānasañchinnasaṃśayam |
ātmavantaṃ na karmāṇi nibadhnanti dhanañjaya ||41||
tasmādajñānasambhūtaṃ hṛtsthaṃ jñānāsinātmanaḥ |
chittvainaṃ saṃśayaṃ yogam ātiṣṭhottiṣṭha bhārata ||42||
|| oṃ tatsaditi śrīmadbhagavadgītāsu upaniṣatsu brahmavidyāyāṃ
yogaśāstre śrīkṛṣṇārjunasaṃvāde jñānayogo nāma caturtho'dhyāyaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
ॐ श्री परमात्मने नमः
अथ चतुर्थोऽध्यायः
ज्ञानयोगः
श्री भगवानुवाच
इमं विवस्वते योगं प्रोक्तवानहमव्ययम् ।
विवस्वान्मनवे प्राह मनुरिक्ष्वाकवेऽब्रवीत् ॥1॥
एवं परम्पराप्राप्तम् इमं राजर्षयो विदुः ।
स कालेनेह महता योगो नष्टः परन्तप ॥2॥
स एवायं मया तेऽद्य योगः प्रोक्तः पुरातनः ।
भक्तोऽसि मे सखा चेति रहस्यं ह्येतदुत्तमम् ॥3॥
अर्जुन उवाच
अपरं भवतो जन्म परं जन्म विवस्वतः ।
कथमेतद्विजानीयां त्वमादौ प्रोक्तवानिति ॥4॥
श्री भगवानुवाच
बहूनि मे व्यतीतानि जन्मानि तव चार्जुन ।
तान्यहं वेद सर्वाणि न त्वं वेत्थ परन्तप ॥5॥
अजोऽपि सन्नव्ययात्मा भूतानामीश्वरोऽपि सन् ।
प्रकृतिं स्वामधिष्ठाय सम्भवाम्यात्ममायया ॥6॥
यदा यदा हि धर्मस्य ग्लानिर्भवति भारत ।
अभ्युत्थानमधर्मस्य तदाऽऽत्मानं सृजाम्यहम् ॥7॥
परित्राणाय साधूनां विनाशाय च दुष्कृताम् ।
धर्मसंस्थापनार्थाय सम्भवामि युगे युगे ॥8॥
जन्म कर्म च मे दिव्यम् एवं यो वेत्ति तत्त्वतः ।
त्यक्त्वा देहं पुनर्जन्म नैति मामेति सोऽर्जुन ॥9॥
वीतरागभयक्रोधाः मन्मया मामुपाश्रिताः ।
बहवो ज्ञानतपसा पूता मद्भावमागताः ॥10॥
ये यथा मां प्रपद्यन्ते तांस्तथैव भजाम्यहम् ।
मम वर्त्मानुवर्तन्ते मनुष्याः पार्थ सर्वशः ॥11॥
काङ्क्षन्तः कर्मणां सिद्धिं यजन्त इह देवताः ।
क्षिप्रं हि मानुषे लोके सिद्धिर्भवति कर्मजा ॥12॥
चातुर्वर्ण्यं मया सृष्टं गुणकर्मविभागशः ।
तस्य कर्तारमपि मां विद्ध्यकर्तारमव्ययम् ॥13॥
न मां कर्माणि लिम्पन्ति न मे कर्मफले स्पृहा ।
इति मां योऽभिजानाति कर्मभिर्न स बध्यते ॥14॥
एवं ज्ञात्वा कृतं कर्म पूर्वैरपि मुमुक्षुभिः ।
कुरु कर्मैव तस्मात्त्वं पूर्वैः पूर्वतरं कृतम् ॥15॥
किं कर्म किमकर्मेति कवयोऽप्यत्र मोहिताः ।
तत्ते कर्म प्रवक्ष्यामि यज्ज्ञात्वा मोक्ष्यसेऽशुभात् ॥16॥
कर्मणो ह्यपि बोद्धव्यं बोद्धव्यं च विकर्मणः ।
अकर्मणश्च बोद्धव्यं गहना कर्मणो गतिः ॥17॥
कर्मण्यकर्म यः पश्येत् अकर्मणि च कर्म यः ।
स बुद्धिमान्मनुष्येषु स युक्तः कृत्स्नकर्मकृत् ॥18॥
यस्य सर्वे समारम्भाः कामसङ्कल्पवर्जिताः ।
ज्ञानाग्निदग्धकर्माणं तमाहुः पण्डितं बुधाः ॥19॥
त्यक्त्वा कर्मफलासङ्गं नित्यतृप्तो निराश्रयः ।
कर्मण्यभिप्रवृत्तोऽपि नैव किञ्चित्करोति सः ॥20॥
निराशीर्यतचित्तात्मा त्यक्तसर्व परिग्रहः ।
शारीरं केवलं कर्म कुर्वन्नाप्नोति किल्बिषम् ॥21॥
यदृच्छालाभसन्तुष्टः द्वन्द्वातीतो विमत्सरः ।
समः सिद्धावसिद्धौ च कृत्वापि न निबध्यते ॥22॥
गतसङ्गस्य मुक्तस्य ज्ञानावस्थितचेतसः ।
यज्ञायाचरतः कर्म समग्रं प्रविलीयते ॥23॥
ब्रह्मार्पणं ब्रह्म हविः ब्रह्माग्नौ ब्रह्मणा हुतम् ।
ब्रह्मैव तेन गन्तव्यं ब्रह्मकर्मसमाधिना ॥24॥
दैवमेवापरे यज्ञं योगिनः पर्युपासते ।
ब्रह्माग्नावपरे यज्ञं यज्ञेनैवोपजुह्वति ॥25॥
श्रोत्रादीनीन्द्रियाण्यन्ये संयमाग्निषु जुह्वति ।
शब्दादीन्विषयानन्ये इन्द्रियाग्निषु जुह्वति ॥26॥
सर्वाणीन्द्रियकर्माणि प्राणकर्माणि चापरे ।
आत्मसंयमयोगाग्नौ जुह्वति ज्ञानदीपिते ॥27॥
द्रव्ययज्ञास्तपोयज्ञाः योगयज्ञास्तथाऽपरे ।
स्वाध्यायज्ञानयज्ञाश्च यतयः संशितव्रताः ॥28॥
अपाने जुह्वति प्राणं प्राणेऽपानं तथापरे ।
प्राणापानगती रुद्ध्वा प्राणायामपरायणाः ॥29॥
अपरे नियताहाराः प्राणान्प्राणेषु जुह्वति ।
सर्वेऽप्येते यज्ञविदः यज्ञक्षपितकल्मषाः ॥30॥
यज्ञशिष्टामृतभुजः यान्ति ब्रह्म सनातनम् ।
नायं लोकोऽस्त्ययज्ञस्य कुतोऽन्यः कुरुसत्तम ॥31॥
एवं बहुविधा यज्ञाः वितता ब्रह्मणो मुखे ।
कर्मजान्विद्धि तान्सर्वान् एवं ज्ञात्वा विमोक्ष्यसे ॥32॥
श्रेयान्द्रव्यमयाद्यज्ञात् ज्ञानयज्ञः परन्तप ।
सर्वं कर्माखिलं पार्थ ज्ञाने परिसमाप्यते ॥33॥
तद्विद्धि प्रणिपातेन परिप्रश्नेन सेवया ।
उपदेक्ष्यन्ति ते ज्ञानं ज्ञानिनस्तत्त्वदर्शिनः ॥34॥
यज्ज्ञात्वा न पुनर्मोहम् एवं यास्यसि पाण्डव ।
येन भूतान्यशेषेण द्रक्ष्यस्यात्मन्यथो मयि ॥35॥
अपि चेदसि पापेभ्यः सर्वेभ्यः पापकृत्तमः ।
सर्वं ज्ञानप्लवेनैव वृजिनं सन्तरिष्यसि ॥36॥
यथैधांसि समिद्धोऽग्निः भस्मसात्कुरुतेऽर्जुन ।
ज्ञानाग्निः सर्वकर्माणि भस्मसात्कुरुते तथा ॥37॥
न हि ज्ञानेन सदृशं पवित्रमिह विद्यते ।
तत्स्वयं योगसंसिद्धः कालेनात्मनि विन्दति ॥38॥
श्रद्धावान् लभते ज्ञानं तत्परः संयतेन्द्रियः ।
ज्ञानं लब्ध्वा परां शान्तिम् अचिरेणाधिगच्छति ॥39॥
अज्ञश्चाश्रद्दधानश्च संशयात्मा विनश्यति ।
नायं लोकोऽस्ति न परः न सुखं संशयात्मनः ॥40॥
योगसन्न्यस्तकर्माणं ज्ञानसञ्छिन्नसंशयम् ।
आत्मवन्तं न कर्माणि निबध्नन्ति धनञ्जय ॥41॥
तस्मादज्ञानसम्भूतं हृत्स्थं ज्ञानासिनात्मनः ।
छित्त्वैनं संशयं योगम् आतिष्ठोत्तिष्ठ भारत ॥42॥
॥ ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासु उपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां
योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे ज्ञानयोगो नाम चतुर्थोऽध्यायः ॥
oṃ śrī paramātmane namaḥ
atha caturtho'dhyāyaḥ
jñānayogaḥ
śrī bhagavānuvāca
imaṃ vivasvate yogaṃ proktavānahamavyayam |
vivasvānmanave prāha manurikṣvākave'bravīt ||1||
evaṃ paramparāprāptam imaṃ rājarṣayo viduḥ |
sa kāleneha mahatā yogo naṣṭaḥ parantapa ||2||
sa evāyaṃ mayā te'dya yogaḥ proktaḥ purātanaḥ |
bhakto'si me sakhā ceti rahasyaṃ hyetaduttamam ||3||
arjuna uvāca
aparaṃ bhavato janma paraṃ janma vivasvataḥ |
kathametadvijānīyāṃ tvamādau proktavāniti ||4||
śrī bhagavānuvāca
bahūni me vyatītāni janmāni tava cārjuna |
tānyahaṃ veda sarvāṇi na tvaṃ vettha parantapa ||5||
ajo'pi sannavyayātmā bhūtānāmīśvaro'pi san |
prakṛtiṃ svāmadhiṣṭhāya sambhavāmyātmamāyayā ||6||
yadā yadā hi dharmasya glānirbhavati bhārata |
abhyutthānamadharmasya tadā''tmānaṃ sṛjāmyaham ||7||
paritrāṇāya sādhūnāṃ vināśāya ca duṣkṛtām |
dharmasaṃsthāpanārthāya sambhavāmi yuge yuge ||8||
janma karma ca me divyam evaṃ yo vetti tattvataḥ |
tyaktvā dehaṃ punarjanma naiti māmeti so'rjuna ||9||
vītarāgabhayakrodhāḥ manmayā māmupāśritāḥ |
bahavo jñānatapasā pūtā madbhāvamāgatāḥ ||10||
ye yathā māṃ prapadyante tāṃstathaiva bhajāmyaham |
mama vartmānuvartante manuṣyāḥ pārtha sarvaśaḥ ||11||
kāṅkṣantaḥ karmaṇāṃ siddhiṃ yajanta iha devatāḥ |
kṣipraṃ hi mānuṣe loke siddhirbhavati karmajā ||12||
cāturvarṇyaṃ mayā sṛṣṭaṃ guṇakarmavibhāgaśaḥ |
tasya kartāramapi māṃ viddhyakartāramavyayam ||13||
na māṃ karmāṇi limpanti na me karmaphale spṛhā |
iti māṃ yo'bhijānāti karmabhirna sa badhyate ||14||
evaṃ jñātvā kṛtaṃ karma pūrvairapi mumukṣubhiḥ |
kuru karmaiva tasmāttvaṃ pūrvaiḥ pūrvataraṃ kṛtam ||15||
kiṃ karma kimakarmeti kavayo'pyatra mohitāḥ |
tatte karma pravakṣyāmi yajjñātvā mokṣyase'śubhāt ||16||
karmaṇo hyapi boddhavyaṃ boddhavyaṃ ca vikarmaṇaḥ |
akarmaṇaśca boddhavyaṃ gahanā karmaṇo gatiḥ ||17||
karmaṇyakarma yaḥ paśyet akarmaṇi ca karma yaḥ |
sa buddhimānmanuṣyeṣu sa yuktaḥ kṛtsnakarmakṛt ||18||
yasya sarve samārambhāḥ kāmasaṅkalpavarjitāḥ |
jñānāgnidagdhakarmāṇaṃ tamāhuḥ paṇḍitaṃ budhāḥ ||19||
tyaktvā karmaphalāsaṅgaṃ nityatṛpto nirāśrayaḥ |
karmaṇyabhipravṛtto'pi naiva kiñcitkaroti saḥ ||20||
nirāśīryatacittātmā tyaktasarva parigrahaḥ |
śārīraṃ kevalaṃ karma kurvannāpnoti kilbiṣam ||21||
yadṛcchālābhasantuṣṭaḥ dvandvātīto vimatsaraḥ |
samaḥ siddhāvasiddhau ca kṛtvāpi na nibadhyate ||22||
gatasaṅgasya muktasya jñānāvasthitacetasaḥ |
yajñāyācarataḥ karma samagraṃ pravilīyate ||23||
brahmārpaṇaṃ brahma haviḥ brahmāgnau brahmaṇā hutam |
brahmaiva tena gantavyaṃ brahmakarmasamādhinā ||24||
daivamevāpare yajñaṃ yoginaḥ paryupāsate |
brahmāgnāvapare yajñaṃ yajñenaivopajuhvati ||25||
śrotrādīnīndriyāṇyanye saṃyamāgniṣu juhvati |
śabdādīnviṣayānanye indriyāgniṣu juhvati ||26||
sarvāṇīndriyakarmāṇi prāṇakarmāṇi cāpare |
ātmasaṃyamayogāgnau juhvati jñānadīpite ||27||
dravyayajñāstapoyajñāḥ yogayajñāstathā'pare |
svādhyāyajñānayajñāśca yatayaḥ saṃśitavratāḥ ||28||
apāne juhvati prāṇaṃ prāṇe'pānaṃ tathāpare |
prāṇāpānagatī ruddhvā prāṇāyāmaparāyaṇāḥ ||29||
apare niyatāhārāḥ prāṇānprāṇeṣu juhvati |
sarve'pyete yajñavidaḥ yajñakṣapitakalmaṣāḥ ||30||
yajñaśiṣṭāmṛtabhujaḥ yānti brahma sanātanam |
nāyaṃ loko'styayajñasya kuto'nyaḥ kurusattama ||31||
evaṃ bahuvidhā yajñāḥ vitatā brahmaṇo mukhe |
karmajānviddhi tānsarvān evaṃ jñātvā vimokṣyase ||32||
śreyāndravyamayādyajñāt jñānayajñaḥ parantapa |
sarvaṃ karmākhilaṃ pārtha jñāne parisamāpyate ||33||
tadviddhi praṇipātena paripraśnena sevayā |
upadekṣyanti te jñānaṃ jñāninastattvadarśinaḥ ||34||
yajjñātvā na punarmoham evaṃ yāsyasi pāṇḍava |
yena bhūtānyaśeṣeṇa drakṣyasyātmanyatho mayi ||35||
api cedasi pāpebhyaḥ sarvebhyaḥ pāpakṛttamaḥ |
sarvaṃ jñānaplavenaiva vṛjinaṃ santariṣyasi ||36||
yathaidhāṃsi samiddho'gniḥ bhasmasātkurute'rjuna |
jñānāgniḥ sarvakarmāṇi bhasmasātkurute tathā ||37||
na hi jñānena sadṛśaṃ pavitramiha vidyate |
tatsvayaṃ yogasaṃsiddhaḥ kālenātmani vindati ||38||
śraddhāvān labhate jñānaṃ tatparaḥ saṃyatendriyaḥ |
jñānaṃ labdhvā parāṃ śāntim acireṇādhigacchati ||39||
ajñaścāśraddadhānaśca saṃśayātmā vinaśyati |
nāyaṃ loko'sti na paraḥ na sukhaṃ saṃśayātmanaḥ ||40||
yogasannyastakarmāṇaṃ jñānasañchinnasaṃśayam |
ātmavantaṃ na karmāṇi nibadhnanti dhanañjaya ||41||
tasmādajñānasambhūtaṃ hṛtsthaṃ jñānāsinātmanaḥ |
chittvainaṃ saṃśayaṃ yogam ātiṣṭhottiṣṭha bhārata ||42||
|| oṃ tatsaditi śrīmadbhagavadgītāsu upaniṣatsu brahmavidyāyāṃ
yogaśāstre śrīkṛṣṇārjunasaṃvāde jñānayogo nāma caturtho'dhyāyaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Malayalam script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.