॥ ஸூர்யஶதகம் ॥
மஹாகவிஶ்ரீமயூரப்ரணீதம்
॥ ஶ்ரீ கணேஶாய நமஃ ॥
ஜம்பாராதீபகும்போத்பவமிவ தததஃ ஸாந்த்ரஸிந்தூரரேணும்
ரக்தாஃ ஸிக்தா இவௌகைருதயகிரிதடீதாதுதாராத்ரவஸ்ய । வர் ஸக்தைஃ
ஆயாந்த்யா துல்யகாலம் கமலவநருசேவாருணா வோ விபூத்யை
பூயாஸுர்பாஸயந்தோ புவநமபிநவா பாநவோ பாநவீயாஃ ॥ 1 ॥
பக்திப்ரஹ்வாய தாதும் முகுலபுடகுடீகோடரக்ரோடலீநாம்
லக்ஷ்மீமாக்ரஷ்டுகாமா இவ கமலவநோத்தாடநம் குர்வதே யே ।
காலாகாராந்தகாராநநபதிதஜகத்ஸாத்வஸத்வம்ஸகல்யாஃ
கல்யாணம் வஃ க்ரியாஸுஃ கிஸலயருசயஸ்தே கரா பாஸ்கரஸ்ய ॥ 2 ॥
கர்பேஷ்வம்போருஹாணாம் ஶிகரிஷு ச ஶிதாக்ரேஷு துல்யம் பதந்தஃ
ப்ராரம்பே வாஸரஸ்ய வ்யுபரதிஸமயே சைகரூபாஸ்ததைவ ।
நிஷ்பர்யாயம் ப்ரவ்ரு'த்தாஸ்த்ரிபுவநபவநப்ராங்கணே பாந்து யுஷ்மா-
நூஷ்மாணம் ஸந்ததாத்வஶ்ரமஜமிவ ப்ரு'ஶம் பிப்ரதோ ப்ரத்நபாதாஃ ॥ 3 ॥
ப்ரப்ரஶ்யத்யுத்தரீயத்விஷி தமஸி ஸமுத்தீக்ஷ்ய வீதாவ்ரு'தீந்ப்ரா-
க்ஜந்தூம்ஸ்தந்தூந்யதா யாநதநு விதநுதே திக்மரோசிர்மரீசீந் ।
தே ஸாந்த்ரீபூய ஸத்யஃ க்ரமவிஶததஶாஶாதஶாலீவிஶாலம்
ஶஶ்வத்ஸம்பாதயந்தோऽம்பரமமலமலம் மங்கலம் வோ திஶந்து ॥ 4 ॥
ந்யக்குர்வந்நோஷதீஶே முஷிதருசி ஶுசேவௌஷதீஃ ப்ரோஷிதாபா
பாஸ்வத்க்ராவோத்கதேந ப்ரதமமிவ க்ரு'தாப்யுத்கதிஃ பாவகேந ।
பக்ஷச்சேதவ்ரணாஸ்ரு'க்ஸ்ருத இவ த்ரு'ஷதோ தர்ஶயந்ப்ராதரத்ரே-
ராதாம்ரஸ்தீவ்ரபாநோரநபிமதநுதே ஸ்தாத்கபஸ்த்யுத்கமோ வஃ ॥ 5 ॥
ஶீர்ணக்ராணாங்க்ரிபாணீந்வ்ரணிபிரபகநைர்கர்கராவ்யக்தகோஷாந்
தீர்காக்ராதாநகௌகை புநரபி கடயத்யேக உல்லாகயந் யஃ ।
கர்மாம்ஶோஸ்தஸ்ய வோऽந்தர்த்விகுணகநக்ரு'ணாநிக்நநிர்விக்நவ்ரு'த்தே-
ர்தத்தார்காஃ ஸித்தஸங்கைர்விததது க்ரு'ணயஃ ஶீக்ரமம்ஹோவிதாதம் ॥ 6 ॥
பிப்ராணா வாமநத்வம் ப்ரதமமத ததைவாம்ஶவஃ ப்ராம்ஶவோ வஃ
க்ராந்தாகாஶாந்தராலாஸ்ததநு தஶதிஶஃ பூரயந்தஸ்ததோऽபி ।
த்வாந்தாதாச்சித்ய தேவத்விஷ இவ பலிதோ விஶ்வமாஶ்வஶ்நுவாநாஃ வர் தேவத்ருஹ
க்ரு'ச்ச்ராண்யுச்ச்ராயஹேலோபஹஸிதஹரயோ ஹாரிதஶ்வா ஹரந்து ॥ 7 ॥
உத்காடேநாருணிம்நா விதததி பஹுலம் யேऽருணஸ்யாருணத்வம்
மூர்தோத்தூதௌ கலீநக்ஷதருதிரருசோ யே ரதாஶ்வாநநேஷு ।
ஶைலாநாம் ஶேகரத்வம் ஶ்ரிதஶிகரிஶிகாஸ்தந்வதே யே திஶந்து வர் ஶிகரஶிகாஃ
ப்ரேங்கந்தஃ கே கராம்ஶோஃ கசிததிநமுகாஸ்தே மயூகாஃ ஸுகம் வஃ ॥ 8 ॥
தத்தாநந்தாஃ ப்ரஜாநாம் ஸமுசிதஸமயாக்ரு'ஷ்டஸ்ரு'ஷ்டைஃ பயோபிஃ வர் அக்லிஷ்டஸ்ரு'ஷ்டைஃ
பூர்வாஹ்ணே விப்ரகீர்ணா திஶி திஶி விரமத்யஹ்நி ஸம்ஹாரபாஜஃ ।
தீப்தாம்ஶோர்தீர்கதுஃகப்ரபவபவபயோதந்வதுத்தாரநாவோ
காவோ வஃ பாவநாநாம் பரமபரிமிதாம் ப்ரீதிமுத்பாதயந்து ॥ 9 ॥
பந்தத்வம்ஸைகஹேதும் ஶிரஸி நதிரஸாபத்தஸந்த்யாஞ்ஜலீநாம்
லோகாநாம் யே ப்ரபோதம் விதததி விபுலாம்போஜகண்டாஶயேவ ।
யுஷ்மாகம் தே ஸ்வசித்தப்ரதிதப்ரு'துதரப்ரார்தநாகல்பவ்ரு'க்ஷாஃ வர் ப்ரதிம
கல்பந்தாம் நிர்விகல்பம் திநகரகிரணாஃ கேதவஃ கல்மஷஸ்ய ॥ 10 ॥
தாரா ராயோ தநாயாபதி ஸபதி கராலம்பபூதாஃ ப்ரபாதே
தத்த்வாலோகைகதீபாஸ்த்ரிதஶபதிபுரப்ரஸ்திதௌ வீத்ய ஏவ ।
நிர்வாணோத்யோகியோகிப்ரகமநிஜதநுத்வாரி வேத்ராயமாணா-
ஸ்த்ராயந்தாம் தீவ்ரபாநோர்திவஸமுகஸுகா ரஶ்மயஃ கல்மஷாத்வஃ ॥ 11 ॥
வர் தீவ்ரபாஸஃ வர் கஶ்மலாத்வஃ
ப்ராசி ப்ராகாசரந்த்யோऽநதிசிரமசலே சாருசூடாமணித்வம்
முஞ்சந்த்யோ ரோசநாம்பஃ ப்ரசுரமிவ திஶாமுச்சகைஶ்சர்சநாய ।
சாடூத்கைஶ்சக்ரநாம்நாம் சதுரமவிசலைர்லோசநைரர்ச்யமாநா- வர் ஸுசிரம்
ஶ்சேஷ்டந்தாம் சிந்திதாநாமுசிதமசரமாஶ்சண்டரோசீருசோ வஃ ॥ 12 ॥
ஏகம் ஜ்யோதிர்த்ரு'ஶௌ த்வே த்ரிஜகதி கதிதாந்யப்ஜஜாஸ்யைஶ்சதுர்பி-
ர்பூதாநாம் பஞ்சமம் யாந்யலம்ரு'துஷு ததா ஷட்ஸு நாநாவிதாநி ।
யுஷ்மாகம் தாநி ஸப்தத்ரிதஶமுநிநுதாந்யஷ்டதிக்பாஞ்ஜி பாநோ-
ர்யாந்தி ப்ராஹ்ணே நவத்வம் தஶ ததது ஶிவம் தீதிதீநாம் ஶதாநி ॥ 13 ॥ வர் ததது
ஆவ்ரு'த்திப்ராந்தவிஶ்வாஃ ஶ்ரமமிவ தததஃ ஶோஷிணஃ ஸ்வோஷ்மணேவ
க்ரீஷ்மே தாவாக்நிதப்தா இவ ரஸமஸக்ரு'த்யே தரித்ர்யா தயந்தி ।
தே ப்ராவ்ரு'ஷ்யாத்தபாநாதிஶயருஜ இவோத்வாந்ததோயா ஹிமர்தௌ
மார்தண்டஸ்யாப்ரசண்டாஶ்சிரமஶுபபிதேऽபீஷவோ வோ பவந்து ॥ 14 ॥
தந்வாநா திக்வதூநாம் ஸமதிகமதுராலோகரம்யாமவஸ்தா-
மாருடப்ரௌடிலேஶோத்கலிதகபிலிமாலங்க்ரு'திஃ கேவலைவ ।
உஜ்ஜ்ரு'ம்பாம்போஜநேத்ரத்யுதிநி திநமுகே கிஞ்சிதுத்பித்யமாநா
ஶ்மஶ்ருஶ்ரேணீவ பாஸாம் திஶது தஶஶதீ ஶர்ம கர்மத்விஷோ வஃ ॥ 15 ॥
மௌலீந்தோர்மைஷ மோஷீத்த்யுதிமிதி வ்ரு'ஷபாங்கேந யஃ ஶங்கிநேவ
ப்ரத்யக்ரோத்காடிதாம்போருஹகுஹரகுஹாஸுஸ்திதேநேவ தாத்ரா ।
க்ரு'ஷ்ணேந த்வாந்தக்ரு'ஷ்ணஸ்வதநுபரிபவத்ரஸ்நுநேவ ஸ்துதோऽலம்
த்ராணாய ஸ்தாத்தநீயாநபி திமிரரிபோஃ ஸ த்விஷாமுத்கமோ வஃ ॥ 16 ॥
விஸ்தீர்ணம் வ்யோம தீர்காஃ ஸபதி தஶ திஶோ வ்யஸ்தவேலாம்பஸோऽப்தீந்
குர்வத்பிர்த்ரு'ஶ்யநாநாநகநகரநகாபோகப்ரு'த்வீம் ச ப்ரு'த்வீம் ।
பத்மிந்யுச்ச்வாஸ்யதே யைருஷஸி ஜகதபி த்வம்ஸயித்வா தமிஸ்ரா-
முஸ்ரா விஸ்ரம்ஸயந்து த்ருதமநபிமதம் தே ஸஹஸ்ரத்விஷோ வஃ ॥ 17 ॥ வர் விஸ்ராவயந்து
அஸ்தவ்யஸ்தத்வஶூந்யோ நிஜருசிரநிஶாநஶ்வரஃ கர்துமீஶோ
விஶ்வம் வேஶ்மேவ தீபஃ ப்ரதிஹததிமிரம் யஃ ப்ரதேஶஸ்திதோऽபி ।
திக்காலாபேக்ஷயாஸௌ த்ரிபுவநமடதஸ்திக்மபாநோர்நவாக்யாம்
யாதஃ ஶாதக்ரதவ்யாம் திஶி திஶது ஶிவம் ஸோऽர்சிஷாமுத்கமோ வஃ ॥ 18 ॥
மாகாந்ம்லாநிம் ம்ரு'ணாலீ ம்ரு'துரிதி தயயேவாப்ரவிஷ்டோऽஹிலோகம்
லோகாலோகஸ்ய பார்ஶ்வம் ப்ரதபதி ந பரம் யஸ்ததாக்யார்தமேவ ।
ஊர்த்வம் ப்ரஹ்மாண்டகண்டஸ்புடநபயபரித்யக்ததைர்க்யோ த்யுஸீம்நி
ஸ்வேசாவஶ்யாவகாஶாவதிரவது ஸ வஸ்தாபநோ ரோசிரோகஃ ॥ 19 ॥
அஶ்யாமஃ கால ஏகோ ந பவதி புவநாந்தோऽபி வீதேऽந்தகாரே வர் வீதாந்தகாரஃ
ஸத்யஃ ப்ராலேயபாதோ ந விலயமசலஶ்சந்த்ரமா அப்யுபைதி ।
பந்தஃ ஸித்தாஞ்ஜலீநாம் ந ஹி குமுதவநஸ்யாபி யத்ரோஜ்ஜிஹாநே
தத்ப்ராதஃ ப்ரேக்ஷணீயம் திஶது திநபதேர்தாம காமாதிகம் வஃ ॥ 20 ॥
யத்காந்திம் பங்கஜாநாம் ந ஹரதி குருதே ப்ரத்யுதாதிக்யரம்யாம் வர் ப்ரத்யுதாதீவ ரம்யாம்
நோ தத்தே தாரகாபாம் திரயதி நிதராமாஶு யந்நித்யமேவ । வர் நாதத்தே
கர்தும் நாலம் நிமேஷம் திவஸமபி பரம் யத்ததேகம் த்ரிலோக்யா-
ஶ்சக்ஷுஃ ஸாமாந்யசக்ஷுர்விஸத்ரு'ஶமகபித்பாஸ்வதஸ்தாந்மஹோ வஃ ॥ 21 ॥
க்ஷ்மாம் க்ஷேபீயஃ க்ஷபாம்பஃஶிஶிரதரஜலஸ்பர்ஶதர்ஷாத்ரு'தேவ
த்ராகாஶா நேதுமாஶாத்விரதகரஸரஃபுஷ்கராணீவ போதம் ।
ப்ராதஃ ப்ரோல்லங்க்ய விஷ்ணோஃ பதமபி க்ரு'ணயேவாதிவேகாத்தவீய-
ஸ்யுத்தாம த்யோதமாநா தஹது திநபதேர்துர்நிமித்தம் த்யுதிர்வஃ ॥ 22 ॥
நோ கல்பாபாயவாயோரதயரயதலத்க்ஷ்மாதரஸ்யாபி கம்யா வர் ஶம்யா
காடோத்கீர்ணோஜ்ஜ்வலஶ்ரீரஹநி ந ரஹிதா நோ தமஃகஜ்ஜலேந ।
ப்ராப்தோத்பத்திஃ பதங்காந்ந புநருபகதா மோஷமுஷ்ணத்விஷோ வோ
வர்திஃ ஸைவாந்யரூபா ஸுகயது நிகிலத்வீபதீபஸ்ய தீப்திஃ ॥ 23 ॥
நிஃஶேஷாஶாவபூரப்ரவணகுருகுணஶ்லாகநீயஸ்வரூபா
பர்யாப்தம் நோதயாதௌ திநகமஸமயோபப்லவேऽப்யுந்நதைவ ।
அத்யந்தம் யாநபிஜ்ஞா க்ஷணமபி தமஸா ஸாகமேகத்ர வஸ்தும்
ப்ரத்நஸ்யேத்தா ருசிர்வோ ருசிரிவ ருசிதஸ்யாப்தயே வஸ்துநோஸ்து ॥ 24 ॥ வர் சிருரஸ்ய, ருசிரஸ்ய
விப்ராணஃ ஶக்திமாஶு ப்ரஶமிதபலவத்தாரகௌர்ஜித்யகுர்வீம்
குர்வாணோ லீலயாதஃ ஶிகிநமபி லஸச்சந்த்ரகாந்தாவபாஸம் ।
ஆதத்யாதந்தகாரே ரதிமதிஶயிநீமாவஹந்வீக்ஷணாநாம் வர் ஆதேயாதீக்ஷணாநாம்
பாலோ லக்ஷ்மீமபாராமபர இவ குஹோऽஹர்பதேராதபோ வஃ ॥ 25 ॥
ஜ்யோத்ஸ்நாம்ஶாகர்ஷபாண்டுத்யுதி திமிரமஷீஶேஷகல்மாஷமீஷ-
ஜ்ஜ்ரு'ம்போத்பூதேந பிங்கம் ஸரஸிஜரஜஸா ஸந்த்யயா ஶோணஶோசிஃ ।
ப்ராதஃப்ராரம்பகாலே ஸகலமபி ஜகச்சித்ரமுந்மீலயந்தீ
காந்திஸ்தீக்ஷ்ணத்விஷோऽக்ஷ்ணாம் முதமுபநயதாத்தூலிகேவாதுலாம் வஃ ॥ 26 ॥
ஆயாந்தீ கிம் ஸுமேரோஃ ஸரணிரருணிதா பாத்மராகைஃ பராகை-
ராஹோஸ்வித்ஸ்வஸ்ய மாஹாரஜநவிரசிதா வைஜயந்தீ ரதஸ்ய ।
மாஞ்ஜிஷ்டீ ப்ரஷ்டவாஹாவலிவிதுதஶிரஶ்சாமராலீ நு லோகை- வர் சாமராலீவ
ராஶங்க்யாலோகிதைவம் ஸவிதுரகநுதே ஸ்தாத்ப்ரபாதப்ரபா வஃ ॥ 27 ॥
த்வாந்தத்வம்ஸம் விதத்தே ந தபதி ருசிமந்நாதிரூபம் வ்யநக்தி
ந்யக்த்வம் நீத்வாபி நக்தம் ந விதரதிதராம் தாவதஹ்நஸ்த்விஷம் யஃ । வர் ந்யக்தாமஹ்நி
ஸ ப்ராதர்மா விரம்ஸீதஸகலபடிமா பூரயந்யுஷ்மதாஶா-
மாஶாகாஶாவகாஶாவதரணதருணப்ரக்ரமோऽர்கப்ரகாஶஃ ॥ 28 ॥
தீவ்ரம் நிர்வாணஹேதுர்யதபி ச விபுலம் யத்ப்ரகர்ஷேண சாணு
ப்ரத்யக்ஷம் யத்பரோக்ஷம் யதிஹ யதபரம் நஶ்வரம் ஶாஶ்வதம் ச ।
யத்ஸர்வஸ்ய ப்ரஸித்தம் ஜகதி கதிபயே யோகிநோ யத்விதந்தி
ஜ்யோதிஸ்தத்த்விப்ரகாரம் ஸவிதுரவது வோ பாஹ்யமாப்யந்தரம் ச ॥ 29 ॥
ரத்நாநாம் மண்டநாய ப்ரபவதி நியதோத்தேஶலப்தாவகாஶம்
வஹ்நேர்தார்வாதி தக்தும் நிஜஜடிமதயா கர்துமாநந்தமிந்தோஃ ।
யச்ச த்ரைலோக்யபூஷாவிதிரகதஹநம் ஹ்லாதி வ்ரு'ஷ்ட்யாஶு தத்வோ வர் யத்து
பாஹுல்யோத்பாத்யகார்யாதிகதரமவதாதேகமேவார்கதேஜஃ ॥ 30 ॥
மீலச்சக்ஷுர்விஜிஹ்மஶ்ருதி ஜடரஸநம் நிக்நிதக்ராணவ்ரு'த்தி
ஸ்வவ்யாபாராக்ஷமத்வக்பரிமுஷிதமநஃ ஶ்வாஸமாத்ராவஶேஷம் ।
விஸ்ரஸ்தாங்கம் பதித்வா ஸ்வபதபஹரதாதஶ்ரியம் வோऽர்கஜந்மா வர் அப்ரியம்
காலவ்யாலாவலீடம் ஜகதகத இவோத்தாபயந்ப்ராக்ப்ரதாபஃ ॥ 31 ॥
நிஃஶேஷம் நைஶமம்பஃ ப்ரஸபமபநுதந்நஶ்ருலேஶாநுகாரி
ஸ்தோகஸ்தோகாபநீதாருணருசிரசிராதஸ்ததோஷாநுஷங்கஃ ।
தாதா த்ரு'ஷ்டிம் ப்ரஸந்நாம் த்ரிபுவநநயநஸ்யாஶு யுஷ்மத்விருத்தம்
வத்யாத்ப்ரத்நஸ்ய ஸித்தாஞ்ஜநவிதிரபரஃ ப்ராக்தநோऽர்சிஃப்ரசாரஃ ॥ 32 ॥
பூத்வா ஜம்பஸ்ய பேத்துஃ ககுபி பரிபவாரம்பபூஃ ஶுப்ரபாநோ- வர் ஸ்தித்வா
ர்பிப்ராணா பப்ருபாவம் ப்ரஸபமபிநவாம்போஜஜ்ரு'ம்பாப்ரகல்பா ।
பூஷா பூயிஷ்டஶோபா த்ரிபுவநபவநஸ்யாஸ்ய வைபாகரீ ப்ராக்-
விப்ராந்தா ப்ராஜமாநா விபவது விபவோத்பூதயே ஸா விபா வஃ ॥ 33 ॥ வர் நிர்பாந்தி, விப்ராந்தி
ஸம்ஸக்தம் ஸிக்தமூலாதபிநவபுவநோத்யாநகௌதூஹலிந்யா
யாமிந்யா கந்யயேவாம்ரு'தகரகலஶாவர்ஜிதேநாம்ரு'தேந ।
அர்காலோகஃ க்ரியாத்வோ முதமுதயஶிரஶ்சக்ரவாலாலவாலா-
துத்யந்பாலப்ரவாலப்ரதிமருசிரஹஃபாதபப்ராக்ப்ரரோஹஃ ॥ 34 ॥
பிந்நம் பாஸாருணஸ்ய க்வசிதபிநவயா வித்ருமாணாம் த்விஷேவ
த்வங்ந்நக்ஷத்ரரத்நத்யுதிநிகரகராலாந்தராலம் க்வசிச்ச ।
நாந்தர்நிஃஶேஷக்ரு'ஷ்ணஶ்ரியமுததிமிவ த்வாந்தராஶிம் பிபந்ஸ்தா-
தௌர்வஃ பூர்வோऽப்யபூர்வோऽக்நிரிவ பவதகப்லுஷ்டயேऽர்காவபாஸஃ ॥ 35 ॥
கந்தர்வைர்கத்யபத்யவ்யதிகரிதவசோஹ்ரு'த்யமாதோத்யவாத்யை-
ராத்யைர்யோ நாரதாத்யைர்முநிபிரபிநுதோ வேதவேத்யைர்விபித்ய ।
வர் வீதவேத்யைர்விவித்ய, வேதவித்பிர்விபித்ய
ஆஸாத்யாபத்யதே யம் புநரபி ச ஜகத்யௌவநம் ஸத்ய உத்ய-
ந்நுத்த்யோதோ த்யோதிதத்யௌர்த்யது திவஸக்ரு'தோऽஸாவவத்யாநி வோऽத்ய ॥ 36 ॥
ஆவாநைஶ்சந்த்ரகாந்தைஶ்ச்யுததிமிரதயா தாநவாத்தாரகாணா- வர் ஆவாந்தைஃ
மேணாங்காலோகலோபாதுபஹதமஹஸாமோஷதீநாம் லயேந ।
ஆராதுத்ப்ரேக்ஷ்யமாணா க்ஷணமுதயதடாந்தர்ஹிதஸ்யாஹிமாம்ஶோ-
ராபா ப்ராபாதிகீ வோऽவது ந து நிதராம் தாவதாவிர்பவந்தீ ॥ 37 ॥
ஸாநௌ ஸா நௌதயே நாருணிததலபுநர்யௌவநாநாம் வநாநா- வர் லஸத்யௌவநாநாம்
மாலீமாலீடபூர்வா பரிஹ்ரு'தகுஹரோபாந்தநிம்நா தநிம்நா ।
பா வோऽபாவோபஶாந்திம் திஶது திநபதேர்பாஸமாநா ஸமாநா-
ராஜீ ராஜீவரேணோஃ ஸமஸமயமுதேதீவ யஸ்யா வயஸ்யா ॥ 38 ॥
உஜ்ஜ்ரு'ம்பாம்போருஹாணாம் ப்ரபவதி பயஸாம் யா ஶ்ரியே நோஷ்ணதாயை
புஷ்ணாத்யாலோகமாத்ரம் ந து திஶதி த்ரு'ஶாம் த்ரு'ஶ்யமாநா விதாதம் ।
பூர்வாத்ரேரேவ பூர்வம் திவமநு ச புநஃ பாவநீ திங்முகாநா- வர் ததஃ
மேநாம்ஸ்யைநீ விபாஸௌ நுதது நுதிபதைகாஸ்பதம் ப்ராக்தநீ வஃ ॥ 39 ॥
வாசாம் வாசஸ்பதேரப்யசலபிதுசிதாசார்யகாணாம் ப்ரபஞ்சை-
ர்வைரஞ்சாநாம் ததோச்சாரிதசதுர்ரு'சாம் சாநநாநாம் சதுர்ணாம் । வர் ருசிர
உச்யேதார்சாஸு வாச்யச்யுதிஶுசிசரிதம் யஸ்ய நோச்சைர்விவிச்ய வர் அர்சாஸ்வவாச்ய
ப்ராச்யம் வர்சஶ்சகாஸச்சிரமுபசிநுதாத்தஸ்ய சண்டார்சிஷோ வஃ ॥ 40 ॥ வர் ஶ்ரியம்
மூர்த்ந்யத்ரேர்தாதுராகஸ்தருஷு கிஸலயோ வித்ருமௌகஃ ஸமுத்ரே
வர் – கிஸலயாத்வித்ருமௌகாத்ஸமுத்ரே
திங்மாதங்கோத்தமாங்கேஷ்வபிநவநிஹிதஃ ஸாந்த்ரஸிந்தூரரேணுஃ ।
வர் விஹிதஃ, நிஹிதாத்ஸந்த்ரஸிந்தூரரேணோஃ
ஸீம்நி வ்யோம்நஶ்ச ஹேம்நஃ ஸுரஶிகரிபுவோ ஜாயதே யஃ ப்ரகாஶஃ
ஶோணிம்நாஸௌ கராம்ஶோருஷஸி திஶது வஃ ஶர்ம ஶோபைகதேஶஃ ॥ 41 ॥
அஸ்தாத்ரீஶோத்தமாங்கே ஶ்ரிதஶஶிநி தமஃகாலகூடே நிபீதே
யாதி வ்யக்திம் புரஸ்தாதருணகிஸலயே ப்ரத்யுஷஃபாரிஜாதே ।
உத்யந்த்யாரக்தபீதாம்பரவிஶததரோத்வீக்ஷிதா தீக்ஷ்ணபாநோ-
வர் ருசிரதரோத்வீக்ஷிதா வர் தீவ்ரபாஸஃ
ர்லக்ஷ்மீர்லக்ஷ்மீரிவாஸ்து ஸ்புடகமலபுடாபாஶ்ரயா ஶ்ரேயஸே வஃ ॥ 42 ॥ வர் புடோபாஶ்ரய
நோதந்வாஞ்ஜந்மபூமிர்ந ததுதரபுவோ பாந்தவாஃ கௌஸ்துபாத்யா
யஸ்யாஃ பத்மம் ந பாணௌ ந ச நரகரிபூரஃஸ்தலீ வாஸவேஶ்ம ।
தேஜோரூபாபரைவ த்ரிஷு புவநதலேஷ்வாததாநா வ்யவஸ்தாம் வர் த்ரிபுவநபவநே
ஸா ஶ்ரீஃ ஶ்ரேயாம்ஸி திஶ்யாதஶிஶிரமஹஸோ மண்டலாக்ரோத்கதா வஃ ॥ 43 ॥
॥ இதி த்யுதிவர்ணநம் ॥ வர் தேஜோவர்ணநம்
॥ அத அஶ்வவர்ணநம் ॥
ரக்ஷந்த்வக்ஷுண்ணஹேமோபலபடலமலம் லாகவாதுத்பதந்தஃ
பாதங்காஃ பங்க்வவஜ்ஞாஜிதபவநஜவா வாஜிநஸ்தே ஜகந்தி ।
யேஷாம் வீதாந்யசிஹ்நோந்நயமபி வஹதாம் மார்கமாக்யாதி மேரா-
வுத்யந்நுத்தாமதீப்திர்த்யுமணிமணிஶிலாவேதிகாஜாதவேதாஃ ॥ 44 ॥
ப்லுஷ்டாஃ ப்ரு'ஷ்டேம்ऽஶுபாதைரதிநிகடதயா தத்ததாஹாதிரேகை-
ரேகாஹாக்ராந்தக்ரு'த்ஸ்நத்ரிதிவபதப்ரு'துஶ்வாஸஶோஷாஃ ஶ்ரமேண ।
தீவ்ரோதந்யாஸ்த்வரந்தாமஹிதவிஹதயே ஸப்தயஃ ஸப்தஸப்தே-
ரப்யாஶாகாஶகங்காஜலஸரலகலாவாங்நதாக்ராநநா வஃ ॥ 45 ॥ வர் கலவர்ஜிதாக்ராநநாஃ
மத்வாந்யாந்பார்ஶ்வதோऽஶ்வாந் ஸ்படிகதடத்ரு'ஷத்த்ரு'ஷ்டதேஹா த்ரவந்தீ
வ்யஸ்தேऽஹந்யஸ்தஸந்த்யேயமிதி ம்ரு'துபதா பத்மராகோபலேஷு ।
ஸாத்ரு'ஶ்யாத்ரு'ஶ்யமூர்திர்மரகதகடகே க்லிஷ்டஸூதா ஸுமேரோ-
ர்மூர்தந்யாவ்ரு'த்திலப்தத்ருவகதிரவது ப்ரத்நவாஹாவலிர்வஃ ॥ 46 ॥ வர் த்ருத
ஹேலாலோலம் வஹந்தீ விஷதரதமநஸ்யாக்ரஜேநாவக்ரு'ஷ்டா
ஸ்வர்வாஹிந்யாஃ ஸுதூரம் ஜநிதஜவஜயா ஸ்யந்தநஸ்ய ஸ்யதேந ।
நிர்வ்யாஜம் தாயமாநே ஹரிதிமநி நிஜே ஸ்பீதபேநாஹிதஶ்ரீ- வர் ஸ்பீதபேநாஸ்மிதஶ்ரீஃ
ரஶ்ரேயாம்ஸ்யஶ்வபங்க்திஃ ஶமயது யமுநேவாபரா தாபநீ வஃ ॥ 47 ॥
மார்கோபாந்தே ஸுமேரோர்நுவதி க்ரு'தநதௌ நாகதாம்நாம் நிகாயே
வீக்ஷ்ய வ்ரீடாநதாநாம் ப்ரதிகுஹரமுகம் கிந்நரீணாம் முகாநி ।
ஸூதேऽஸூயத்யபீஷஜ்ஜடகதி வஹதாம் கந்தரார்தைர்வலத்பி- வர் கந்தராக்ரைஃ
ர்வாஹாநாம் வ்யஸ்யதாத்வஃ ஸமமஸமஹரேர்ஹேஷிதம் கல்மஷாணி ॥ 48 ॥
துந்வந்தோ நீரதாலீர்நிஜருசிஹரிதாஃ பார்ஶ்வயோஃ பக்ஷதுல்யா-
ஸ்தாலூத்தாநைஃ கலீநைஃ கசிதமுகருசஶ்ச்யோததா லோஹிதேந ।
உட்டீயேவ வ்ரஜந்தோ வியதி கதிவஶாதர்கவாஹாஃ க்ரியாஸுஃ
க்ஷேமம் ஹேமாத்ரிஹ்ரு'த்யத்ருமஶிகரஶிரஃஶ்ரேணிஶாகாஶுகா வஃ ॥ 49 ॥
॥ இத்யஶ்வவர்ணநம் ॥
॥ அத அருணவர்ணநம் ॥
ப்ராதஃ ஶைலாக்ரரங்கே ரஜநிஜவநிகாபாயஸம்லக்ஷ்யலக்ஷ்மீ-
ர்விக்ஷிப்தாபூர்வபுஷ்பாஞ்ஜலிமுடுநிகரம் ஸூத்ரதாராயமாணஃ ।
யாமேஷ்வங்கேஷ்விவாஹ்நஃ க்ரு'தருசிஷு சதுர்ஷ்வேவ ஜாதப்ரதிஷ்டா- வர் யாதஃ ப்ரதிஷ்டாம்
மவ்யாத்ப்ரஸ்தாவயந்வோ ஜகதடநமஹாநாடிகாம் ஸூர்யஸூதஃ ॥ 50 ॥
ஆக்ராந்த்யா வாஹ்யமாநம் பஶுமிவ ஹரிணா வாஹகோऽக்ர்யோ ஹரீணாம்
ப்ராம்யந்தம் பக்ஷபாதாஜ்ஜகதி ஸமருசிஃ ஸர்வகர்மைகஸாக்ஷீ ।
ஶத்ரும் நேத்ரஶ்ருதீநாமவஜயதி வயோஜ்யேஷ்டபாவே ஸமேऽபி
ஸ்தாம்நாம் தாம்நாம் நிதிர்யஃ ஸ பவதகநுதே நூதநஃ ஸ்தாதநூருஃ ॥ 51 ॥
தத்தார்கைர்தூரநம்ரைர்வியதி விநயதோ வீக்ஷிதஃ ஸித்தஸார்தைஃ வர் ஸித்தஸாத்யைஃ
ஸாநாத்யம் ஸாரதிர்வஃ ஸ தஶஶதருசேஃ ஸாதிரேகம் கரோது ।
ஆபீய ப்ராதரேவ ப்ரததஹிமபயஃஸ்யந்திநீரிந்துபாஸோ
யஃ காஷ்டாதீபநோऽக்ரே ஜடித இவ ப்ரு'ஶம் ஸேவதே ப்ரு'ஷ்டதோऽர்கம் ॥ 52 ॥
முஞ்சந்ரஶ்மீந்திநாதௌ திநகமஸமயே ஸம்ஹரம்ஶ்ச ஸ்வதந்த்ர-
ஸ்தோத்ரப்ரக்யாதவீர்யோऽவிரதஹரிபதாக்ராந்திபத்தாபியோகஃ । வர் விதத
காலோத்கர்ஷால்லகுத்வம் ப்ரஸபமதிபதௌ யோஜயந்யோ த்விஜாநாம்
ஸேவாப்ரீதேந பூஷ்ணாத்மஸம இவ க்ரு'தஸ்த்ராயதாம் ஸோऽருணோ வஃ ॥ 53 ॥ வர் ஸ்வஸம
ஶாதஃ ஶ்யாமாலதாயாஃ பரஶுரிவ தமோऽரண்யவஹ்நேரிவார்சிஃ வர் தாஹே தவாபஃ
ப்ராச்யேவாக்ரே க்ரஹீதும் க்ரஹகுமுதவநம் ப்ராகுதஸ்தோऽக்ரஹஸ்தஃ ।
வர் ப்ராசீவாக்ரே, க்ரஹகுமுதருசிம்
ஐக்யம் பிந்தந்த்யுபூம்யோரவதிரிவ விதாதேவ விஶ்வப்ரபோதே
வாஹாநாம் வோ விநேதா வ்யபநயது விபந்நாம தாமாதிபஸ்ய ॥ 54 ॥
பௌரஸ்த்யஸ்தோயதர்தோஃ பவந இவ பதத்பாவகஸ்யேவ தூமோ வர் பதந்
விஶ்வஸ்யேவாதிஸர்கஃ ப்ரணவ இவ பரம் பாவநோ வேதராஶேஃ
ஸந்த்யாந்ரு'த்யோத்ஸவேச்சோரிவ மதநரிபோர்நந்திநாந்தீநிநாதஃ
ஸௌரஸ்யாக்ரே ஸுகம் வோ விதரது விநதாநந்தநஃ ஸ்யந்தநஸ்ய ॥ 55 ॥ வர் ஸ்யந்தநோ வஃ
பர்யாப்தம் தப்தசாமீகரகடகதடே ஶ்லிஷ்டஶீதேதராம்ஶா-
வாஸீதத்ஸ்யந்தநாஶ்வாநுக்ரு'திமரகதே பத்மராகாயமாணஃ । வர் அஶ்வாநுக்ரு'தமரகதே
யஃ ஸோத்கர்ஷாம் விபூஷாம் குருத இவ குலக்ஷ்மாப்ரு'தீஶஸ்ய மேரோ-
ரேநாம்ஸ்யஹ்நாய தூரம் கமயது ஸ குருஃ காத்ரவேயத்விஷோ வஃ ॥ 56 ॥
நீத்வாஶ்வாந்ஸப்த கக்ஷா இவ நியமவஶம் வேத்ரகல்பப்ரதோத- வர் கக்ஷ்யா
ஸ்தூர்ணம் த்வாந்தஸ்ய ராஶாவிதரஜந இவோத்ஸாரிதே தூரபாஜி ।
பூர்வம் ப்ரஷ்டோ ரதஸ்ய க்ஷிதிப்ரு'ததிபதீந்தர்ஶயம்ஸ்த்ராயதாம் வ-
ஸ்த்ரைலோக்யாஸ்தாநதாநோத்யததிவஸபதேஃ ப்ராக்ப்ரதீஹாரபாலஃ ॥ 57 ॥
வஜ்ரிஞ்ஜாதம் விகாஸீக்ஷணகமலவநம் பாஸி நாபாஸி வஹ்நே! வர் நோ பாஸி
தாதம் நத்வாஶ்வபார்ஶ்வாந்நய யம! மஹிஷம் ராக்ஷஸா வீக்ஷிதாஃ ஸ்த ।
ஸப்தீந்ஸிஞ்ச ப்ரசேதஃ! பவந! பஜ ஜவம் வித்தபாவேதிதஸ்த்வம்
வந்தே ஶர்வேதி ஜல்பந்ப்ரதிதிஶமதிபாந்பாது பூஷ்ணோऽக்ரணீர்வஃ ॥ 58 ॥
பாஶாநாஶாந்தபாலாதருண வருணதோ மா க்ரஹீஃ ப்ரக்ரஹார்தம்
த்ரு'ஷ்ணாம் க்ரு'ஷ்ணஸ்ய சக்ரே ஜஹிஹி நஹி ரதோ யாதி மே நைகசக்ரஃ ।
யோக்தும் யுக்யம் கிமுச்சைஃஶ்ரவஸமபிலஷஸ்யஷ்டமம் வ்ரு'த்ரஶத்ரோ- வர் த்வாஷ்ட்ரஶத்ரோஃ
ஸ்த்யக்தாந்யாபேக்ஷவிஶ்வோபக்ரு'திரிவ ரவிஃ ஶாஸ்தி யம் ஸோऽவதாத்வஃ ॥ 59 ॥
நோ மூர்ச்சாச்சிந்நவாஞ்சஃ ஶ்ரமவிவஶவபுர்நைவ நாப்யாஸ்யஶோஷீ
பாந்தஃ பத்யேதராணி க்ஷபயது பவதாம் பாஸ்வதோऽக்ரேஸரஃ ஸஃ ।
யஃ ஸம்ஶ்ரித்ய த்ரிலோகீமடதி படுதரைஸ்தாப்யமாநோ மயூகை-
ராராதாராமலேகாமிவ ஹரிதமணிஶ்யாமலாமஶ்வபங்க்திம் ॥ 60 ॥ வர் ஹரிதத்ரு'ண
ஸீதந்தோऽந்தர்நிமஜ்ஜஜ்ஜடகுரமுஸலாஃ ஸைகதே நாகநத்யாஃ
ஸ்கந்தந்தஃ கந்தராலீஃ கநகஶிகரிணோ மேகலாஸு ஸ்கலந்தஃ ।
தூரம் தூர்வாஸ்தலோத்கா மரகதத்ரு'ஷதி ஸ்தாஸ்நவோ யந்ந யாதாஃ
பூஷ்ணோऽஶ்வாஃ பூரயம்ஸ்தைஸ்ததவது ஜவநைர்ஹுங்க்ரு'தேநாக்ரகோ வஃ ॥ 61 ॥ வர் ப்ரேரயந் ஹுங்க்ரு'தைரக்ரணீஃ
॥ இத்யருணவர்ணநம் ॥ வர் ஸூதவர்ணநம்
॥ அத ரதவர்ணநம் ॥
பீநோரஃப்ரேரிதாப்ரைஶ்சரமகுரபுடாக்ரஸ்திதைஃ ப்ராதரத்ரா-
வாதீர்காங்கைருதஸ்தோ ஹரிபிரபகதாஸங்கநிஃஶப்தசக்ரஃ ।
உத்தாநாநூருமூர்தாவநதிஹடபவத்விப்ரதீபப்ரணாமஃ
ப்ராஹ்ணே ஶ்ரேயோ விதத்தாம் ஸவிதுரவதரந்வ்யோமவீதீம் ரதோ வஃ ॥ 62 ॥ வர் ப்ரேயோ
த்வாந்தௌகத்வம்ஸதீக்ஷாவிதிபடு வஹதா ப்ராக்ஸஹஸ்ரம் கராணா- வர் விதிகுரு த்ராக்ஸஹஸ்ரம்
மர்யம்ணா யோ கரிம்ணஃ பதமதுலமுபாநீயதாத்யாஸநேந ।
ஸ ஶ்ராந்தாநாம் நிதாந்தம் பரமிவ மருதாமக்ஷமாணாம் விஸோடும்
ஸ்கந்தாத்ஸ்கந்தம் வ்ரஜந்வோ வ்ரு'ஜிநவிஜிதயே பாஸ்வதஃ ஸ்யந்தநோऽஸ்து ॥ 63 ॥
யோக்த்ரீபூதாந்யுகஸ்ய க்ரஸிதுமிவ புரோ தந்தஶூகாந்ததாநோ
த்வேதாவ்யஸ்தாம்புவாஹாவலிவிஹிதப்ரு'ஹத்பக்ஷவிக்ஷேபஶோபஃ ।
ஸாவித்ரஃ ஸ்யந்தநோऽஸௌ நிரதிஶயரயப்ரீணிதாநூருரேநஃ-
க்ஷேபீயோ வோ கருத்மாநிவ ஹரது ஹரீச்சாவிதேயப்ரசாரஃ ॥ 64 ॥
ஏகாஹேநைவ தீர்காம் த்ரிபுவநபதவீம் லங்கயந் யோ லகிஷ்டஃ வர் க்ரு'ஸ்த்நாம்
ப்ரு'ஷ்டே மேரோர்கரீயாந் தலிதமணித்ரு'ஷத்த்விம்ஷி பிம்ஷஞ்ஶிராம்ஸி ।
ஸர்வஸ்யைவோபரிஷ்டாதத ச புநரதஸ்தாதிவாஸ்தாத்ரிமூர்ந்தி
ப்ரத்நஸ்யாவ்யாத்ஸ ஏவம் துரதிகமபரிஸ்பந்தநஃ ஸ்யந்தநோ வஃ ॥ 65 ॥
தூர்த்வஸ்தாக்ர்யக்ரஹாணி த்வஜபடபவநாந்தோலிதேந்தூநி தூரம் வர் தூராத்
ராஹௌ க்ராஸாபிலாஷாதநுஸரதி புநர்தத்தசக்ரவ்யதாநி ।
ஶ்ராந்தாஶ்வஶ்வாஸஹேலாதுதவிபுததுநீநிர்சராம்பாம்ஸி பத்ரம்
தேயாஸுர்வோ தவீயோ திவி திவஸபதேஃ ஸ்யந்தநப்ரஸ்திதாநி ॥ 66 ॥
அக்ஷே ரக்ஷாம் நிபத்ய ப்ரதிஸரவலயைர்யோஜயந்த்யோ யுகாக்ரம்
தூஃஸ்தம்பே தக்ததூபாஃ ப்ரஹிதஸுமநஸோ கோசரே கூபரஸ்ய ।
சர்சாஶ்சக்ரே சரந்த்யோ மலயஜபயஸா ஸித்தவத்வஸ்த்ரிஸந்த்யம் வர் சர்சாம்
வந்தந்தே யம் த்யுமார்கே ஸ நுதது துரிதாந்யம்ஶுமத்ஸ்யந்தநோ வஃ ॥ 67 ॥
உத்கீர்ணஸ்வர்ணரேணுத்ருதகுரதலிதா பார்ஶ்வயோஃ ஶஶ்வதஶ்வை- வர் ரேணுர்த்ருத
ரஶ்ராந்தப்ராந்தசக்ரக்ரமநிகிலமிலந்நேமிநிம்நா பரேண ।
மேரோர்மூர்தந்யகம் வோ விகடயது ரவேரேகவீதீ ரதஸ்ய
ஸ்வோஷ்மோதக்தாம்புரிக்தப்ரகடிதபுலிநோத்தூஸரா ஸ்வர்துநீவ ॥ 68 ॥ வர் ஸ்வோஷ்மோதஸ்தாம்பு
நந்தும் நாகாலயாநாமநிஶமநுயதாம் பத்ததிஃ பங்க்திரேவ வர் உபயதாம்
க்ஷோதோ நக்ஷத்ரராஶேரதயரயமிலச்சக்ரபிஷ்டஸ்ய தூலிஃ ।
ஹேஷஹ்லாதோ ஹரீணாம் ஸுரஶிகரிதரீஃ பூரயந்நேமிநாதோ வர் நாதோ
யஸ்யாவ்யாத்தீவ்ரபாநோஃ ஸ திவி புவி யதா வ்யக்தசிஹ்நோ ரதோ வஃ ॥ 69 ॥
நிஃஸ்பந்தாநாம் விமாநாவலிவிதததிவாம் தேவவ்ரு'ந்தாரகாணாம் வர் வலிததிஶா
வ்ரு'ந்தைராநந்தஸாந்த்ரோத்யமமபி வஹதாம் விந்ததாம் வந்திதும் நோ ।
மந்தாகிந்யாமமந்தஃ புலிநப்ரு'தி ம்ரு'துர்மந்தரே மந்திராபே வர் மந்தராபே
மந்தாரைர்மண்டிதாரம் தததரி திநக்ரு'த்ஸ்யந்தநஃ ஸ்தாந்முதே வஃ ॥ 70 ॥
சக்ரீ சக்ராரபங்க்திம் ஹரிரபி ச ஹரீந் தூர்ஜடிர்தூர்த்வஜாந்தா-
நக்ஷம் நக்ஷத்ரநாதோऽருணமபி வருணஃ கூபராக்ரம் குபேரஃ ।
ரம்ஹஃ ஸங்கஃ ஸுராணாம் ஜகதுபக்ரு'தயே நித்யயுக்தஸ்ய யஸ்ய
ஸ்தௌதி ப்ரீதிப்ரஸந்நோऽந்வஹமஹிமருசேஃ ஸோऽவதாத்ஸ்யந்தநோ வஃ ॥ 71 ॥ வர் ருச
நேத்ராஹீநேந மூலே விஹிதபரிகரஃ ஸித்தஸாத்யைர்மருத்பிஃ
பாதோபாந்தே ஸ்துதோऽலம் பலிஹரிரபஸாகர்ஷணாபத்தவேகஃ ।
ப்ராம்யந்வ்யோமாம்புராஶாவஶிஶிரகிரணஸ்யந்தநஃ ஸந்ததம் வோ
திஶ்யால்லக்ஷ்மீமபாராமதுலிதமஹிமேவாபரோ மந்தராத்ரிஃ ॥ 72 ॥ வர் அதுல்யாம்
॥ இதி ரதவர்ணநம் ॥
॥ அத மண்டலவர்ணநம் ॥
யஜ்ஜ்யாயோ பீஜமஹ்நாமபஹததிமிரம் சக்ஷுஷாமஞ்ஜநம் ய- வர் ஜ்யாயோ யத்பீஜமஹ்நாமபஹ்ரு'த
த்த்வாரம் யந்முக்திபாஜாம் யதகிலபுவநஜ்யோதிஷாமேகமோகஃ ।
யத்வ்ரு'ஷ்ட்யம்போநிதாநம் தரணிரஸஸுதாபாநபாத்ரம் மஹத்ய-
த்திஶ்யாதீஶஸ்ய பாஸாம் தததீகலமலம் மங்கலம் மண்டலம் வஃ ॥ 73 ॥ வர் தேவஸ்ய
பாநோஃ தததிகமமலம் மண்டலம் மங்கலம்
வேலாவர்திஷ்ணு ஸிந்தோஃ பய இவ கமிவார்தோத்கதாக்ய்ரக்ரஹோடு
ஸ்தோகோத்பிந்நஸ்வசிஹ்நப்ரஸவமிவ மதோராஸ்யமஸ்யந்மநாம்ஸி । வர் மஹாம்ஸி
ப்ராதஃ பூஷ்ணோऽஶுபாநி ப்ரஶமயது ஶிரஃஶேகரீபூதமத்ரேஃ
பௌரஸ்த்யஸ்யோத்கபஸ்திஸ்திமிததமதமஃகண்டநம் மண்டலம் வஃ ॥ 74 ॥
ப்ரத்யுப்தஸ்தப்தஹேமோஜ்ஜ்வலருசிரசலஃ பத்மராகேண யேந
ஜ்யாயஃ கிஞ்ஜல்கபுஞ்ஜோ யதலிகுலஶிதேரம்பரேந்தீவரஸ்ய ।
காலவ்யாலஸ்ய சிஹ்நம் மஹிததமமஹோமூர்ந்தி ரத்நம் மஹத்ய-
த்தீப்தாம்ஶோஃ ப்ராதரவ்யாத்ததவிகலஜகந்மண்டநம் மண்டலம் வஃ ॥ 75 ॥
கஸ்த்ராதா தாரகாணாம் பததி தநுரவஶ்யாயபிந்துர்யதேந்து-
ர்வித்ராணா த்ரு'க்ஸ்மராரேருரஸி முரரிபோஃ கௌஸ்துபோ நோத்கபஸ்திஃ ।
வஹ்நேஃ ஸாபஹ்நவேவ த்யுதிருதயகதே யத்ர தந்மண்டலம் வோ
மார்தண்டீயம் புநீதாத்திவி புவி ச தமாம்ஸீவ ம்ரு'ஷ்ணந்மஹாம்ஸி ॥ 76 ॥
யத்ப்ராச்யாம் ப்ராக்சகாஸ்தி ப்ரபவதி ச யதஃ ப்ராச்யஸாவுஜ்ஜிஹாநா-
தித்தம் மத்யே யதஹ்நோ பவதி ததருசா யேந சோத்பாத்யதேऽஹஃ ।
யத்பர்யாயேண லோகாநவதி ச ஜகதாம் ஜீவிதம் யச்ச தத்வோ
விஶ்வாநுக்ராஹி விஶ்வம் ஸ்ரு'ஜதபி ச ரவேர்மண்டலம் முக்தயேऽஸ்து ॥ 77 ॥
ஶுஷ்யந்த்யூடாநுகாரா மகரவஸதயோ மாரவீணாம் ஸ்தலீநாம்
யேநோத்தப்தாஃ ஸ்புடந்தஸ்தடிதி திலதுலாம் யாந்த்யகேந்த்ரா யுகாந்தே । வர் சடிதி
தச்சண்டாம்ஶோரகாண்டத்ரிபுவநதஹநாஶங்கயா தாம க்ரு'ச்சாத் வர் க்ரு'த்ஸ்நம்
ஸம்ஹ்ரு'த்யாலோகமாத்ரம் ப்ரலகு விதததஃ ஸ்தாந்முதே மண்டலம் வஃ ॥ 78 ॥ வர் ஆஹ்ரு'த்யாலோகமாத்ரம் ப்ரதநு
உத்யத்த்யூத்யாநவாப்யாம் பஹுலதமதமஃபங்கபூரம் விதார்ய வர் பஹல
ப்ரோத்பிந்நம் பத்ரபார்ஶ்வேஷ்வவிரலமருணச்சாயயா விஸ்புரந்த்யா ।
கல்யாணாநி க்ரியாத்வஃ கமலமிவ மஹந்மண்டலம் சண்டபாநோ- வர் சண்டரஶ்மேஃ
ரந்வீதம் த்ரு'ப்திஹேதோரஸக்ரு'தலிகுலாகாரிணா ராஹுணா யத் ॥ 79 ॥
சக்ஷுர்தக்ஷத்விஷோ யந்ந து தஹதி புரஃ பூரயத்யேவ காமம் வர் ந தஹதி நிதராம் புநஃ
நாஸ்தம் ஜுஷ்டம் மருத்பிர்யதிஹ நியமிநாம் யாநபாத்ரம் பவாப்தௌ ।
யத்வீதஶ்ராந்தி ஶஶ்வத்ப்ரமதபி ஜகதாம் ப்ராந்திமப்ராந்தி ஹந்தி
ப்ரத்நஸ்யாக்யாத்விருத்தக்ரியமத ச ஹிதாதாயி தந்மண்டலம் வஃ ॥ 80 ॥
॥ இதி மண்டலவர்ணநம் ॥
॥ அத ஸூர்யவர்ணநம் ।
ஸித்தைஃ ஸித்தாந்தமிஶ்ரம் ஶ்ரிதவிதி விபுதைஶ்சாரணைஶ்சாடுகர்பம்
கீத்யா கந்தர்வமுக்யைர்முஹுரஹிபதிபிர்யாதுதாநைர்யதாத்ம ।
ஸார்தம் ஸாத்யைர்முநீந்த்ரைர்முதிதமதமநோ மோக்ஷிபிஃ பக்ஷபாதா- வர் மோக்ஷுபிஃ
த்ப்ராதஃ ப்ராரப்யமாணஸ்துதிரவது ரவிர்விஶ்வவந்த்யோதயோ வஃ ॥ 81 ॥
பாஸாமாஸந்நபாவாததிகதரபடோஶ்சக்ரவாலஸ்ய தாபா-
ச்சேதாதச்சிந்நகச்சத்துரககுரபுடந்யாஸநிஃஶங்கடங்கைஃ । வர் ந்யஸ்த
நிஃஸங்கஸ்யந்தநாங்கப்ரமணநிகஷணாத்பாது வஸ்த்ரிப்ரகாரம் வர் த்ரிப்ரகாரைஃ
தப்தாம்ஶுஸ்தத்பரீக்ஷாபர இவ பரிதஃ பர்யடந்ஹாடகாத்ரிம் ॥ 82 ॥
நோ ஶுஷ்கம் நாகநத்யா விகஸிதகநகாம்போஜயா ப்ராஜிதம் து வர் கநகாம்போருஹா
ப்லுஷ்டா நைவோபபோக்யா பவதி ப்ரு'ஶதரம் நந்தநோத்யாநலக்ஷ்மீஃ ।
நோ ஶ்ரு'ங்காணி த்ருதாநி த்ருதமமரகிரேஃ காலதௌதாநி தௌதா-
நீத்தம் தாம த்யுமார்கே ம்ரதயதி தயயா யத்ர ஸோऽர்கோऽவதாத்வஃ ॥ 83 ॥
த்வாந்தஸ்யைவாந்தஹேதுர்ந பவதி மலிநைகாத்மநஃ பாப்மநோऽபி
ப்ராக்பாதோபாந்தபாஜாம் ஜநயதி ந பரம் பங்கஜாநாம் ப்ரபோதம் ।
கர்தா நிஃஶ்ரேயஸாநாமபி ந து கலு யஃ கேவலம் வாஸராணாம்
ஸோऽவ்யாதேகோத்யமேச்சாவிஹிதபஹுப்ரு'ஹத்விஶ்வகார்யோऽர்யமா வஃ ॥ 84 ॥
லோடँல்லோஷ்டாவிசேஷ்டஃ ஶ்ரிதஶயநதலோ நிஃஸஹீபூததேஹஃ
ஸந்தேஹீ ப்ராணிதவ்யே ஸபதி தஶ திஶஃ ப்ரேக்ஷமாணோऽந்தகாராஃ ।
நிஃஶ்வாஸாயாஸநிஷ்டஃ பரமபரவஶோ ஜாயதே ஜீவலோகஃ வர் சிரதரவஶோ
ஶோகேநேவாந்யலோகாநுதயக்ரு'தி கதே யத்ர ஸோऽர்கோऽவதாத்வஃ ॥ 85 ॥ வர் லோகாப்யுதய
க்ராமँல்லோலோऽபி லோகாँஸ்ததுபக்ரு'திக்ரு'தாவாஶ்ரிதஃ ஸ்தைர்யகோடிம்
ந்ரூ'ணாம் த்ரு'ஷ்டிம் விஜிஹ்மாம் விதததபி கரோத்யந்தரத்யந்தபத்ராம் ।
யஸ்தாபஸ்யாபி ஹேதுர்பவதி நியமிநாமேகநிர்வாணதாயீ
பூயாத்ஸ ப்ராகவஸ்தாதிகதரபரிணாமோதயோऽர்கஃ ஶ்ரியே வஃ ॥ 86 ॥
வ்யாபந்நர்துர்ந காலோ வ்யபிசரதி பலம் நௌஷதீர்வ்ரு'ஷ்டிரிஷ்டா
நைஷ்டைஸ்த்ரு'ப்யந்தி தேவா ந ஹி வஹதி மருந்நிர்மலாபாநி பாநி ।
ஆஶாஃ ஶாந்தா ந பிந்தந்த்யவதிமுததயோ பிப்ரதி க்ஷ்மாப்ரு'தஃ க்ஷ்மாம்
யஸ்மிம்ஸ்த்ரைலோக்யமேவம் ந சலதி தபதி ஸ்தாத்ஸ ஸூர்யஃ ஶ்ரியே வஃ ॥ 87 ॥
கைலாஸே க்ரு'த்திவாஸா விஹரதி விரஹத்ராஸதேஹோடகாந்தஃ
ஶ்ராந்தஃ ஶேதே மஹாஹாவதிஜலதி விநா சத்மநா பத்மநாபஃ ।
யோகோத்யோகைகதாநோ கமயதி ஸகலம் வாஸரம் ஸ்வம் ஸ்வயம்பூ-
ர்பூரித்ரைலோக்யாசிந்தாப்ரு'தி புவநவிபௌ யத்ர பாஸ்வாந்ஸ வோऽவ்யாத் ॥ 88 ॥
ஏதத்யந்மண்டலம் கே தபதி திநக்ரு'தஸ்தா ரு'சோऽர்சீம்ஷி யாநி
த்யோதந்தே தாநி ஸாமாந்யயமபி புருஷோ மண்டலேऽணுர்யஜூம்ஷி ।
ஏவம் யம் வேத வேதத்ரிதயமயமயம் வேதவேதீ ஸமக்ரோ
வர்கஃ ஸ்வர்காபவர்கப்ரக்ரு'திரவிக்ரு'திஃ ஸோऽஸ்து ஸூர்யஃ ஶ்ரியே வஃ ॥ 89 ॥
நாகௌகஃப்ரத்யநீகக்ஷதிபடுமஹஸாம் வாஸவாக்ரேஸராணாம்
ஸர்வேஷாம் ஸாது பாதாம் ஜகதிதமதிதேராத்மஜத்வே ஸமேऽபி ।
யேநாதித்யாபிதாநம் நிரதிஶயகுணைராத்மநி ந்யஸ்தமஸ்து வர் குணேநாத்மநி
ஸ்துத்யஸ்த்ரைலோக்யவந்த்யைஸ்த்ரிதஶமுநிகணைஃ ஸோம்ऽஶுமாந் ஶ்ரேயஸே வஃ ॥ 90 ॥
பூமிம் தாம்நோऽபிவ்ரு'ஷ்ட்யா ஜகதி ஜலமயீம் பாவநீம் ஸம்ஸ்ம்ரு'தாவ- வர் தாம்நோऽத
ப்யாக்நேயீம் தாஹஶக்த்யா முஹுரபி யஜமாநாம் யதாப்ரார்திதார்தைஃ । வர் யஜமாநாத்மிகாம்
லீநாமாகாஶ ஏவாம்ரு'தகரகடிதாம் த்வாந்தபக்ஷஸ்ய பர்வ-
ண்வேவம் ஸூர்யோऽஷ்டபேதாம் பவ இவ பவதஃ பாது பிப்ரத்ஸ்வமூர்திம் ॥ 91 ॥
ப்ராக்காலோந்நித்ரபத்மாகரபரிமலநாவிர்பவத்பாதஶோபோ
பக்த்யா த்யக்தோருகேதோத்கதி திவி விநதாஸூநுநா நீயமாநஃ ।
ஸப்தாஶ்வாப்தாபராந்தாந்யதிகமதரயந்யோ ஜகந்தி ஸ்துதோऽலம்
தேவைர்தேவஃ ஸ பாயாதபர இவ முராராதிரஹ்நாம் பதிர்வஃ ॥ 92 ॥
யஃ ஸ்ரஷ்டாऽபாம் புரஸ்தாதசலவரஸமப்யுந்நதேர்ஹேதுரேகோ
லோகாநாம் யஸ்த்ரயாணாம் ஸ்தித உபரி பரம் துர்விலங்க்யேந தாம்நா । வர் ச த்ரயாணாம்
ஸத்யஃ ஸித்த்யை ப்ரஸந்நத்யுதிஶுபசதுராஶாமுகஃ ஸ்தாத்விபக்தோ வர் ஶுசி
த்வேதா வேதா இவாவிஷ்க்ரு'தகமலருசிஃ ஸோऽர்சிஷாமாகரோ வஃ ॥ 93 ॥
ஸாத்ரித்யூர்வீநதீஶா திஶதி தஶ திஶோ தர்ஶயந்ப்ராக்த்ரு'ஶோ யஃ வர் த்ராக் த்ரு'ஶோ
ஸாத்ரு'ஶ்யம் த்ரு'ஶ்யதே நோ ஸதஶஶதத்ரு'ஶி த்ரைதஶே யஸ்ய தேஶே ।
தீப்தாம்ஶுர்வஃ ஸ திஶ்யாதஶிவயுகதஶாதர்ஶிதத்வாதஶாத்மா
ஶம் ஶாஸ்த்யஶ்வாம்ஶ்ச யஸ்யாஶயவிததிஶயாத்தந்தஶூகாஶநாத்யஃ ॥ 94 ॥
தீர்தாநி வ்யர்தகாநி ஹ்ரு'தநதஸரஸீநிர்சராம்போஜிநீநாம்
நோதந்வந்தோ நுதந்தி ப்ரதிபயமஶுபஶ்வப்ரபாதாநுபந்தி ।
ஆபோ நாகாபகாயா அபி கலுஷமுஷோ மஜ்ஜதாம் நைவ யத்ர வர் ஸ்வர்காபகாயாஃ
த்ராதும் யாதேऽந்யலோகாந் ஸ திஶது திவஸஸ்யைகஹேதுர்ஹிதம் வஃ ॥ 95 ॥ வர் லோகம்
ஏதத்பாதாலபங்கப்லுதமிவ தமஸைவைகமுத்காடமாஸீ-
தப்ரஜ்ஞாதாப்ரதர்க்யம் நிரவகதி ததாலக்ஷணம் ஸுப்தமந்தஃ ।
யாத்ரு'க்ஸ்ரு'ஷ்டேஃ புரஸ்தாந்நிஶி நிஶி ஸகலம் ஜாயதே தாத்ரு'கேவ
த்ரைலோக்யம் யத்வியோகாதவது ரவிரஸௌ ஸர்கதுல்யோதயோ வஃ ॥ 96 ॥
த்வீபே யோऽஸ்தாசலோऽஸ்மிந்பவதி கலு ஸ ஏவாபரத்ரோதயாத்ரி-
ர்யா யாமிந்யுஜ்ஜ்வலேந்துத்யுதிரிஹ திவஸோऽந்யத்ர தீவ்ராதபஃ ஸா ।
யத்வஶ்யௌ தேஶகாலாவிதி நியமயதோ நோ து யம் தேஶகாலா- வர் நு
வவ்யாத்ஸ ஸ்வப்ரபுத்வாஹிதபுவநஹிதோ ஹேதுரஹ்நாமிநோ வஃ ॥ 97 ॥
வ்யக்ரைரக்ர்யக்ரஹேந்துக்ரஸநகுரு பரைர்நோ ஸமக்ரைருதக்ரைஃ வர் குருதரைஃ
ப்ரத்யக்ரைரீஷதுக்ரைருதயகிரிகதோ கோகணைர்கௌரயந் காம் ।
உத்காடார்சிர்விலீநாமரநகரநகக்ராவகர்பாமிவாஹ்நா-
மக்ரே ஶ்ரேயோ விதத்தே க்லபயது கஹநம் ஸ க்ரஹக்ராமணீர்வஃ ॥ 98 ॥
யோநிஃ ஸாம்நாம் விதாதா மதுரிபுரஜிதோ தூர்ஜடிஃ ஶங்கரோऽஸௌ
ம்ரு'த்யுஃ காலோऽலகாயாஃ பதிரபி தநதஃ பாவகோ ஜாதவேதாஃ ।
இத்தம் ஸஞ்ஜ்ஞா டவித்தாதிவதம்ரு'தபுஜாம் யா யத்ரு'ச்சாப்ரவ்ரு'த்தா-
ஸ்தாஸாமேகோऽபிதேயஸ்ததநுகுணகுணைர்யஃ ஸ ஸூர்யோऽவதாத்வஃ ॥ 99 ॥ வர் கணைஃ
தேவஃ கிம் பாந்தவஃ ஸ்யாத்ப்ரியஸுஹ்ரு'ததவாऽऽசார்ய ஆஹோஸ்விதர்யோ வர் ஆர்யஃ
ரக்ஷா சக்ஷுர்நு தீபோ குருருத ஜநகோ ஜீவிதம் பீஜமோஜஃ ।
ஏவம் நிர்ணீயதே யஃ க இவ ந ஜகதாம் ஸர்வதா ஸர்வதாऽஸௌ வர் ஸர்வதாஃ
ஸர்வாகாரோபகாரீ திஶது தஶஶதாபீஷுரப்யர்திதம் வஃ ॥ 100 ॥
ஶ்லோகா லோகஸ்ய பூத்யை ஶதமிதி ரசிதாஃ ஶ்ரீமயூரேண பக்த்யா
யுக்தஶ்சைதாந்படேத்யஃ ஸக்ரு'தபி புருஷஃ ஸர்வபாபைர்விமுக்தஃ ।
ஆரோக்யம் ஸத்கவித்வம் மதிமதுலபலம் காந்திமாயுஃப்ரகர்ஷம்
வித்யாமைஶ்வர்யமர்தம் ஸுதமபி லபதே ஸோऽத்ர ஸூர்யப்ரஸாதாத் ॥ 101 ॥
இதி ஶ்ரீமயூரகவிப்ரணீதம் ஸூர்யஶதகம் ஸமாப்தம் ।
Roman (IAST) Transliteration
|| sūryaśatakam ||
mahākaviśrīmayūrapraṇītam
|| śrī gaṇeśāya namaḥ ||
jambhārātībhakumbhodbhavamiva dadhataḥ sāndrasindūrareṇuṃ
raktāḥ siktā ivaughairudayagiritaṭīdhātudhārādravasya | var saktaiḥ
āyāntyā tulyakālaṃ kamalavanarucevāruṇā vo vibhūtyai
bhūyāsurbhāsayanto bhuvanamabhinavā bhānavo bhānavīyāḥ || 1 ||
bhaktiprahvāya dātuṃ mukulapuṭakuṭīkoṭarakroḍalīnāṃ
lakṣmīmākraṣṭukāmā iva kamalavanoddhāṭanaṃ kurvate ye |
kālākārāndhakārānanapatitajagatsādhvasadhvaṃsakalyāḥ
kalyāṇaṃ vaḥ kriyāsuḥ kisalayarucayaste karā bhāskarasya || 2 ||
garbheṣvambhoruhāṇāṃ śikhariṣu ca śitāgreṣu tulyaṃ patantaḥ
prārambhe vāsarasya vyuparatisamaye caikarūpāstathaiva |
niṣparyāyaṃ pravṛttāstribhuvanabhavanaprāṅgaṇe pāntu yuṣmā-
nūṣmāṇaṃ santatādhvaśramajamiva bhṛśaṃ bibhrato bradhnapādāḥ || 3 ||
prabhraśyatyuttarīyatviṣi tamasi samuddīkṣya vītāvṛtīnprā-
gjantūṃstantūnyathā yānatanu vitanute tigmarocirmarīcīn |
te sāndrībhūya sadyaḥ kramaviśadadaśāśādaśālīviśālaṃ
śaśvatsampādayanto'mbaramamalamalaṃ maṅgalaṃ vo diśantu || 4 ||
nyakkurvannoṣadhīśe muṣitaruci śucevauṣadhīḥ proṣitābhā
bhāsvadgrāvodgatena prathamamiva kṛtābhyudgatiḥ pāvakena |
pakṣacchedavraṇāsṛksruta iva dṛṣado darśayanprātaradre-
rātāmrastīvrabhānoranabhimatanude stādgabhastyudgamo vaḥ || 5 ||
śīrṇaghrāṇāṅghripāṇīnvraṇibhirapaghanairghargharāvyaktaghoṣān
dīrghāghrātānaghaughai punarapi ghaṭayatyeka ullāghayan yaḥ |
gharmāṃśostasya vo'ntardviguṇaghanaghṛṇānighnanirvighnavṛtte-
rdattārghāḥ siddhasaṅghairvidadhatu ghṛṇayaḥ śīghramaṃhovidhātam || 6 ||
bibhrāṇā vāmanatvaṃ prathamamatha tathaivāṃśavaḥ prāṃśavo vaḥ
krāntākāśāntarālāstadanu daśadiśaḥ pūrayantastato'pi |
dhvāntādācchidya devadviṣa iva balito viśvamāśvaśnuvānāḥ var devadruha
kṛcchrāṇyucchrāyahelopahasitaharayo hāridaśvā harantu || 7 ||
udgāḍhenāruṇimnā vidadhati bahulaṃ ye'ruṇasyāruṇatvaṃ
mūrdhoddhūtau khalīnakṣatarudhiraruco ye rathāśvānaneṣu |
śailānāṃ śekharatvaṃ śritaśikhariśikhāstanvate ye diśantu var śikharaśikhāḥ
preṅkhantaḥ khe kharāṃśoḥ khacitadinamukhāste mayūkhāḥ sukhaṃ vaḥ || 8 ||
dattānandāḥ prajānāṃ samucitasamayākṛṣṭasṛṣṭaiḥ payobhiḥ var akliṣṭasṛṣṭaiḥ
pūrvāhṇe viprakīrṇā diśi diśi viramatyahni saṃhārabhājaḥ |
dīptāṃśordīrghaduḥkhaprabhavabhavabhayodanvaduttāranāvo
gāvo vaḥ pāvanānāṃ paramaparimitāṃ prītimutpādayantu || 9 ||
bandhadhvaṃsaikahetuṃ śirasi natirasābaddhasandhyāñjalīnāṃ
lokānāṃ ye prabodhaṃ vidadhati vipulāmbhojakhaṇḍāśayeva |
yuṣmākaṃ te svacittaprathitapṛthutaraprārthanākalpavṛkṣāḥ var prathima
kalpantāṃ nirvikalpaṃ dinakarakiraṇāḥ ketavaḥ kalmaṣasya || 10 ||
dhārā rāyo dhanāyāpadi sapadi karālambabhūtāḥ prapāte
tattvālokaikadīpāstridaśapatipuraprasthitau vīthya eva |
nirvāṇodyogiyogipragamanijatanudvāri vetrāyamāṇā-
strāyantāṃ tīvrabhānordivasamukhasukhā raśmayaḥ kalmaṣādvaḥ || 11 ||
var tīvrabhāsaḥ var kaśmalādvaḥ
prāci prāgācarantyo'naticiramacale cārucūḍāmaṇitvaṃ
muñcantyo rocanāmbhaḥ pracuramiva diśāmuccakaiścarcanāya |
cāṭūtkaiścakranāmnāṃ caturamavicalairlocanairarcyamānā- var suciraṃ
śceṣṭantāṃ cintitānāmucitamacaramāścaṇḍarocīruco vaḥ || 12 ||
ekaṃ jyotirdṛśau dve trijagati gaditānyabjajāsyaiścaturbhi-
rbhūtānāṃ pañcamaṃ yānyalamṛtuṣu tathā ṣaṭsu nānāvidhāni |
yuṣmākaṃ tāni saptatridaśamuninutānyaṣṭadigbhāñji bhāno-
ryānti prāhṇe navatvaṃ daśa dadhatu śivaṃ dīdhitīnāṃ śatāni || 13 || var dadatu
āvṛttibhrāntaviśvāḥ śramamiva dadhataḥ śoṣiṇaḥ svoṣmaṇeva
grīṣme dāvāgnitaptā iva rasamasakṛdye dharitryā dhayanti |
te prāvṛṣyāttapānātiśayaruja ivodvāntatoyā himartau
mārtaṇḍasyāpracaṇḍāściramaśubhabhide'bhīṣavo vo bhavantu || 14 ||
tanvānā digvadhūnāṃ samadhikamadhurālokaramyāmavasthā-
māruḍhaprauḍhileśotkalitakapilimālaṅkṛtiḥ kevalaiva |
ujjṛmbhāmbhojanetradyutini dinamukhe kiñcidudbhidyamānā
śmaśruśreṇīva bhāsāṃ diśatu daśaśatī śarma gharmatviṣo vaḥ || 15 ||
maulīndormaiṣa moṣīddyutimiti vṛṣabhāṅkena yaḥ śaṅkineva
pratyagrodghāṭitāmbhoruhakuharaguhāsusthiteneva dhātrā |
kṛṣṇena dhvāntakṛṣṇasvatanuparibhavatrasnuneva stuto'laṃ
trāṇāya stāttanīyānapi timiraripoḥ sa tviṣāmudgamo vaḥ || 16 ||
vistīrṇaṃ vyoma dīrghāḥ sapadi daśa diśo vyastavelāmbhaso'bdhīn
kurvadbhirdṛśyanānānaganagaranagābhogapṛthvīṃ ca pṛthvīm |
padminyucchvāsyate yairuṣasi jagadapi dhvaṃsayitvā tamisrā-
musrā visraṃsayantu drutamanabhimataṃ te sahasratviṣo vaḥ || 17 || var visrāvayantu
astavyastatvaśūnyo nijaruciraniśānaśvaraḥ kartumīśo
viśvaṃ veśmeva dīpaḥ pratihatatimiraṃ yaḥ pradeśasthito'pi |
dikkālāpekṣayāsau tribhuvanamaṭatastigmabhānornavākhyāṃ
yātaḥ śātakratavyāṃ diśi diśatu śivaṃ so'rciṣāmudgamo vaḥ || 18 ||
māgānmlāniṃ mṛṇālī mṛduriti dayayevāpraviṣṭo'hilokaṃ
lokālokasya pārśvaṃ pratapati na paraṃ yastadākhyārthameva |
ūrdhvaṃ brahmāṇḍakhaṇḍasphuṭanabhayaparityaktadairghyo dyusīmni
svechāvaśyāvakāśāvadhiravatu sa vastāpano rociroghaḥ || 19 ||
aśyāmaḥ kāla eko na bhavati bhuvanānto'pi vīte'ndhakāre var vītāndhakāraḥ
sadyaḥ prāleyapādo na vilayamacalaścandramā apyupaiti |
bandhaḥ siddhāñjalīnāṃ na hi kumudavanasyāpi yatrojjihāne
tatprātaḥ prekṣaṇīyaṃ diśatu dinapaterdhāma kāmādhikaṃ vaḥ || 20 ||
yatkāntiṃ paṅkajānāṃ na harati kurute pratyutādhikyaramyāṃ var pratyutātīva ramyāṃ
no dhatte tārakābhāṃ tirayati nitarāmāśu yannityameva | var nādhatte
kartuṃ nālaṃ nimeṣaṃ divasamapi paraṃ yattadekaṃ trilokyā-
ścakṣuḥ sāmānyacakṣurvisadṛśamaghabhidbhāsvatastānmaho vaḥ || 21 ||
kṣmāṃ kṣepīyaḥ kṣapāmbhaḥśiśiratarajalasparśatarṣādṛteva
drāgāśā netumāśādviradakarasaraḥpuṣkarāṇīva bodham |
prātaḥ prollaṅghya viṣṇoḥ padamapi ghṛṇayevātivegāddavīya-
syuddāma dyotamānā dahatu dinapaterdurnimittaṃ dyutirvaḥ || 22 ||
no kalpāpāyavāyoradayarayadalatkṣmādharasyāpi gamyā var śamyā
gāḍhodgīrṇojjvalaśrīrahani na rahitā no tamaḥkajjalena |
prāptotpattiḥ pataṅgānna punarupagatā moṣamuṣṇatviṣo vo
vartiḥ saivānyarūpā sukhayatu nikhiladvīpadīpasya dīptiḥ || 23 ||
niḥśeṣāśāvapūrapravaṇaguruguṇaślāghanīyasvarūpā
paryāptaṃ nodayādau dinagamasamayopaplave'pyunnataiva |
atyantaṃ yānabhijñā kṣaṇamapi tamasā sākamekatra vastuṃ
bradhnasyeddhā rucirvo ruciriva rucitasyāptaye vastunostu || 24 || var cirurasya, rucirasya
vibhrāṇaḥ śaktimāśu praśamitabalavattārakaurjityagurvīṃ
kurvāṇo līlayādhaḥ śikhinamapi lasaccandrakāntāvabhāsam |
ādadhyādandhakāre ratimatiśayinīmāvahanvīkṣaṇānāṃ var ādeyādīkṣaṇānāṃ
bālo lakṣmīmapārāmapara iva guho'harpaterātapo vaḥ || 25 ||
jyotsnāṃśākarṣapāṇḍudyuti timiramaṣīśeṣakalmāṣamīṣa-
jjṛmbhodbhūtena piṅgaṃ sarasijarajasā sandhyayā śoṇaśociḥ |
prātaḥprārambhakāle sakalamapi jagaccitramunmīlayantī
kāntistīkṣṇatviṣo'kṣṇāṃ mudamupanayatāttūlikevātulāṃ vaḥ || 26 ||
āyāntī kiṃ sumeroḥ saraṇiraruṇitā pādmarāgaiḥ parāgai-
rāhosvitsvasya māhārajanaviracitā vaijayantī rathasya |
māñjiṣṭhī praṣṭhavāhāvalividhutaśiraścāmarālī nu lokai- var cāmarālīva
rāśaṅkyālokitaivaṃ savituraghanude stātprabhātaprabhā vaḥ || 27 ||
dhvāntadhvaṃsaṃ vidhatte na tapati rucimannātirūpaṃ vyanakti
nyaktvaṃ nītvāpi naktaṃ na vitaratitarāṃ tāvadahnastviṣaṃ yaḥ | var nyaktāmahni
sa prātarmā viraṃsīdasakalapaṭimā pūrayanyuṣmadāśā-
māśākāśāvakāśāvataraṇataruṇaprakramo'rkaprakāśaḥ || 28 ||
tīvraṃ nirvāṇaheturyadapi ca vipulaṃ yatprakarṣeṇa cāṇu
pratyakṣaṃ yatparokṣaṃ yadiha yadaparaṃ naśvaraṃ śāśvataṃ ca |
yatsarvasya prasiddhaṃ jagati katipaye yogino yadvidanti
jyotistaddviprakāraṃ savituravatu vo bāhyamābhyantaraṃ ca || 29 ||
ratnānāṃ maṇḍanāya prabhavati niyatoddeśalabdhāvakāśaṃ
vahnerdārvādi dagdhuṃ nijajaḍimatayā kartumānandamindoḥ |
yacca trailokyabhūṣāvidhiraghadahanaṃ hlādi vṛṣṭyāśu tadvo var yattu
bāhulyotpādyakāryādhikataramavatādekamevārkatejaḥ || 30 ||
mīlaccakṣurvijihmaśruti jaḍarasanaṃ nighnitaghrāṇavṛtti
svavyāpārākṣamatvakparimuṣitamanaḥ śvāsamātrāvaśeṣam |
visrastāṅgaṃ patitvā svapadapaharatādaśriyaṃ vo'rkajanmā var apriyaṃ
kālavyālāvalīḍhaṃ jagadagada ivotthāpayanprākpratāpaḥ || 31 ||
niḥśeṣaṃ naiśamambhaḥ prasabhamapanudannaśruleśānukāri
stokastokāpanītāruṇaruciracirādastadoṣānuṣaṅgaḥ |
dātā dṛṣṭiṃ prasannāṃ tribhuvananayanasyāśu yuṣmadviruddhaṃ
vadhyādbradhnasya siddhāñjanavidhiraparaḥ prāktano'rciḥpracāraḥ || 32 ||
bhūtvā jambhasya bhettuḥ kakubhi paribhavārambhabhūḥ śubhrabhāno- var sthitvā
rbibhrāṇā babhrubhāvaṃ prasabhamabhinavāmbhojajṛmbhāpragalbhā |
bhūṣā bhūyiṣṭhaśobhā tribhuvanabhavanasyāsya vaibhākarī prāg-
vibhrāntā bhrājamānā vibhavatu vibhavodbhūtaye sā vibhā vaḥ || 33 || var nirbhānti, vibhrānti
saṃsaktaṃ siktamūlādabhinavabhuvanodyānakautūhalinyā
yāminyā kanyayevāmṛtakarakalaśāvarjitenāmṛtena |
arkālokaḥ kriyādvo mudamudayaśiraścakravālālavālā-
dudyanbālapravālapratimarucirahaḥpādapaprākprarohaḥ || 34 ||
bhinnaṃ bhāsāruṇasya kvacidabhinavayā vidrumāṇāṃ tviṣeva
tvaṅnnakṣatraratnadyutinikarakarālāntarālaṃ kvacicca |
nāntarniḥśeṣakṛṣṇaśriyamudadhimiva dhvāntarāśiṃ pibanstā-
daurvaḥ pūrvo'pyapūrvo'gniriva bhavadaghapluṣṭaye'rkāvabhāsaḥ || 35 ||
gandharvairgadyapadyavyatikaritavacohṛdyamātodyavādyai-
rādyairyo nāradādyairmunibhirabhinuto vedavedyairvibhidya |
var vītavedyairvividya, vedavidbhirvibhidya
āsādyāpadyate yaṃ punarapi ca jagadyauvanaṃ sadya udya-
nnuddyoto dyotitadyaurdyatu divasakṛto'sāvavadyāni vo'dya || 36 ||
āvānaiścandrakāntaiścyutatimiratayā tānavāttārakāṇā- var āvāntaiḥ
meṇāṅkālokalopādupahatamahasāmoṣadhīnāṃ layena |
ārādutprekṣyamāṇā kṣaṇamudayataṭāntarhitasyāhimāṃśo-
rābhā prābhātikī vo'vatu na tu nitarāṃ tāvadāvirbhavantī || 37 ||
sānau sā naudaye nāruṇitadalapunaryauvanānāṃ vanānā- var lasadyauvanānāṃ
mālīmālīḍhapūrvā parihṛtakuharopāntanimnā tanimnā |
bhā vo'bhāvopaśāntiṃ diśatu dinapaterbhāsamānā samānā-
rājī rājīvareṇoḥ samasamayamudetīva yasyā vayasyā || 38 ||
ujjṛmbhāmbhoruhāṇāṃ prabhavati payasāṃ yā śriye noṣṇatāyai
puṣṇātyālokamātraṃ na tu diśati dṛśāṃ dṛśyamānā vidhātam |
pūrvādrereva pūrvaṃ divamanu ca punaḥ pāvanī diṅmukhānā- var tataḥ
menāṃsyainī vibhāsau nudatu nutipadaikāspadaṃ prāktanī vaḥ || 39 ||
vācāṃ vācaspaterapyacalabhiducitācāryakāṇāṃ prapañcai-
rvairañcānāṃ tathoccāritacaturṛcāṃ cānanānāṃ caturṇām | var rucira
ucyetārcāsu vācyacyutiśucicaritaṃ yasya noccairvivicya var arcāsvavācya
prācyaṃ varcaścakāsacciramupacinutāttasya caṇḍārciṣo vaḥ || 40 || var śriyaṃ
mūrdhnyadrerdhāturāgastaruṣu kisalayo vidrumaughaḥ samudre
var – kisalayādvidrumaughātsamudre
diṅmātaṅgottamāṅgeṣvabhinavanihitaḥ sāndrasindūrareṇuḥ |
var vihitaḥ, nihitātsandrasindūrareṇoḥ
sīmni vyomnaśca hemnaḥ suraśikharibhuvo jāyate yaḥ prakāśaḥ
śoṇimnāsau kharāṃśoruṣasi diśatu vaḥ śarma śobhaikadeśaḥ || 41 ||
astādrīśottamāṅge śritaśaśini tamaḥkālakūṭe nipīte
yāti vyaktiṃ purastādaruṇakisalaye pratyuṣaḥpārijāte |
udyantyāraktapītāmbaraviśadatarodvīkṣitā tīkṣṇabhāno-
var ruciratarodvīkṣitā var tīvrabhāsaḥ
rlakṣmīrlakṣmīrivāstu sphuṭakamalapuṭāpāśrayā śreyase vaḥ || 42 || var puṭopāśraya
nodanvāñjanmabhūmirna tadudarabhuvo bāndhavāḥ kaustubhādyā
yasyāḥ padmaṃ na pāṇau na ca narakaripūraḥsthalī vāsaveśma |
tejorūpāparaiva triṣu bhuvanataleṣvādadhānā vyavasthāṃ var tribhuvanabhavane
sā śrīḥ śreyāṃsi diśyādaśiśiramahaso maṇḍalāgrodgatā vaḥ || 43 ||
|| iti dyutivarṇanam || var tejovarṇanam
|| atha aśvavarṇanam ||
rakṣantvakṣuṇṇahemopalapaṭalamalaṃ lāghavādutpatantaḥ
pātaṅgāḥ paṅgvavajñājitapavanajavā vājinaste jaganti |
yeṣāṃ vītānyacihnonnayamapi vahatāṃ mārgamākhyāti merā-
vudyannuddāmadīptirdyumaṇimaṇiśilāvedikājātavedāḥ || 44 ||
pluṣṭāḥ pṛṣṭheṃ'śupātairatinikaṭatayā dattadāhātirekai-
rekāhākrāntakṛtsnatridivapathapṛthuśvāsaśoṣāḥ śrameṇa |
tīvrodanyāstvarantāmahitavihataye saptayaḥ saptasapte-
rabhyāśākāśagaṅgājalasaralagalāvāṅnatāgrānanā vaḥ || 45 || var galavarjitāgrānanāḥ
matvānyānpārśvato'śvān sphaṭikataṭadṛṣaddṛṣṭadehā dravantī
vyaste'hanyastasandhyeyamiti mṛdupadā padmarāgopaleṣu |
sādṛśyādṛśyamūrtirmarakatakaṭake kliṣṭasūtā sumero-
rmūrdhanyāvṛttilabdhadhruvagatiravatu bradhnavāhāvalirvaḥ || 46 || var druta
helālolaṃ vahantī viṣadharadamanasyāgrajenāvakṛṣṭā
svarvāhinyāḥ sudūraṃ janitajavajayā syandanasya syadena |
nirvyājaṃ tāyamāne haritimani nije sphītaphenāhitaśrī- var sphītaphenāsmitaśrīḥ
raśreyāṃsyaśvapaṅktiḥ śamayatu yamunevāparā tāpanī vaḥ || 47 ||
mārgopānte sumerornuvati kṛtanatau nākadhāmnāṃ nikāye
vīkṣya vrīḍānatānāṃ pratikuharamukhaṃ kinnarīṇāṃ mukhāni |
sūte'sūyatyapīṣajjaḍagati vahatāṃ kandharārdhairvaladbhi- var kandharāgraiḥ
rvāhānāṃ vyasyatādvaḥ samamasamaharerheṣitaṃ kalmaṣāṇi || 48 ||
dhunvanto nīradālīrnijaruciharitāḥ pārśvayoḥ pakṣatulyā-
stālūttānaiḥ khalīnaiḥ khacitamukharucaścyotatā lohitena |
uḍḍīyeva vrajanto viyati gativaśādarkavāhāḥ kriyāsuḥ
kṣemaṃ hemādrihṛdyadrumaśikharaśiraḥśreṇiśākhāśukā vaḥ || 49 ||
|| ityaśvavarṇanam ||
|| atha aruṇavarṇanam ||
prātaḥ śailāgraraṅge rajanijavanikāpāyasaṃlakṣyalakṣmī-
rvikṣiptāpūrvapuṣpāñjalimuḍunikaraṃ sūtradhārāyamāṇaḥ |
yāmeṣvaṅkeṣvivāhnaḥ kṛtaruciṣu caturṣveva jātapratiṣṭhā- var yātaḥ pratiṣṭhāṃ
mavyātprastāvayanvo jagadaṭanamahānāṭikāṃ sūryasūtaḥ || 50 ||
ākrāntyā vāhyamānaṃ paśumiva hariṇā vāhako'gryo harīṇāṃ
bhrāmyantaṃ pakṣapātājjagati samaruciḥ sarvakarmaikasākṣī |
śatruṃ netraśrutīnāmavajayati vayojyeṣṭhabhāve same'pi
sthāmnāṃ dhāmnāṃ nidhiryaḥ sa bhavadaghanude nūtanaḥ stādanūruḥ || 51 ||
dattārghairdūranamrairviyati vinayato vīkṣitaḥ siddhasārthaiḥ var siddhasādhyaiḥ
sānāthyaṃ sārathirvaḥ sa daśaśataruceḥ sātirekaṃ karotu |
āpīya prātareva pratatahimapayaḥsyandinīrindubhāso
yaḥ kāṣṭhādīpano'gre jaḍita iva bhṛśaṃ sevate pṛṣṭhato'rkam || 52 ||
muñcanraśmīndinādau dinagamasamaye saṃharaṃśca svatantra-
stotraprakhyātavīryo'virataharipadākrāntibaddhābhiyogaḥ | var vitata
kālotkarṣāllaghutvaṃ prasabhamadhipatau yojayanyo dvijānāṃ
sevāprītena pūṣṇātmasama iva kṛtastrāyatāṃ so'ruṇo vaḥ || 53 || var svasama
śātaḥ śyāmālatāyāḥ paraśuriva tamo'raṇyavahnerivārciḥ var dāhe davābhaḥ
prācyevāgre grahītuṃ grahakumudavanaṃ prāgudasto'grahastaḥ |
var prācīvāgre, grahakumudaruciṃ
aikyaṃ bhindandyubhūmyoravadhiriva vidhāteva viśvaprabodhe
vāhānāṃ vo vinetā vyapanayatu vipannāma dhāmādhipasya || 54 ||
paurastyastoyadartoḥ pavana iva patatpāvakasyeva dhūmo var patan
viśvasyevādisargaḥ praṇava iva paraṃ pāvano vedarāśeḥ
sandhyānṛtyotsavecchoriva madanaripornandināndīninādaḥ
saurasyāgre sukhaṃ vo vitaratu vinatānandanaḥ syandanasya || 55 || var syandano vaḥ
paryāptaṃ taptacāmīkarakaṭakataṭe śliṣṭaśītetarāṃśā-
vāsīdatsyandanāśvānukṛtimarakate padmarāgāyamāṇaḥ | var aśvānukṛtamarakate
yaḥ sotkarṣāṃ vibhūṣāṃ kuruta iva kulakṣmābhṛdīśasya mero-
renāṃsyahnāya dūraṃ gamayatu sa guruḥ kādraveyadviṣo vaḥ || 56 ||
nītvāśvānsapta kakṣā iva niyamavaśaṃ vetrakalpapratoda- var kakṣyā
stūrṇaṃ dhvāntasya rāśāvitarajana ivotsārite dūrabhāji |
pūrvaṃ praṣṭho rathasya kṣitibhṛdadhipatīndarśayaṃstrāyatāṃ va-
strailokyāsthānadānodyatadivasapateḥ prākpratīhārapālaḥ || 57 ||
vajriñjātaṃ vikāsīkṣaṇakamalavanaṃ bhāsi nābhāsi vahne! var no bhāsi
tātaṃ natvāśvapārśvānnaya yama! mahiṣaṃ rākṣasā vīkṣitāḥ stha |
saptīnsiñca pracetaḥ! pavana! bhaja javaṃ vittapāveditastvaṃ
vande śarveti jalpanpratidiśamadhipānpātu pūṣṇo'graṇīrvaḥ || 58 ||
pāśānāśāntapālādaruṇa varuṇato mā grahīḥ pragrahārthaṃ
tṛṣṇāṃ kṛṣṇasya cakre jahihi nahi ratho yāti me naikacakraḥ |
yoktuṃ yugyaṃ kimuccaiḥśravasamabhilaṣasyaṣṭamaṃ vṛtraśatro- var tvāṣṭraśatroḥ
styaktānyāpekṣaviśvopakṛtiriva raviḥ śāsti yaṃ so'vatādvaḥ || 59 ||
no mūrcchācchinnavāñchaḥ śramavivaśavapurnaiva nāpyāsyaśoṣī
pānthaḥ pathyetarāṇi kṣapayatu bhavatāṃ bhāsvato'gresaraḥ saḥ |
yaḥ saṃśritya trilokīmaṭati paṭutaraistāpyamāno mayūkhai-
rārādārāmalekhāmiva haritamaṇiśyāmalāmaśvapaṅktim || 60 || var haritatṛṇa
sīdanto'ntarnimajjajjaḍakhuramusalāḥ saikate nākanadyāḥ
skandantaḥ kandarālīḥ kanakaśikhariṇo mekhalāsu skhalantaḥ |
dūraṃ dūrvāsthalotkā marakatadṛṣadi sthāsnavo yanna yātāḥ
pūṣṇo'śvāḥ pūrayaṃstaistadavatu javanairhuṅkṛtenāgrago vaḥ || 61 || var prerayan huṅkṛtairagraṇīḥ
|| ityaruṇavarṇanam || var sūtavarṇanam
|| atha rathavarṇanam ||
pīnoraḥpreritābhraiścaramakhurapuṭāgrasthitaiḥ prātaradrā-
vādīrghāṅgairudasto haribhirapagatāsaṅganiḥśabdacakraḥ |
uttānānūrumūrdhāvanatihaṭhabhavadvipratīpapraṇāmaḥ
prāhṇe śreyo vidhattāṃ savituravataranvyomavīthīṃ ratho vaḥ || 62 || var preyo
dhvāntaughadhvaṃsadīkṣāvidhipaṭu vahatā prāksahasraṃ karāṇā- var vidhiguru drāksahasraṃ
maryamṇā yo garimṇaḥ padamatulamupānīyatādhyāsanena |
sa śrāntānāṃ nitāntaṃ bharamiva marutāmakṣamāṇāṃ visoḍhuṃ
skandhātskandhaṃ vrajanvo vṛjinavijitaye bhāsvataḥ syandano'stu || 63 ||
yoktrībhūtānyugasya grasitumiva puro dandaśūkāndadhāno
dvedhāvyastāmbuvāhāvalivihitabṛhatpakṣavikṣepaśobhaḥ |
sāvitraḥ syandano'sau niratiśayarayaprīṇitānūrurenaḥ-
kṣepīyo vo garutmāniva haratu harīcchāvidheyapracāraḥ || 64 ||
ekāhenaiva dīrghāṃ tribhuvanapadavīṃ laṅghayan yo laghiṣṭhaḥ var kṛstnāṃ
pṛṣṭhe merorgarīyān dalitamaṇidṛṣattviṃṣi piṃṣañśirāṃsi |
sarvasyaivopariṣṭādatha ca punaradhastādivāstādrimūrndhi
bradhnasyāvyātsa evaṃ duradhigamaparispandanaḥ syandano vaḥ || 65 ||
dhūrdhvastāgryagrahāṇi dhvajapaṭapavanāndolitendūni dūraṃ var dūrāt
rāhau grāsābhilāṣādanusarati punardattacakravyathāni |
śrāntāśvaśvāsahelādhutavibudhadhunīnirjharāmbhāṃsi bhadraṃ
deyāsurvo davīyo divi divasapateḥ syandanaprasthitāni || 66 ||
akṣe rakṣāṃ nibadhya pratisaravalayairyojayantyo yugāgraṃ
dhūḥstambhe dagdhadhūpāḥ prahitasumanaso gocare kūbarasya |
carcāścakre carantyo malayajapayasā siddhavadhvastrisandhyaṃ var carcāṃ
vandante yaṃ dyumārge sa nudatu duritānyaṃśumatsyandano vaḥ || 67 ||
utkīrṇasvarṇareṇudrutakhuradalitā pārśvayoḥ śaśvadaśvai- var reṇurdruta
raśrāntabhrāntacakrakramanikhilamilanneminimnā bhareṇa |
merormūrdhanyaghaṃ vo vighaṭayatu raverekavīthī rathasya
svoṣmodaktāmburiktaprakaṭitapulinoddhūsarā svardhunīva || 68 || var svoṣmodastāmbu
nantuṃ nākālayānāmaniśamanuyatāṃ paddhatiḥ paṅktireva var upayatāṃ
kṣodo nakṣatrarāśeradayarayamilaccakrapiṣṭasya dhūliḥ |
heṣahlādo harīṇāṃ suraśikharidarīḥ pūrayanneminādo var nādo
yasyāvyāttīvrabhānoḥ sa divi bhuvi yathā vyaktacihno ratho vaḥ || 69 ||
niḥspandānāṃ vimānāvalivitatadivāṃ devavṛndārakāṇāṃ var valitadiśā
vṛndairānandasāndrodyamamapi vahatāṃ vindatāṃ vandituṃ no |
mandākinyāmamandaḥ pulinabhṛti mṛdurmandare mandirābhe var mandarābhe
mandārairmaṇḍitāraṃ dadhadari dinakṛtsyandanaḥ stānmude vaḥ || 70 ||
cakrī cakrārapaṅktiṃ harirapi ca harīn dhūrjaṭirdhūrdhvajāntā-
nakṣaṃ nakṣatranātho'ruṇamapi varuṇaḥ kūbarāgraṃ kuberaḥ |
raṃhaḥ saṅghaḥ surāṇāṃ jagadupakṛtaye nityayuktasya yasya
stauti prītiprasanno'nvahamahimaruceḥ so'vatātsyandano vaḥ || 71 || var ruca
netrāhīnena mūle vihitaparikaraḥ siddhasādhyairmarudbhiḥ
pādopānte stuto'laṃ baliharirabhasākarṣaṇābaddhavegaḥ |
bhrāmyanvyomāmburāśāvaśiśirakiraṇasyandanaḥ santataṃ vo
diśyāllakṣmīmapārāmatulitamahimevāparo mandarādriḥ || 72 || var atulyāṃ
|| iti rathavarṇanam ||
|| atha maṇḍalavarṇanam ||
yajjyāyo bījamahnāmapahatatimiraṃ cakṣuṣāmañjanaṃ ya- var jyāyo yadbījamahnāmapahṛta
ddvāraṃ yanmuktibhājāṃ yadakhilabhuvanajyotiṣāmekamokaḥ |
yadvṛṣṭyambhonidhānaṃ dharaṇirasasudhāpānapātraṃ mahadya-
ddiśyādīśasya bhāsāṃ tadadhīkalamalaṃ maṅgalaṃ maṇḍalaṃ vaḥ || 73 || var devasya
bhānoḥ tadadhikamamalaṃ maṇḍalaṃ maṅgalaṃ
velāvardhiṣṇu sindhoḥ paya iva khamivārdhodgatāgyragrahoḍu
stokodbhinnasvacihnaprasavamiva madhorāsyamasyanmanāṃsi | var mahāṃsi
prātaḥ pūṣṇo'śubhāni praśamayatu śiraḥśekharībhūtamadreḥ
paurastyasyodgabhastistimitatamatamaḥkhaṇḍanaṃ maṇḍalaṃ vaḥ || 74 ||
pratyuptastaptahemojjvalaruciracalaḥ padmarāgeṇa yena
jyāyaḥ kiñjalkapuñjo yadalikulaśiterambarendīvarasya |
kālavyālasya cihnaṃ mahitatamamahomūrndhi ratnaṃ mahadya-
ddīptāṃśoḥ prātaravyāttadavikalajaganmaṇḍanaṃ maṇḍalaṃ vaḥ || 75 ||
kastrātā tārakāṇāṃ patati tanuravaśyāyabinduryathendu-
rvidrāṇā dṛksmarārerurasi muraripoḥ kaustubho nodgabhastiḥ |
vahneḥ sāpahnaveva dyutirudayagate yatra tanmaṇḍalaṃ vo
mārtaṇḍīyaṃ punītāddivi bhuvi ca tamāṃsīva mṛṣṇanmahāṃsi || 76 ||
yatprācyāṃ prākcakāsti prabhavati ca yataḥ prācyasāvujjihānā-
diddhaṃ madhye yadahno bhavati tatarucā yena cotpādyate'haḥ |
yatparyāyeṇa lokānavati ca jagatāṃ jīvitaṃ yacca tadvo
viśvānugrāhi viśvaṃ sṛjadapi ca ravermaṇḍalaṃ muktaye'stu || 77 ||
śuṣyantyūḍhānukārā makaravasatayo māravīṇāṃ sthalīnāṃ
yenottaptāḥ sphuṭantastaḍiti tilatulāṃ yāntyagendrā yugānte | var caṭiti
taccaṇḍāṃśorakāṇḍatribhuvanadahanāśaṅkayā dhāma kṛcchāt var kṛtsnaṃ
saṃhṛtyālokamātraṃ pralaghu vidadhataḥ stānmude maṇḍalaṃ vaḥ || 78 || var āhṛtyālokamātraṃ pratanu
udyaddyūdyānavāpyāṃ bahulatamatamaḥpaṅkapūraṃ vidārya var bahala
prodbhinnaṃ patrapārśveṣvaviralamaruṇacchāyayā visphurantyā |
kalyāṇāni kriyādvaḥ kamalamiva mahanmaṇḍalaṃ caṇḍabhāno- var caṇḍaraśmeḥ
ranvītaṃ tṛptihetorasakṛdalikulākāriṇā rāhuṇā yat || 79 ||
cakṣurdakṣadviṣo yanna tu dahati puraḥ pūrayatyeva kāmaṃ var na dahati nitarāṃ punaḥ
nāstaṃ juṣṭaṃ marudbhiryadiha niyamināṃ yānapātraṃ bhavābdhau |
yadvītaśrānti śaśvadbhramadapi jagatāṃ bhrāntimabhrānti hanti
bradhnasyākhyādviruddhakriyamatha ca hitādhāyi tanmaṇḍalaṃ vaḥ || 80 ||
|| iti maṇḍalavarṇanam ||
|| atha sūryavarṇanam |
siddhaiḥ siddhāntamiśraṃ śritavidhi vibudhaiścāraṇaiścāṭugarbhaṃ
gītyā gandharvamukhyairmuhurahipatibhiryātudhānairyatātma |
sārdhaṃ sādhyairmunīndrairmuditamatamano mokṣibhiḥ pakṣapātā- var mokṣubhiḥ
tprātaḥ prārabhyamāṇastutiravatu ravirviśvavandyodayo vaḥ || 81 ||
bhāsāmāsannabhāvādadhikatarapaṭoścakravālasya tāpā-
cchedādacchinnagacchatturagakhurapuṭanyāsaniḥśaṅkaṭaṅkaiḥ | var nyasta
niḥsaṅgasyandanāṅgabhramaṇanikaṣaṇātpātu vastriprakāraṃ var triprakāraiḥ
taptāṃśustatparīkṣāpara iva paritaḥ paryaṭanhāṭakādrim || 82 ||
no śuṣkaṃ nākanadyā vikasitakanakāmbhojayā bhrājitaṃ tu var kanakāmbhoruhā
pluṣṭā naivopabhogyā bhavati bhṛśataraṃ nandanodyānalakṣmīḥ |
no śṛṅgāṇi drutāni drutamamaragireḥ kāladhautāni dhautā-
nīddhaṃ dhāma dyumārge mradayati dayayā yatra so'rko'vatādvaḥ || 83 ||
dhvāntasyaivāntaheturna bhavati malinaikātmanaḥ pāpmano'pi
prākpādopāntabhājāṃ janayati na paraṃ paṅkajānāṃ prabodham |
kartā niḥśreyasānāmapi na tu khalu yaḥ kevalaṃ vāsarāṇāṃ
so'vyādekodyamecchāvihitabahubṛhadviśvakāryo'ryamā vaḥ || 84 ||
loṭa~lloṣṭāviceṣṭaḥ śritaśayanatalo niḥsahībhūtadehaḥ
sandehī prāṇitavye sapadi daśa diśaḥ prekṣamāṇo'ndhakārāḥ |
niḥśvāsāyāsaniṣṭhaḥ paramaparavaśo jāyate jīvalokaḥ var cirataravaśo
śokenevānyalokānudayakṛti gate yatra so'rko'vatādvaḥ || 85 || var lokābhyudaya
krāma~llolo'pi lokā~stadupakṛtikṛtāvāśritaḥ sthairyakoṭiṃ
nṝṇāṃ dṛṣṭiṃ vijihmāṃ vidadhadapi karotyantaratyantabhadrām |
yastāpasyāpi heturbhavati niyamināmekanirvāṇadāyī
bhūyātsa prāgavasthādhikatarapariṇāmodayo'rkaḥ śriye vaḥ || 86 ||
vyāpannarturna kālo vyabhicarati phalaṃ nauṣadhīrvṛṣṭiriṣṭā
naiṣṭaistṛpyanti devā na hi vahati marunnirmalābhāni bhāni |
āśāḥ śāntā na bhindantyavadhimudadhayo bibhrati kṣmābhṛtaḥ kṣmāṃ
yasmiṃstrailokyamevaṃ na calati tapati stātsa sūryaḥ śriye vaḥ || 87 ||
kailāse kṛttivāsā viharati virahatrāsadehoḍhakāntaḥ
śrāntaḥ śete mahāhāvadhijaladhi vinā chadmanā padmanābhaḥ |
yogodyogaikatāno gamayati sakalaṃ vāsaraṃ svaṃ svayambhū-
rbhūritrailokyācintābhṛti bhuvanavibhau yatra bhāsvānsa vo'vyāt || 88 ||
etadyanmaṇḍalaṃ khe tapati dinakṛtastā ṛco'rcīṃṣi yāni
dyotante tāni sāmānyayamapi puruṣo maṇḍale'ṇuryajūṃṣi |
evaṃ yaṃ veda vedatritayamayamayaṃ vedavedī samagro
vargaḥ svargāpavargaprakṛtiravikṛtiḥ so'stu sūryaḥ śriye vaḥ || 89 ||
nākaukaḥpratyanīkakṣatipaṭumahasāṃ vāsavāgresarāṇāṃ
sarveṣāṃ sādhu pātāṃ jagadidamaditerātmajatve same'pi |
yenādityābhidhānaṃ niratiśayaguṇairātmani nyastamastu var guṇenātmani
stutyastrailokyavandyaistridaśamunigaṇaiḥ soṃ'śumān śreyase vaḥ || 90 ||
bhūmiṃ dhāmno'bhivṛṣṭyā jagati jalamayīṃ pāvanīṃ saṃsmṛtāva- var dhāmno'tha
pyāgneyīṃ dāhaśaktyā muhurapi yajamānāṃ yathāprārthitārthaiḥ | var yajamānātmikāṃ
līnāmākāśa evāmṛtakaraghaṭitāṃ dhvāntapakṣasya parva-
ṇvevaṃ sūryo'ṣṭabhedāṃ bhava iva bhavataḥ pātu bibhratsvamūrtim || 91 ||
prākkālonnidrapadmākaraparimalanāvirbhavatpādaśobho
bhaktyā tyaktorukhedodgati divi vinatāsūnunā nīyamānaḥ |
saptāśvāptāparāntānyadhikamadharayanyo jaganti stuto'laṃ
devairdevaḥ sa pāyādapara iva murārātirahnāṃ patirvaḥ || 92 ||
yaḥ sraṣṭā'pāṃ purastādacalavarasamabhyunnaterhetureko
lokānāṃ yastrayāṇāṃ sthita upari paraṃ durvilaṅghyena dhāmnā | var ca trayāṇāṃ
sadyaḥ siddhyai prasannadyutiśubhacaturāśāmukhaḥ stādvibhakto var śuci
dvedhā vedhā ivāviṣkṛtakamalaruciḥ so'rciṣāmākaro vaḥ || 93 ||
sādridyūrvīnadīśā diśati daśa diśo darśayanprāgdṛśo yaḥ var drāk dṛśo
sādṛśyaṃ dṛśyate no sadaśaśatadṛśi traidaśe yasya deśe |
dīptāṃśurvaḥ sa diśyādaśivayugadaśādarśitadvādaśātmā
śaṃ śāstyaśvāṃśca yasyāśayavidatiśayāddandaśūkāśanādyaḥ || 94 ||
tīrthāni vyarthakāni hṛdanadasarasīnirjharāmbhojinīnāṃ
nodanvanto nudanti pratibhayamaśubhaśvabhrapātānubandhi |
āpo nākāpagāyā api kaluṣamuṣo majjatāṃ naiva yatra var svargāpagāyāḥ
trātuṃ yāte'nyalokān sa diśatu divasasyaikaheturhitaṃ vaḥ || 95 || var lokaṃ
etatpātālapaṅkaplutamiva tamasaivaikamudgāḍhamāsī-
daprajñātāpratarkyaṃ niravagati tathālakṣaṇaṃ suptamantaḥ |
yādṛksṛṣṭeḥ purastānniśi niśi sakalaṃ jāyate tādṛgeva
trailokyaṃ yadviyogādavatu ravirasau sargatulyodayo vaḥ || 96 ||
dvīpe yo'stācalo'sminbhavati khalu sa evāparatrodayādri-
ryā yāminyujjvalendudyutiriha divaso'nyatra tīvrātapaḥ sā |
yadvaśyau deśakālāviti niyamayato no tu yaṃ deśakālā- var nu
vavyātsa svaprabhutvāhitabhuvanahito heturahnāmino vaḥ || 97 ||
vyagrairagryagrahendugrasanaguru bharairno samagrairudagraiḥ var gurutaraiḥ
pratyagrairīṣadugrairudayagirigato gogaṇairgaurayan gām |
udgāḍhārcirvilīnāmaranagaranagagrāvagarbhāmivāhnā-
magre śreyo vidhatte glapayatu gahanaṃ sa grahagrāmaṇīrvaḥ || 98 ||
yoniḥ sāmnāṃ vidhātā madhuripurajito dhūrjaṭiḥ śaṅkaro'sau
mṛtyuḥ kālo'lakāyāḥ patirapi dhanadaḥ pāvako jātavedāḥ |
itthaṃ sañjñā ḍavitthādivadamṛtabhujāṃ yā yadṛcchāpravṛttā-
stāsāmeko'bhidheyastadanuguṇaguṇairyaḥ sa sūryo'vatādvaḥ || 99 || var gaṇaiḥ
devaḥ kiṃ bāndhavaḥ syātpriyasuhṛdathavā''cārya āhosvidaryo var āryaḥ
rakṣā cakṣurnu dīpo gururuta janako jīvitaṃ bījamojaḥ |
evaṃ nirṇīyate yaḥ ka iva na jagatāṃ sarvathā sarvadā'sau var sarvadāḥ
sarvākāropakārī diśatu daśaśatābhīṣurabhyarthitaṃ vaḥ || 100 ||
ślokā lokasya bhūtyai śatamiti racitāḥ śrīmayūreṇa bhaktyā
yuktaścaitānpaṭhedyaḥ sakṛdapi puruṣaḥ sarvapāpairvimuktaḥ |
ārogyaṃ satkavitvaṃ matimatulabalaṃ kāntimāyuḥprakarṣaṃ
vidyāmaiśvaryamarthaṃ sutamapi labhate so'tra sūryaprasādāt || 101 ||
iti śrīmayūrakavipraṇītaṃ sūryaśatakaṃ samāptam |
Sanskrit — Devanagari (original)
॥ सूर्यशतकम् ॥
महाकविश्रीमयूरप्रणीतम्
॥ श्री गणेशाय नमः ॥
जम्भारातीभकुम्भोद्भवमिव दधतः सान्द्रसिन्दूररेणुं
रक्ताः सिक्ता इवौघैरुदयगिरितटीधातुधाराद्रवस्य । वर् सक्तैः
आयान्त्या तुल्यकालं कमलवनरुचेवारुणा वो विभूत्यै
भूयासुर्भासयन्तो भुवनमभिनवा भानवो भानवीयाः ॥ 1 ॥
भक्तिप्रह्वाय दातुं मुकुलपुटकुटीकोटरक्रोडलीनां
लक्ष्मीमाक्रष्टुकामा इव कमलवनोद्धाटनं कुर्वते ये ।
कालाकारान्धकाराननपतितजगत्साध्वसध्वंसकल्याः
कल्याणं वः क्रियासुः किसलयरुचयस्ते करा भास्करस्य ॥ 2 ॥
गर्भेष्वम्भोरुहाणां शिखरिषु च शिताग्रेषु तुल्यं पतन्तः
प्रारम्भे वासरस्य व्युपरतिसमये चैकरूपास्तथैव ।
निष्पर्यायं प्रवृत्तास्त्रिभुवनभवनप्राङ्गणे पान्तु युष्मा-
नूष्माणं सन्तताध्वश्रमजमिव भृशं बिभ्रतो ब्रध्नपादाः ॥ 3 ॥
प्रभ्रश्यत्युत्तरीयत्विषि तमसि समुद्दीक्ष्य वीतावृतीन्प्रा-
ग्जन्तूंस्तन्तून्यथा यानतनु वितनुते तिग्मरोचिर्मरीचीन् ।
ते सान्द्रीभूय सद्यः क्रमविशददशाशादशालीविशालं
शश्वत्सम्पादयन्तोऽम्बरममलमलं मङ्गलं वो दिशन्तु ॥ 4 ॥
न्यक्कुर्वन्नोषधीशे मुषितरुचि शुचेवौषधीः प्रोषिताभा
भास्वद्ग्रावोद्गतेन प्रथममिव कृताभ्युद्गतिः पावकेन ।
पक्षच्छेदव्रणासृक्स्रुत इव दृषदो दर्शयन्प्रातरद्रे-
राताम्रस्तीव्रभानोरनभिमतनुदे स्ताद्गभस्त्युद्गमो वः ॥ 5 ॥
शीर्णघ्राणाङ्घ्रिपाणीन्व्रणिभिरपघनैर्घर्घराव्यक्तघोषान्
दीर्घाघ्रातानघौघै पुनरपि घटयत्येक उल्लाघयन् यः ।
घर्मांशोस्तस्य वोऽन्तर्द्विगुणघनघृणानिघ्ननिर्विघ्नवृत्ते-
र्दत्तार्घाः सिद्धसङ्घैर्विदधतु घृणयः शीघ्रमंहोविधातम् ॥ 6 ॥
बिभ्राणा वामनत्वं प्रथममथ तथैवांशवः प्रांशवो वः
क्रान्ताकाशान्तरालास्तदनु दशदिशः पूरयन्तस्ततोऽपि ।
ध्वान्तादाच्छिद्य देवद्विष इव बलितो विश्वमाश्वश्नुवानाः वर् देवद्रुह
कृच्छ्राण्युच्छ्रायहेलोपहसितहरयो हारिदश्वा हरन्तु ॥ 7 ॥
उद्गाढेनारुणिम्ना विदधति बहुलं येऽरुणस्यारुणत्वं
मूर्धोद्धूतौ खलीनक्षतरुधिररुचो ये रथाश्वाननेषु ।
शैलानां शेखरत्वं श्रितशिखरिशिखास्तन्वते ये दिशन्तु वर् शिखरशिखाः
प्रेङ्खन्तः खे खरांशोः खचितदिनमुखास्ते मयूखाः सुखं वः ॥ 8 ॥
दत्तानन्दाः प्रजानां समुचितसमयाकृष्टसृष्टैः पयोभिः वर् अक्लिष्टसृष्टैः
पूर्वाह्णे विप्रकीर्णा दिशि दिशि विरमत्यह्नि संहारभाजः ।
दीप्तांशोर्दीर्घदुःखप्रभवभवभयोदन्वदुत्तारनावो
गावो वः पावनानां परमपरिमितां प्रीतिमुत्पादयन्तु ॥ 9 ॥
बन्धध्वंसैकहेतुं शिरसि नतिरसाबद्धसन्ध्याञ्जलीनां
लोकानां ये प्रबोधं विदधति विपुलाम्भोजखण्डाशयेव ।
युष्माकं ते स्वचित्तप्रथितपृथुतरप्रार्थनाकल्पवृक्षाः वर् प्रथिम
कल्पन्तां निर्विकल्पं दिनकरकिरणाः केतवः कल्मषस्य ॥ 10 ॥
धारा रायो धनायापदि सपदि करालम्बभूताः प्रपाते
तत्त्वालोकैकदीपास्त्रिदशपतिपुरप्रस्थितौ वीथ्य एव ।
निर्वाणोद्योगियोगिप्रगमनिजतनुद्वारि वेत्रायमाणा-
स्त्रायन्तां तीव्रभानोर्दिवसमुखसुखा रश्मयः कल्मषाद्वः ॥ 11 ॥
वर् तीव्रभासः वर् कश्मलाद्वः
प्राचि प्रागाचरन्त्योऽनतिचिरमचले चारुचूडामणित्वं
मुञ्चन्त्यो रोचनाम्भः प्रचुरमिव दिशामुच्चकैश्चर्चनाय ।
चाटूत्कैश्चक्रनाम्नां चतुरमविचलैर्लोचनैरर्च्यमाना- वर् सुचिरं
श्चेष्टन्तां चिन्तितानामुचितमचरमाश्चण्डरोचीरुचो वः ॥ 12 ॥
एकं ज्योतिर्दृशौ द्वे त्रिजगति गदितान्यब्जजास्यैश्चतुर्भि-
र्भूतानां पञ्चमं यान्यलमृतुषु तथा षट्सु नानाविधानि ।
युष्माकं तानि सप्तत्रिदशमुनिनुतान्यष्टदिग्भाञ्जि भानो-
र्यान्ति प्राह्णे नवत्वं दश दधतु शिवं दीधितीनां शतानि ॥ 13 ॥ वर् ददतु
आवृत्तिभ्रान्तविश्वाः श्रममिव दधतः शोषिणः स्वोष्मणेव
ग्रीष्मे दावाग्नितप्ता इव रसमसकृद्ये धरित्र्या धयन्ति ।
ते प्रावृष्यात्तपानातिशयरुज इवोद्वान्ततोया हिमर्तौ
मार्तण्डस्याप्रचण्डाश्चिरमशुभभिदेऽभीषवो वो भवन्तु ॥ 14 ॥
तन्वाना दिग्वधूनां समधिकमधुरालोकरम्यामवस्था-
मारुढप्रौढिलेशोत्कलितकपिलिमालङ्कृतिः केवलैव ।
उज्जृम्भाम्भोजनेत्रद्युतिनि दिनमुखे किञ्चिदुद्भिद्यमाना
श्मश्रुश्रेणीव भासां दिशतु दशशती शर्म घर्मत्विषो वः ॥ 15 ॥
मौलीन्दोर्मैष मोषीद्द्युतिमिति वृषभाङ्केन यः शङ्किनेव
प्रत्यग्रोद्घाटिताम्भोरुहकुहरगुहासुस्थितेनेव धात्रा ।
कृष्णेन ध्वान्तकृष्णस्वतनुपरिभवत्रस्नुनेव स्तुतोऽलं
त्राणाय स्तात्तनीयानपि तिमिररिपोः स त्विषामुद्गमो वः ॥ 16 ॥
विस्तीर्णं व्योम दीर्घाः सपदि दश दिशो व्यस्तवेलाम्भसोऽब्धीन्
कुर्वद्भिर्दृश्यनानानगनगरनगाभोगपृथ्वीं च पृथ्वीम् ।
पद्मिन्युच्छ्वास्यते यैरुषसि जगदपि ध्वंसयित्वा तमिस्रा-
मुस्रा विस्रंसयन्तु द्रुतमनभिमतं ते सहस्रत्विषो वः ॥ 17 ॥ वर् विस्रावयन्तु
अस्तव्यस्तत्वशून्यो निजरुचिरनिशानश्वरः कर्तुमीशो
विश्वं वेश्मेव दीपः प्रतिहततिमिरं यः प्रदेशस्थितोऽपि ।
दिक्कालापेक्षयासौ त्रिभुवनमटतस्तिग्मभानोर्नवाख्यां
यातः शातक्रतव्यां दिशि दिशतु शिवं सोऽर्चिषामुद्गमो वः ॥ 18 ॥
मागान्म्लानिं मृणाली मृदुरिति दययेवाप्रविष्टोऽहिलोकं
लोकालोकस्य पार्श्वं प्रतपति न परं यस्तदाख्यार्थमेव ।
ऊर्ध्वं ब्रह्माण्डखण्डस्फुटनभयपरित्यक्तदैर्घ्यो द्युसीम्नि
स्वेछावश्यावकाशावधिरवतु स वस्तापनो रोचिरोघः ॥ 19 ॥
अश्यामः काल एको न भवति भुवनान्तोऽपि वीतेऽन्धकारे वर् वीतान्धकारः
सद्यः प्रालेयपादो न विलयमचलश्चन्द्रमा अप्युपैति ।
बन्धः सिद्धाञ्जलीनां न हि कुमुदवनस्यापि यत्रोज्जिहाने
तत्प्रातः प्रेक्षणीयं दिशतु दिनपतेर्धाम कामाधिकं वः ॥ 20 ॥
यत्कान्तिं पङ्कजानां न हरति कुरुते प्रत्युताधिक्यरम्यां वर् प्रत्युतातीव रम्यां
नो धत्ते तारकाभां तिरयति नितरामाशु यन्नित्यमेव । वर् नाधत्ते
कर्तुं नालं निमेषं दिवसमपि परं यत्तदेकं त्रिलोक्या-
श्चक्षुः सामान्यचक्षुर्विसदृशमघभिद्भास्वतस्तान्महो वः ॥ 21 ॥
क्ष्मां क्षेपीयः क्षपाम्भःशिशिरतरजलस्पर्शतर्षादृतेव
द्रागाशा नेतुमाशाद्विरदकरसरःपुष्कराणीव बोधम् ।
प्रातः प्रोल्लङ्घ्य विष्णोः पदमपि घृणयेवातिवेगाद्दवीय-
स्युद्दाम द्योतमाना दहतु दिनपतेर्दुर्निमित्तं द्युतिर्वः ॥ 22 ॥
नो कल्पापायवायोरदयरयदलत्क्ष्माधरस्यापि गम्या वर् शम्या
गाढोद्गीर्णोज्ज्वलश्रीरहनि न रहिता नो तमःकज्जलेन ।
प्राप्तोत्पत्तिः पतङ्गान्न पुनरुपगता मोषमुष्णत्विषो वो
वर्तिः सैवान्यरूपा सुखयतु निखिलद्वीपदीपस्य दीप्तिः ॥ 23 ॥
निःशेषाशावपूरप्रवणगुरुगुणश्लाघनीयस्वरूपा
पर्याप्तं नोदयादौ दिनगमसमयोपप्लवेऽप्युन्नतैव ।
अत्यन्तं यानभिज्ञा क्षणमपि तमसा साकमेकत्र वस्तुं
ब्रध्नस्येद्धा रुचिर्वो रुचिरिव रुचितस्याप्तये वस्तुनोस्तु ॥ 24 ॥ वर् चिरुरस्य, रुचिरस्य
विभ्राणः शक्तिमाशु प्रशमितबलवत्तारकौर्जित्यगुर्वीं
कुर्वाणो लीलयाधः शिखिनमपि लसच्चन्द्रकान्तावभासम् ।
आदध्यादन्धकारे रतिमतिशयिनीमावहन्वीक्षणानां वर् आदेयादीक्षणानां
बालो लक्ष्मीमपारामपर इव गुहोऽहर्पतेरातपो वः ॥ 25 ॥
ज्योत्स्नांशाकर्षपाण्डुद्युति तिमिरमषीशेषकल्माषमीष-
ज्जृम्भोद्भूतेन पिङ्गं सरसिजरजसा सन्ध्यया शोणशोचिः ।
प्रातःप्रारम्भकाले सकलमपि जगच्चित्रमुन्मीलयन्ती
कान्तिस्तीक्ष्णत्विषोऽक्ष्णां मुदमुपनयतात्तूलिकेवातुलां वः ॥ 26 ॥
आयान्ती किं सुमेरोः सरणिररुणिता पाद्मरागैः परागै-
राहोस्वित्स्वस्य माहारजनविरचिता वैजयन्ती रथस्य ।
माञ्जिष्ठी प्रष्ठवाहावलिविधुतशिरश्चामराली नु लोकै- वर् चामरालीव
राशङ्क्यालोकितैवं सवितुरघनुदे स्तात्प्रभातप्रभा वः ॥ 27 ॥
ध्वान्तध्वंसं विधत्ते न तपति रुचिमन्नातिरूपं व्यनक्ति
न्यक्त्वं नीत्वापि नक्तं न वितरतितरां तावदह्नस्त्विषं यः । वर् न्यक्तामह्नि
स प्रातर्मा विरंसीदसकलपटिमा पूरयन्युष्मदाशा-
माशाकाशावकाशावतरणतरुणप्रक्रमोऽर्कप्रकाशः ॥ 28 ॥
तीव्रं निर्वाणहेतुर्यदपि च विपुलं यत्प्रकर्षेण चाणु
प्रत्यक्षं यत्परोक्षं यदिह यदपरं नश्वरं शाश्वतं च ।
यत्सर्वस्य प्रसिद्धं जगति कतिपये योगिनो यद्विदन्ति
ज्योतिस्तद्द्विप्रकारं सवितुरवतु वो बाह्यमाभ्यन्तरं च ॥ 29 ॥
रत्नानां मण्डनाय प्रभवति नियतोद्देशलब्धावकाशं
वह्नेर्दार्वादि दग्धुं निजजडिमतया कर्तुमानन्दमिन्दोः ।
यच्च त्रैलोक्यभूषाविधिरघदहनं ह्लादि वृष्ट्याशु तद्वो वर् यत्तु
बाहुल्योत्पाद्यकार्याधिकतरमवतादेकमेवार्कतेजः ॥ 30 ॥
मीलच्चक्षुर्विजिह्मश्रुति जडरसनं निघ्नितघ्राणवृत्ति
स्वव्यापाराक्षमत्वक्परिमुषितमनः श्वासमात्रावशेषम् ।
विस्रस्ताङ्गं पतित्वा स्वपदपहरतादश्रियं वोऽर्कजन्मा वर् अप्रियं
कालव्यालावलीढं जगदगद इवोत्थापयन्प्राक्प्रतापः ॥ 31 ॥
निःशेषं नैशमम्भः प्रसभमपनुदन्नश्रुलेशानुकारि
स्तोकस्तोकापनीतारुणरुचिरचिरादस्तदोषानुषङ्गः ।
दाता दृष्टिं प्रसन्नां त्रिभुवननयनस्याशु युष्मद्विरुद्धं
वध्याद्ब्रध्नस्य सिद्धाञ्जनविधिरपरः प्राक्तनोऽर्चिःप्रचारः ॥ 32 ॥
भूत्वा जम्भस्य भेत्तुः ककुभि परिभवारम्भभूः शुभ्रभानो- वर् स्थित्वा
र्बिभ्राणा बभ्रुभावं प्रसभमभिनवाम्भोजजृम्भाप्रगल्भा ।
भूषा भूयिष्ठशोभा त्रिभुवनभवनस्यास्य वैभाकरी प्राग्-
विभ्रान्ता भ्राजमाना विभवतु विभवोद्भूतये सा विभा वः ॥ 33 ॥ वर् निर्भान्ति, विभ्रान्ति
संसक्तं सिक्तमूलादभिनवभुवनोद्यानकौतूहलिन्या
यामिन्या कन्ययेवामृतकरकलशावर्जितेनामृतेन ।
अर्कालोकः क्रियाद्वो मुदमुदयशिरश्चक्रवालालवाला-
दुद्यन्बालप्रवालप्रतिमरुचिरहःपादपप्राक्प्ररोहः ॥ 34 ॥
भिन्नं भासारुणस्य क्वचिदभिनवया विद्रुमाणां त्विषेव
त्वङ्न्नक्षत्ररत्नद्युतिनिकरकरालान्तरालं क्वचिच्च ।
नान्तर्निःशेषकृष्णश्रियमुदधिमिव ध्वान्तराशिं पिबन्स्ता-
दौर्वः पूर्वोऽप्यपूर्वोऽग्निरिव भवदघप्लुष्टयेऽर्कावभासः ॥ 35 ॥
गन्धर्वैर्गद्यपद्यव्यतिकरितवचोहृद्यमातोद्यवाद्यै-
राद्यैर्यो नारदाद्यैर्मुनिभिरभिनुतो वेदवेद्यैर्विभिद्य ।
वर् वीतवेद्यैर्विविद्य, वेदविद्भिर्विभिद्य
आसाद्यापद्यते यं पुनरपि च जगद्यौवनं सद्य उद्य-
न्नुद्द्योतो द्योतितद्यौर्द्यतु दिवसकृतोऽसाववद्यानि वोऽद्य ॥ 36 ॥
आवानैश्चन्द्रकान्तैश्च्युततिमिरतया तानवात्तारकाणा- वर् आवान्तैः
मेणाङ्कालोकलोपादुपहतमहसामोषधीनां लयेन ।
आरादुत्प्रेक्ष्यमाणा क्षणमुदयतटान्तर्हितस्याहिमांशो-
राभा प्राभातिकी वोऽवतु न तु नितरां तावदाविर्भवन्ती ॥ 37 ॥
सानौ सा नौदये नारुणितदलपुनर्यौवनानां वनाना- वर् लसद्यौवनानां
मालीमालीढपूर्वा परिहृतकुहरोपान्तनिम्ना तनिम्ना ।
भा वोऽभावोपशान्तिं दिशतु दिनपतेर्भासमाना समाना-
राजी राजीवरेणोः समसमयमुदेतीव यस्या वयस्या ॥ 38 ॥
उज्जृम्भाम्भोरुहाणां प्रभवति पयसां या श्रिये नोष्णतायै
पुष्णात्यालोकमात्रं न तु दिशति दृशां दृश्यमाना विधातम् ।
पूर्वाद्रेरेव पूर्वं दिवमनु च पुनः पावनी दिङ्मुखाना- वर् ततः
मेनांस्यैनी विभासौ नुदतु नुतिपदैकास्पदं प्राक्तनी वः ॥ 39 ॥
वाचां वाचस्पतेरप्यचलभिदुचिताचार्यकाणां प्रपञ्चै-
र्वैरञ्चानां तथोच्चारितचतुरृचां चाननानां चतुर्णाम् । वर् रुचिर
उच्येतार्चासु वाच्यच्युतिशुचिचरितं यस्य नोच्चैर्विविच्य वर् अर्चास्ववाच्य
प्राच्यं वर्चश्चकासच्चिरमुपचिनुतात्तस्य चण्डार्चिषो वः ॥ 40 ॥ वर् श्रियं
मूर्ध्न्यद्रेर्धातुरागस्तरुषु किसलयो विद्रुमौघः समुद्रे
वर् – किसलयाद्विद्रुमौघात्समुद्रे
दिङ्मातङ्गोत्तमाङ्गेष्वभिनवनिहितः सान्द्रसिन्दूररेणुः ।
वर् विहितः, निहितात्सन्द्रसिन्दूररेणोः
सीम्नि व्योम्नश्च हेम्नः सुरशिखरिभुवो जायते यः प्रकाशः
शोणिम्नासौ खरांशोरुषसि दिशतु वः शर्म शोभैकदेशः ॥ 41 ॥
अस्ताद्रीशोत्तमाङ्गे श्रितशशिनि तमःकालकूटे निपीते
याति व्यक्तिं पुरस्तादरुणकिसलये प्रत्युषःपारिजाते ।
उद्यन्त्यारक्तपीताम्बरविशदतरोद्वीक्षिता तीक्ष्णभानो-
वर् रुचिरतरोद्वीक्षिता वर् तीव्रभासः
र्लक्ष्मीर्लक्ष्मीरिवास्तु स्फुटकमलपुटापाश्रया श्रेयसे वः ॥ 42 ॥ वर् पुटोपाश्रय
नोदन्वाञ्जन्मभूमिर्न तदुदरभुवो बान्धवाः कौस्तुभाद्या
यस्याः पद्मं न पाणौ न च नरकरिपूरःस्थली वासवेश्म ।
तेजोरूपापरैव त्रिषु भुवनतलेष्वादधाना व्यवस्थां वर् त्रिभुवनभवने
सा श्रीः श्रेयांसि दिश्यादशिशिरमहसो मण्डलाग्रोद्गता वः ॥ 43 ॥
॥ इति द्युतिवर्णनम् ॥ वर् तेजोवर्णनम्
॥ अथ अश्ववर्णनम् ॥
रक्षन्त्वक्षुण्णहेमोपलपटलमलं लाघवादुत्पतन्तः
पातङ्गाः पङ्ग्ववज्ञाजितपवनजवा वाजिनस्ते जगन्ति ।
येषां वीतान्यचिह्नोन्नयमपि वहतां मार्गमाख्याति मेरा-
वुद्यन्नुद्दामदीप्तिर्द्युमणिमणिशिलावेदिकाजातवेदाः ॥ 44 ॥
प्लुष्टाः पृष्ठेंऽशुपातैरतिनिकटतया दत्तदाहातिरेकै-
रेकाहाक्रान्तकृत्स्नत्रिदिवपथपृथुश्वासशोषाः श्रमेण ।
तीव्रोदन्यास्त्वरन्तामहितविहतये सप्तयः सप्तसप्ते-
रभ्याशाकाशगङ्गाजलसरलगलावाङ्नताग्रानना वः ॥ 45 ॥ वर् गलवर्जिताग्राननाः
मत्वान्यान्पार्श्वतोऽश्वान् स्फटिकतटदृषद्दृष्टदेहा द्रवन्ती
व्यस्तेऽहन्यस्तसन्ध्येयमिति मृदुपदा पद्मरागोपलेषु ।
सादृश्यादृश्यमूर्तिर्मरकतकटके क्लिष्टसूता सुमेरो-
र्मूर्धन्यावृत्तिलब्धध्रुवगतिरवतु ब्रध्नवाहावलिर्वः ॥ 46 ॥ वर् द्रुत
हेलालोलं वहन्ती विषधरदमनस्याग्रजेनावकृष्टा
स्वर्वाहिन्याः सुदूरं जनितजवजया स्यन्दनस्य स्यदेन ।
निर्व्याजं तायमाने हरितिमनि निजे स्फीतफेनाहितश्री- वर् स्फीतफेनास्मितश्रीः
रश्रेयांस्यश्वपङ्क्तिः शमयतु यमुनेवापरा तापनी वः ॥ 47 ॥
मार्गोपान्ते सुमेरोर्नुवति कृतनतौ नाकधाम्नां निकाये
वीक्ष्य व्रीडानतानां प्रतिकुहरमुखं किन्नरीणां मुखानि ।
सूतेऽसूयत्यपीषज्जडगति वहतां कन्धरार्धैर्वलद्भि- वर् कन्धराग्रैः
र्वाहानां व्यस्यताद्वः सममसमहरेर्हेषितं कल्मषाणि ॥ 48 ॥
धुन्वन्तो नीरदालीर्निजरुचिहरिताः पार्श्वयोः पक्षतुल्या-
स्तालूत्तानैः खलीनैः खचितमुखरुचश्च्योतता लोहितेन ।
उड्डीयेव व्रजन्तो वियति गतिवशादर्कवाहाः क्रियासुः
क्षेमं हेमाद्रिहृद्यद्रुमशिखरशिरःश्रेणिशाखाशुका वः ॥ 49 ॥
॥ इत्यश्ववर्णनम् ॥
॥ अथ अरुणवर्णनम् ॥
प्रातः शैलाग्ररङ्गे रजनिजवनिकापायसंलक्ष्यलक्ष्मी-
र्विक्षिप्तापूर्वपुष्पाञ्जलिमुडुनिकरं सूत्रधारायमाणः ।
यामेष्वङ्केष्विवाह्नः कृतरुचिषु चतुर्ष्वेव जातप्रतिष्ठा- वर् यातः प्रतिष्ठां
मव्यात्प्रस्तावयन्वो जगदटनमहानाटिकां सूर्यसूतः ॥ 50 ॥
आक्रान्त्या वाह्यमानं पशुमिव हरिणा वाहकोऽग्र्यो हरीणां
भ्राम्यन्तं पक्षपाताज्जगति समरुचिः सर्वकर्मैकसाक्षी ।
शत्रुं नेत्रश्रुतीनामवजयति वयोज्येष्ठभावे समेऽपि
स्थाम्नां धाम्नां निधिर्यः स भवदघनुदे नूतनः स्तादनूरुः ॥ 51 ॥
दत्तार्घैर्दूरनम्रैर्वियति विनयतो वीक्षितः सिद्धसार्थैः वर् सिद्धसाध्यैः
सानाथ्यं सारथिर्वः स दशशतरुचेः सातिरेकं करोतु ।
आपीय प्रातरेव प्रततहिमपयःस्यन्दिनीरिन्दुभासो
यः काष्ठादीपनोऽग्रे जडित इव भृशं सेवते पृष्ठतोऽर्कम् ॥ 52 ॥
मुञ्चन्रश्मीन्दिनादौ दिनगमसमये संहरंश्च स्वतन्त्र-
स्तोत्रप्रख्यातवीर्योऽविरतहरिपदाक्रान्तिबद्धाभियोगः । वर् वितत
कालोत्कर्षाल्लघुत्वं प्रसभमधिपतौ योजयन्यो द्विजानां
सेवाप्रीतेन पूष्णात्मसम इव कृतस्त्रायतां सोऽरुणो वः ॥ 53 ॥ वर् स्वसम
शातः श्यामालतायाः परशुरिव तमोऽरण्यवह्नेरिवार्चिः वर् दाहे दवाभः
प्राच्येवाग्रे ग्रहीतुं ग्रहकुमुदवनं प्रागुदस्तोऽग्रहस्तः ।
वर् प्राचीवाग्रे, ग्रहकुमुदरुचिं
ऐक्यं भिन्दन्द्युभूम्योरवधिरिव विधातेव विश्वप्रबोधे
वाहानां वो विनेता व्यपनयतु विपन्नाम धामाधिपस्य ॥ 54 ॥
पौरस्त्यस्तोयदर्तोः पवन इव पतत्पावकस्येव धूमो वर् पतन्
विश्वस्येवादिसर्गः प्रणव इव परं पावनो वेदराशेः
सन्ध्यानृत्योत्सवेच्छोरिव मदनरिपोर्नन्दिनान्दीनिनादः
सौरस्याग्रे सुखं वो वितरतु विनतानन्दनः स्यन्दनस्य ॥ 55 ॥ वर् स्यन्दनो वः
पर्याप्तं तप्तचामीकरकटकतटे श्लिष्टशीतेतरांशा-
वासीदत्स्यन्दनाश्वानुकृतिमरकते पद्मरागायमाणः । वर् अश्वानुकृतमरकते
यः सोत्कर्षां विभूषां कुरुत इव कुलक्ष्माभृदीशस्य मेरो-
रेनांस्यह्नाय दूरं गमयतु स गुरुः काद्रवेयद्विषो वः ॥ 56 ॥
नीत्वाश्वान्सप्त कक्षा इव नियमवशं वेत्रकल्पप्रतोद- वर् कक्ष्या
स्तूर्णं ध्वान्तस्य राशावितरजन इवोत्सारिते दूरभाजि ।
पूर्वं प्रष्ठो रथस्य क्षितिभृदधिपतीन्दर्शयंस्त्रायतां व-
स्त्रैलोक्यास्थानदानोद्यतदिवसपतेः प्राक्प्रतीहारपालः ॥ 57 ॥
वज्रिञ्जातं विकासीक्षणकमलवनं भासि नाभासि वह्ने! वर् नो भासि
तातं नत्वाश्वपार्श्वान्नय यम! महिषं राक्षसा वीक्षिताः स्थ ।
सप्तीन्सिञ्च प्रचेतः! पवन! भज जवं वित्तपावेदितस्त्वं
वन्दे शर्वेति जल्पन्प्रतिदिशमधिपान्पातु पूष्णोऽग्रणीर्वः ॥ 58 ॥
पाशानाशान्तपालादरुण वरुणतो मा ग्रहीः प्रग्रहार्थं
तृष्णां कृष्णस्य चक्रे जहिहि नहि रथो याति मे नैकचक्रः ।
योक्तुं युग्यं किमुच्चैःश्रवसमभिलषस्यष्टमं वृत्रशत्रो- वर् त्वाष्ट्रशत्रोः
स्त्यक्तान्यापेक्षविश्वोपकृतिरिव रविः शास्ति यं सोऽवताद्वः ॥ 59 ॥
नो मूर्च्छाच्छिन्नवाञ्छः श्रमविवशवपुर्नैव नाप्यास्यशोषी
पान्थः पथ्येतराणि क्षपयतु भवतां भास्वतोऽग्रेसरः सः ।
यः संश्रित्य त्रिलोकीमटति पटुतरैस्ताप्यमानो मयूखै-
रारादारामलेखामिव हरितमणिश्यामलामश्वपङ्क्तिम् ॥ 60 ॥ वर् हरिततृण
सीदन्तोऽन्तर्निमज्जज्जडखुरमुसलाः सैकते नाकनद्याः
स्कन्दन्तः कन्दरालीः कनकशिखरिणो मेखलासु स्खलन्तः ।
दूरं दूर्वास्थलोत्का मरकतदृषदि स्थास्नवो यन्न याताः
पूष्णोऽश्वाः पूरयंस्तैस्तदवतु जवनैर्हुङ्कृतेनाग्रगो वः ॥ 61 ॥ वर् प्रेरयन् हुङ्कृतैरग्रणीः
॥ इत्यरुणवर्णनम् ॥ वर् सूतवर्णनम्
॥ अथ रथवर्णनम् ॥
पीनोरःप्रेरिताभ्रैश्चरमखुरपुटाग्रस्थितैः प्रातरद्रा-
वादीर्घाङ्गैरुदस्तो हरिभिरपगतासङ्गनिःशब्दचक्रः ।
उत्तानानूरुमूर्धावनतिहठभवद्विप्रतीपप्रणामः
प्राह्णे श्रेयो विधत्तां सवितुरवतरन्व्योमवीथीं रथो वः ॥ 62 ॥ वर् प्रेयो
ध्वान्तौघध्वंसदीक्षाविधिपटु वहता प्राक्सहस्रं कराणा- वर् विधिगुरु द्राक्सहस्रं
मर्यम्णा यो गरिम्णः पदमतुलमुपानीयताध्यासनेन ।
स श्रान्तानां नितान्तं भरमिव मरुतामक्षमाणां विसोढुं
स्कन्धात्स्कन्धं व्रजन्वो वृजिनविजितये भास्वतः स्यन्दनोऽस्तु ॥ 63 ॥
योक्त्रीभूतान्युगस्य ग्रसितुमिव पुरो दन्दशूकान्दधानो
द्वेधाव्यस्ताम्बुवाहावलिविहितबृहत्पक्षविक्षेपशोभः ।
सावित्रः स्यन्दनोऽसौ निरतिशयरयप्रीणितानूरुरेनः-
क्षेपीयो वो गरुत्मानिव हरतु हरीच्छाविधेयप्रचारः ॥ 64 ॥
एकाहेनैव दीर्घां त्रिभुवनपदवीं लङ्घयन् यो लघिष्ठः वर् कृस्त्नां
पृष्ठे मेरोर्गरीयान् दलितमणिदृषत्त्विंषि पिंषञ्शिरांसि ।
सर्वस्यैवोपरिष्टादथ च पुनरधस्तादिवास्ताद्रिमूर्न्धि
ब्रध्नस्याव्यात्स एवं दुरधिगमपरिस्पन्दनः स्यन्दनो वः ॥ 65 ॥
धूर्ध्वस्ताग्र्यग्रहाणि ध्वजपटपवनान्दोलितेन्दूनि दूरं वर् दूरात्
राहौ ग्रासाभिलाषादनुसरति पुनर्दत्तचक्रव्यथानि ।
श्रान्ताश्वश्वासहेलाधुतविबुधधुनीनिर्झराम्भांसि भद्रं
देयासुर्वो दवीयो दिवि दिवसपतेः स्यन्दनप्रस्थितानि ॥ 66 ॥
अक्षे रक्षां निबध्य प्रतिसरवलयैर्योजयन्त्यो युगाग्रं
धूःस्तम्भे दग्धधूपाः प्रहितसुमनसो गोचरे कूबरस्य ।
चर्चाश्चक्रे चरन्त्यो मलयजपयसा सिद्धवध्वस्त्रिसन्ध्यं वर् चर्चां
वन्दन्ते यं द्युमार्गे स नुदतु दुरितान्यंशुमत्स्यन्दनो वः ॥ 67 ॥
उत्कीर्णस्वर्णरेणुद्रुतखुरदलिता पार्श्वयोः शश्वदश्वै- वर् रेणुर्द्रुत
रश्रान्तभ्रान्तचक्रक्रमनिखिलमिलन्नेमिनिम्ना भरेण ।
मेरोर्मूर्धन्यघं वो विघटयतु रवेरेकवीथी रथस्य
स्वोष्मोदक्ताम्बुरिक्तप्रकटितपुलिनोद्धूसरा स्वर्धुनीव ॥ 68 ॥ वर् स्वोष्मोदस्ताम्बु
नन्तुं नाकालयानामनिशमनुयतां पद्धतिः पङ्क्तिरेव वर् उपयतां
क्षोदो नक्षत्रराशेरदयरयमिलच्चक्रपिष्टस्य धूलिः ।
हेषह्लादो हरीणां सुरशिखरिदरीः पूरयन्नेमिनादो वर् नादो
यस्याव्यात्तीव्रभानोः स दिवि भुवि यथा व्यक्तचिह्नो रथो वः ॥ 69 ॥
निःस्पन्दानां विमानावलिविततदिवां देववृन्दारकाणां वर् वलितदिशा
वृन्दैरानन्दसान्द्रोद्यममपि वहतां विन्दतां वन्दितुं नो ।
मन्दाकिन्याममन्दः पुलिनभृति मृदुर्मन्दरे मन्दिराभे वर् मन्दराभे
मन्दारैर्मण्डितारं दधदरि दिनकृत्स्यन्दनः स्तान्मुदे वः ॥ 70 ॥
चक्री चक्रारपङ्क्तिं हरिरपि च हरीन् धूर्जटिर्धूर्ध्वजान्ता-
नक्षं नक्षत्रनाथोऽरुणमपि वरुणः कूबराग्रं कुबेरः ।
रंहः सङ्घः सुराणां जगदुपकृतये नित्ययुक्तस्य यस्य
स्तौति प्रीतिप्रसन्नोऽन्वहमहिमरुचेः सोऽवतात्स्यन्दनो वः ॥ 71 ॥ वर् रुच
नेत्राहीनेन मूले विहितपरिकरः सिद्धसाध्यैर्मरुद्भिः
पादोपान्ते स्तुतोऽलं बलिहरिरभसाकर्षणाबद्धवेगः ।
भ्राम्यन्व्योमाम्बुराशावशिशिरकिरणस्यन्दनः सन्ततं वो
दिश्याल्लक्ष्मीमपारामतुलितमहिमेवापरो मन्दराद्रिः ॥ 72 ॥ वर् अतुल्यां
॥ इति रथवर्णनम् ॥
॥ अथ मण्डलवर्णनम् ॥
यज्ज्यायो बीजमह्नामपहततिमिरं चक्षुषामञ्जनं य- वर् ज्यायो यद्बीजमह्नामपहृत
द्द्वारं यन्मुक्तिभाजां यदखिलभुवनज्योतिषामेकमोकः ।
यद्वृष्ट्यम्भोनिधानं धरणिरससुधापानपात्रं महद्य-
द्दिश्यादीशस्य भासां तदधीकलमलं मङ्गलं मण्डलं वः ॥ 73 ॥ वर् देवस्य
भानोः तदधिकममलं मण्डलं मङ्गलं
वेलावर्धिष्णु सिन्धोः पय इव खमिवार्धोद्गताग्य्रग्रहोडु
स्तोकोद्भिन्नस्वचिह्नप्रसवमिव मधोरास्यमस्यन्मनांसि । वर् महांसि
प्रातः पूष्णोऽशुभानि प्रशमयतु शिरःशेखरीभूतमद्रेः
पौरस्त्यस्योद्गभस्तिस्तिमिततमतमःखण्डनं मण्डलं वः ॥ 74 ॥
प्रत्युप्तस्तप्तहेमोज्ज्वलरुचिरचलः पद्मरागेण येन
ज्यायः किञ्जल्कपुञ्जो यदलिकुलशितेरम्बरेन्दीवरस्य ।
कालव्यालस्य चिह्नं महिततममहोमूर्न्धि रत्नं महद्य-
द्दीप्तांशोः प्रातरव्यात्तदविकलजगन्मण्डनं मण्डलं वः ॥ 75 ॥
कस्त्राता तारकाणां पतति तनुरवश्यायबिन्दुर्यथेन्दु-
र्विद्राणा दृक्स्मरारेरुरसि मुररिपोः कौस्तुभो नोद्गभस्तिः ।
वह्नेः सापह्नवेव द्युतिरुदयगते यत्र तन्मण्डलं वो
मार्तण्डीयं पुनीताद्दिवि भुवि च तमांसीव मृष्णन्महांसि ॥ 76 ॥
यत्प्राच्यां प्राक्चकास्ति प्रभवति च यतः प्राच्यसावुज्जिहाना-
दिद्धं मध्ये यदह्नो भवति ततरुचा येन चोत्पाद्यतेऽहः ।
यत्पर्यायेण लोकानवति च जगतां जीवितं यच्च तद्वो
विश्वानुग्राहि विश्वं सृजदपि च रवेर्मण्डलं मुक्तयेऽस्तु ॥ 77 ॥
शुष्यन्त्यूढानुकारा मकरवसतयो मारवीणां स्थलीनां
येनोत्तप्ताः स्फुटन्तस्तडिति तिलतुलां यान्त्यगेन्द्रा युगान्ते । वर् चटिति
तच्चण्डांशोरकाण्डत्रिभुवनदहनाशङ्कया धाम कृच्छात् वर् कृत्स्नं
संहृत्यालोकमात्रं प्रलघु विदधतः स्तान्मुदे मण्डलं वः ॥ 78 ॥ वर् आहृत्यालोकमात्रं प्रतनु
उद्यद्द्यूद्यानवाप्यां बहुलतमतमःपङ्कपूरं विदार्य वर् बहल
प्रोद्भिन्नं पत्रपार्श्वेष्वविरलमरुणच्छायया विस्फुरन्त्या ।
कल्याणानि क्रियाद्वः कमलमिव महन्मण्डलं चण्डभानो- वर् चण्डरश्मेः
रन्वीतं तृप्तिहेतोरसकृदलिकुलाकारिणा राहुणा यत् ॥ 79 ॥
चक्षुर्दक्षद्विषो यन्न तु दहति पुरः पूरयत्येव कामं वर् न दहति नितरां पुनः
नास्तं जुष्टं मरुद्भिर्यदिह नियमिनां यानपात्रं भवाब्धौ ।
यद्वीतश्रान्ति शश्वद्भ्रमदपि जगतां भ्रान्तिमभ्रान्ति हन्ति
ब्रध्नस्याख्याद्विरुद्धक्रियमथ च हिताधायि तन्मण्डलं वः ॥ 80 ॥
॥ इति मण्डलवर्णनम् ॥
॥ अथ सूर्यवर्णनम् ।
सिद्धैः सिद्धान्तमिश्रं श्रितविधि विबुधैश्चारणैश्चाटुगर्भं
गीत्या गन्धर्वमुख्यैर्मुहुरहिपतिभिर्यातुधानैर्यतात्म ।
सार्धं साध्यैर्मुनीन्द्रैर्मुदितमतमनो मोक्षिभिः पक्षपाता- वर् मोक्षुभिः
त्प्रातः प्रारभ्यमाणस्तुतिरवतु रविर्विश्ववन्द्योदयो वः ॥ 81 ॥
भासामासन्नभावादधिकतरपटोश्चक्रवालस्य तापा-
च्छेदादच्छिन्नगच्छत्तुरगखुरपुटन्यासनिःशङ्कटङ्कैः । वर् न्यस्त
निःसङ्गस्यन्दनाङ्गभ्रमणनिकषणात्पातु वस्त्रिप्रकारं वर् त्रिप्रकारैः
तप्तांशुस्तत्परीक्षापर इव परितः पर्यटन्हाटकाद्रिम् ॥ 82 ॥
नो शुष्कं नाकनद्या विकसितकनकाम्भोजया भ्राजितं तु वर् कनकाम्भोरुहा
प्लुष्टा नैवोपभोग्या भवति भृशतरं नन्दनोद्यानलक्ष्मीः ।
नो शृङ्गाणि द्रुतानि द्रुतममरगिरेः कालधौतानि धौता-
नीद्धं धाम द्युमार्गे म्रदयति दयया यत्र सोऽर्कोऽवताद्वः ॥ 83 ॥
ध्वान्तस्यैवान्तहेतुर्न भवति मलिनैकात्मनः पाप्मनोऽपि
प्राक्पादोपान्तभाजां जनयति न परं पङ्कजानां प्रबोधम् ।
कर्ता निःश्रेयसानामपि न तु खलु यः केवलं वासराणां
सोऽव्यादेकोद्यमेच्छाविहितबहुबृहद्विश्वकार्योऽर्यमा वः ॥ 84 ॥
लोटँल्लोष्टाविचेष्टः श्रितशयनतलो निःसहीभूतदेहः
सन्देही प्राणितव्ये सपदि दश दिशः प्रेक्षमाणोऽन्धकाराः ।
निःश्वासायासनिष्ठः परमपरवशो जायते जीवलोकः वर् चिरतरवशो
शोकेनेवान्यलोकानुदयकृति गते यत्र सोऽर्कोऽवताद्वः ॥ 85 ॥ वर् लोकाभ्युदय
क्रामँल्लोलोऽपि लोकाँस्तदुपकृतिकृतावाश्रितः स्थैर्यकोटिं
नॄणां दृष्टिं विजिह्मां विदधदपि करोत्यन्तरत्यन्तभद्राम् ।
यस्तापस्यापि हेतुर्भवति नियमिनामेकनिर्वाणदायी
भूयात्स प्रागवस्थाधिकतरपरिणामोदयोऽर्कः श्रिये वः ॥ 86 ॥
व्यापन्नर्तुर्न कालो व्यभिचरति फलं नौषधीर्वृष्टिरिष्टा
नैष्टैस्तृप्यन्ति देवा न हि वहति मरुन्निर्मलाभानि भानि ।
आशाः शान्ता न भिन्दन्त्यवधिमुदधयो बिभ्रति क्ष्माभृतः क्ष्मां
यस्मिंस्त्रैलोक्यमेवं न चलति तपति स्तात्स सूर्यः श्रिये वः ॥ 87 ॥
कैलासे कृत्तिवासा विहरति विरहत्रासदेहोढकान्तः
श्रान्तः शेते महाहावधिजलधि विना छद्मना पद्मनाभः ।
योगोद्योगैकतानो गमयति सकलं वासरं स्वं स्वयम्भू-
र्भूरित्रैलोक्याचिन्ताभृति भुवनविभौ यत्र भास्वान्स वोऽव्यात् ॥ 88 ॥
एतद्यन्मण्डलं खे तपति दिनकृतस्ता ऋचोऽर्चींषि यानि
द्योतन्ते तानि सामान्ययमपि पुरुषो मण्डलेऽणुर्यजूंषि ।
एवं यं वेद वेदत्रितयमयमयं वेदवेदी समग्रो
वर्गः स्वर्गापवर्गप्रकृतिरविकृतिः सोऽस्तु सूर्यः श्रिये वः ॥ 89 ॥
नाकौकःप्रत्यनीकक्षतिपटुमहसां वासवाग्रेसराणां
सर्वेषां साधु पातां जगदिदमदितेरात्मजत्वे समेऽपि ।
येनादित्याभिधानं निरतिशयगुणैरात्मनि न्यस्तमस्तु वर् गुणेनात्मनि
स्तुत्यस्त्रैलोक्यवन्द्यैस्त्रिदशमुनिगणैः सोंऽशुमान् श्रेयसे वः ॥ 90 ॥
भूमिं धाम्नोऽभिवृष्ट्या जगति जलमयीं पावनीं संस्मृताव- वर् धाम्नोऽथ
प्याग्नेयीं दाहशक्त्या मुहुरपि यजमानां यथाप्रार्थितार्थैः । वर् यजमानात्मिकां
लीनामाकाश एवामृतकरघटितां ध्वान्तपक्षस्य पर्व-
ण्वेवं सूर्योऽष्टभेदां भव इव भवतः पातु बिभ्रत्स्वमूर्तिम् ॥ 91 ॥
प्राक्कालोन्निद्रपद्माकरपरिमलनाविर्भवत्पादशोभो
भक्त्या त्यक्तोरुखेदोद्गति दिवि विनतासूनुना नीयमानः ।
सप्ताश्वाप्तापरान्तान्यधिकमधरयन्यो जगन्ति स्तुतोऽलं
देवैर्देवः स पायादपर इव मुरारातिरह्नां पतिर्वः ॥ 92 ॥
यः स्रष्टाऽपां पुरस्तादचलवरसमभ्युन्नतेर्हेतुरेको
लोकानां यस्त्रयाणां स्थित उपरि परं दुर्विलङ्घ्येन धाम्ना । वर् च त्रयाणां
सद्यः सिद्ध्यै प्रसन्नद्युतिशुभचतुराशामुखः स्ताद्विभक्तो वर् शुचि
द्वेधा वेधा इवाविष्कृतकमलरुचिः सोऽर्चिषामाकरो वः ॥ 93 ॥
साद्रिद्यूर्वीनदीशा दिशति दश दिशो दर्शयन्प्राग्दृशो यः वर् द्राक् दृशो
सादृश्यं दृश्यते नो सदशशतदृशि त्रैदशे यस्य देशे ।
दीप्तांशुर्वः स दिश्यादशिवयुगदशादर्शितद्वादशात्मा
शं शास्त्यश्वांश्च यस्याशयविदतिशयाद्दन्दशूकाशनाद्यः ॥ 94 ॥
तीर्थानि व्यर्थकानि हृदनदसरसीनिर्झराम्भोजिनीनां
नोदन्वन्तो नुदन्ति प्रतिभयमशुभश्वभ्रपातानुबन्धि ।
आपो नाकापगाया अपि कलुषमुषो मज्जतां नैव यत्र वर् स्वर्गापगायाः
त्रातुं यातेऽन्यलोकान् स दिशतु दिवसस्यैकहेतुर्हितं वः ॥ 95 ॥ वर् लोकं
एतत्पातालपङ्कप्लुतमिव तमसैवैकमुद्गाढमासी-
दप्रज्ञाताप्रतर्क्यं निरवगति तथालक्षणं सुप्तमन्तः ।
यादृक्सृष्टेः पुरस्तान्निशि निशि सकलं जायते तादृगेव
त्रैलोक्यं यद्वियोगादवतु रविरसौ सर्गतुल्योदयो वः ॥ 96 ॥
द्वीपे योऽस्ताचलोऽस्मिन्भवति खलु स एवापरत्रोदयाद्रि-
र्या यामिन्युज्ज्वलेन्दुद्युतिरिह दिवसोऽन्यत्र तीव्रातपः सा ।
यद्वश्यौ देशकालाविति नियमयतो नो तु यं देशकाला- वर् नु
वव्यात्स स्वप्रभुत्वाहितभुवनहितो हेतुरह्नामिनो वः ॥ 97 ॥
व्यग्रैरग्र्यग्रहेन्दुग्रसनगुरु भरैर्नो समग्रैरुदग्रैः वर् गुरुतरैः
प्रत्यग्रैरीषदुग्रैरुदयगिरिगतो गोगणैर्गौरयन् गाम् ।
उद्गाढार्चिर्विलीनामरनगरनगग्रावगर्भामिवाह्ना-
मग्रे श्रेयो विधत्ते ग्लपयतु गहनं स ग्रहग्रामणीर्वः ॥ 98 ॥
योनिः साम्नां विधाता मधुरिपुरजितो धूर्जटिः शङ्करोऽसौ
मृत्युः कालोऽलकायाः पतिरपि धनदः पावको जातवेदाः ।
इत्थं सञ्ज्ञा डवित्थादिवदमृतभुजां या यदृच्छाप्रवृत्ता-
स्तासामेकोऽभिधेयस्तदनुगुणगुणैर्यः स सूर्योऽवताद्वः ॥ 99 ॥ वर् गणैः
देवः किं बान्धवः स्यात्प्रियसुहृदथवाऽऽचार्य आहोस्विदर्यो वर् आर्यः
रक्षा चक्षुर्नु दीपो गुरुरुत जनको जीवितं बीजमोजः ।
एवं निर्णीयते यः क इव न जगतां सर्वथा सर्वदाऽसौ वर् सर्वदाः
सर्वाकारोपकारी दिशतु दशशताभीषुरभ्यर्थितं वः ॥ 100 ॥
श्लोका लोकस्य भूत्यै शतमिति रचिताः श्रीमयूरेण भक्त्या
युक्तश्चैतान्पठेद्यः सकृदपि पुरुषः सर्वपापैर्विमुक्तः ।
आरोग्यं सत्कवित्वं मतिमतुलबलं कान्तिमायुःप्रकर्षं
विद्यामैश्वर्यमर्थं सुतमपि लभते सोऽत्र सूर्यप्रसादात् ॥ 101 ॥
इति श्रीमयूरकविप्रणीतं सूर्यशतकं समाप्तम् ।
|| sūryaśatakam ||
mahākaviśrīmayūrapraṇītam
|| śrī gaṇeśāya namaḥ ||
jambhārātībhakumbhodbhavamiva dadhataḥ sāndrasindūrareṇuṃ
raktāḥ siktā ivaughairudayagiritaṭīdhātudhārādravasya | var saktaiḥ
āyāntyā tulyakālaṃ kamalavanarucevāruṇā vo vibhūtyai
bhūyāsurbhāsayanto bhuvanamabhinavā bhānavo bhānavīyāḥ || 1 ||
bhaktiprahvāya dātuṃ mukulapuṭakuṭīkoṭarakroḍalīnāṃ
lakṣmīmākraṣṭukāmā iva kamalavanoddhāṭanaṃ kurvate ye |
kālākārāndhakārānanapatitajagatsādhvasadhvaṃsakalyāḥ
kalyāṇaṃ vaḥ kriyāsuḥ kisalayarucayaste karā bhāskarasya || 2 ||
garbheṣvambhoruhāṇāṃ śikhariṣu ca śitāgreṣu tulyaṃ patantaḥ
prārambhe vāsarasya vyuparatisamaye caikarūpāstathaiva |
niṣparyāyaṃ pravṛttāstribhuvanabhavanaprāṅgaṇe pāntu yuṣmā-
nūṣmāṇaṃ santatādhvaśramajamiva bhṛśaṃ bibhrato bradhnapādāḥ || 3 ||
prabhraśyatyuttarīyatviṣi tamasi samuddīkṣya vītāvṛtīnprā-
gjantūṃstantūnyathā yānatanu vitanute tigmarocirmarīcīn |
te sāndrībhūya sadyaḥ kramaviśadadaśāśādaśālīviśālaṃ
śaśvatsampādayanto'mbaramamalamalaṃ maṅgalaṃ vo diśantu || 4 ||
nyakkurvannoṣadhīśe muṣitaruci śucevauṣadhīḥ proṣitābhā
bhāsvadgrāvodgatena prathamamiva kṛtābhyudgatiḥ pāvakena |
pakṣacchedavraṇāsṛksruta iva dṛṣado darśayanprātaradre-
rātāmrastīvrabhānoranabhimatanude stādgabhastyudgamo vaḥ || 5 ||
śīrṇaghrāṇāṅghripāṇīnvraṇibhirapaghanairghargharāvyaktaghoṣān
dīrghāghrātānaghaughai punarapi ghaṭayatyeka ullāghayan yaḥ |
gharmāṃśostasya vo'ntardviguṇaghanaghṛṇānighnanirvighnavṛtte-
rdattārghāḥ siddhasaṅghairvidadhatu ghṛṇayaḥ śīghramaṃhovidhātam || 6 ||
bibhrāṇā vāmanatvaṃ prathamamatha tathaivāṃśavaḥ prāṃśavo vaḥ
krāntākāśāntarālāstadanu daśadiśaḥ pūrayantastato'pi |
dhvāntādācchidya devadviṣa iva balito viśvamāśvaśnuvānāḥ var devadruha
kṛcchrāṇyucchrāyahelopahasitaharayo hāridaśvā harantu || 7 ||
udgāḍhenāruṇimnā vidadhati bahulaṃ ye'ruṇasyāruṇatvaṃ
mūrdhoddhūtau khalīnakṣatarudhiraruco ye rathāśvānaneṣu |
śailānāṃ śekharatvaṃ śritaśikhariśikhāstanvate ye diśantu var śikharaśikhāḥ
preṅkhantaḥ khe kharāṃśoḥ khacitadinamukhāste mayūkhāḥ sukhaṃ vaḥ || 8 ||
dattānandāḥ prajānāṃ samucitasamayākṛṣṭasṛṣṭaiḥ payobhiḥ var akliṣṭasṛṣṭaiḥ
pūrvāhṇe viprakīrṇā diśi diśi viramatyahni saṃhārabhājaḥ |
dīptāṃśordīrghaduḥkhaprabhavabhavabhayodanvaduttāranāvo
gāvo vaḥ pāvanānāṃ paramaparimitāṃ prītimutpādayantu || 9 ||
bandhadhvaṃsaikahetuṃ śirasi natirasābaddhasandhyāñjalīnāṃ
lokānāṃ ye prabodhaṃ vidadhati vipulāmbhojakhaṇḍāśayeva |
yuṣmākaṃ te svacittaprathitapṛthutaraprārthanākalpavṛkṣāḥ var prathima
kalpantāṃ nirvikalpaṃ dinakarakiraṇāḥ ketavaḥ kalmaṣasya || 10 ||
dhārā rāyo dhanāyāpadi sapadi karālambabhūtāḥ prapāte
tattvālokaikadīpāstridaśapatipuraprasthitau vīthya eva |
nirvāṇodyogiyogipragamanijatanudvāri vetrāyamāṇā-
strāyantāṃ tīvrabhānordivasamukhasukhā raśmayaḥ kalmaṣādvaḥ || 11 ||
var tīvrabhāsaḥ var kaśmalādvaḥ
prāci prāgācarantyo'naticiramacale cārucūḍāmaṇitvaṃ
muñcantyo rocanāmbhaḥ pracuramiva diśāmuccakaiścarcanāya |
cāṭūtkaiścakranāmnāṃ caturamavicalairlocanairarcyamānā- var suciraṃ
śceṣṭantāṃ cintitānāmucitamacaramāścaṇḍarocīruco vaḥ || 12 ||
ekaṃ jyotirdṛśau dve trijagati gaditānyabjajāsyaiścaturbhi-
rbhūtānāṃ pañcamaṃ yānyalamṛtuṣu tathā ṣaṭsu nānāvidhāni |
yuṣmākaṃ tāni saptatridaśamuninutānyaṣṭadigbhāñji bhāno-
ryānti prāhṇe navatvaṃ daśa dadhatu śivaṃ dīdhitīnāṃ śatāni || 13 || var dadatu
āvṛttibhrāntaviśvāḥ śramamiva dadhataḥ śoṣiṇaḥ svoṣmaṇeva
grīṣme dāvāgnitaptā iva rasamasakṛdye dharitryā dhayanti |
te prāvṛṣyāttapānātiśayaruja ivodvāntatoyā himartau
mārtaṇḍasyāpracaṇḍāściramaśubhabhide'bhīṣavo vo bhavantu || 14 ||
tanvānā digvadhūnāṃ samadhikamadhurālokaramyāmavasthā-
māruḍhaprauḍhileśotkalitakapilimālaṅkṛtiḥ kevalaiva |
ujjṛmbhāmbhojanetradyutini dinamukhe kiñcidudbhidyamānā
śmaśruśreṇīva bhāsāṃ diśatu daśaśatī śarma gharmatviṣo vaḥ || 15 ||
maulīndormaiṣa moṣīddyutimiti vṛṣabhāṅkena yaḥ śaṅkineva
pratyagrodghāṭitāmbhoruhakuharaguhāsusthiteneva dhātrā |
kṛṣṇena dhvāntakṛṣṇasvatanuparibhavatrasnuneva stuto'laṃ
trāṇāya stāttanīyānapi timiraripoḥ sa tviṣāmudgamo vaḥ || 16 ||
vistīrṇaṃ vyoma dīrghāḥ sapadi daśa diśo vyastavelāmbhaso'bdhīn
kurvadbhirdṛśyanānānaganagaranagābhogapṛthvīṃ ca pṛthvīm |
padminyucchvāsyate yairuṣasi jagadapi dhvaṃsayitvā tamisrā-
musrā visraṃsayantu drutamanabhimataṃ te sahasratviṣo vaḥ || 17 || var visrāvayantu
astavyastatvaśūnyo nijaruciraniśānaśvaraḥ kartumīśo
viśvaṃ veśmeva dīpaḥ pratihatatimiraṃ yaḥ pradeśasthito'pi |
dikkālāpekṣayāsau tribhuvanamaṭatastigmabhānornavākhyāṃ
yātaḥ śātakratavyāṃ diśi diśatu śivaṃ so'rciṣāmudgamo vaḥ || 18 ||
māgānmlāniṃ mṛṇālī mṛduriti dayayevāpraviṣṭo'hilokaṃ
lokālokasya pārśvaṃ pratapati na paraṃ yastadākhyārthameva |
ūrdhvaṃ brahmāṇḍakhaṇḍasphuṭanabhayaparityaktadairghyo dyusīmni
svechāvaśyāvakāśāvadhiravatu sa vastāpano rociroghaḥ || 19 ||
aśyāmaḥ kāla eko na bhavati bhuvanānto'pi vīte'ndhakāre var vītāndhakāraḥ
sadyaḥ prāleyapādo na vilayamacalaścandramā apyupaiti |
bandhaḥ siddhāñjalīnāṃ na hi kumudavanasyāpi yatrojjihāne
tatprātaḥ prekṣaṇīyaṃ diśatu dinapaterdhāma kāmādhikaṃ vaḥ || 20 ||
yatkāntiṃ paṅkajānāṃ na harati kurute pratyutādhikyaramyāṃ var pratyutātīva ramyāṃ
no dhatte tārakābhāṃ tirayati nitarāmāśu yannityameva | var nādhatte
kartuṃ nālaṃ nimeṣaṃ divasamapi paraṃ yattadekaṃ trilokyā-
ścakṣuḥ sāmānyacakṣurvisadṛśamaghabhidbhāsvatastānmaho vaḥ || 21 ||
kṣmāṃ kṣepīyaḥ kṣapāmbhaḥśiśiratarajalasparśatarṣādṛteva
drāgāśā netumāśādviradakarasaraḥpuṣkarāṇīva bodham |
prātaḥ prollaṅghya viṣṇoḥ padamapi ghṛṇayevātivegāddavīya-
syuddāma dyotamānā dahatu dinapaterdurnimittaṃ dyutirvaḥ || 22 ||
no kalpāpāyavāyoradayarayadalatkṣmādharasyāpi gamyā var śamyā
gāḍhodgīrṇojjvalaśrīrahani na rahitā no tamaḥkajjalena |
prāptotpattiḥ pataṅgānna punarupagatā moṣamuṣṇatviṣo vo
vartiḥ saivānyarūpā sukhayatu nikhiladvīpadīpasya dīptiḥ || 23 ||
niḥśeṣāśāvapūrapravaṇaguruguṇaślāghanīyasvarūpā
paryāptaṃ nodayādau dinagamasamayopaplave'pyunnataiva |
atyantaṃ yānabhijñā kṣaṇamapi tamasā sākamekatra vastuṃ
bradhnasyeddhā rucirvo ruciriva rucitasyāptaye vastunostu || 24 || var cirurasya, rucirasya
vibhrāṇaḥ śaktimāśu praśamitabalavattārakaurjityagurvīṃ
kurvāṇo līlayādhaḥ śikhinamapi lasaccandrakāntāvabhāsam |
ādadhyādandhakāre ratimatiśayinīmāvahanvīkṣaṇānāṃ var ādeyādīkṣaṇānāṃ
bālo lakṣmīmapārāmapara iva guho'harpaterātapo vaḥ || 25 ||
jyotsnāṃśākarṣapāṇḍudyuti timiramaṣīśeṣakalmāṣamīṣa-
jjṛmbhodbhūtena piṅgaṃ sarasijarajasā sandhyayā śoṇaśociḥ |
prātaḥprārambhakāle sakalamapi jagaccitramunmīlayantī
kāntistīkṣṇatviṣo'kṣṇāṃ mudamupanayatāttūlikevātulāṃ vaḥ || 26 ||
āyāntī kiṃ sumeroḥ saraṇiraruṇitā pādmarāgaiḥ parāgai-
rāhosvitsvasya māhārajanaviracitā vaijayantī rathasya |
māñjiṣṭhī praṣṭhavāhāvalividhutaśiraścāmarālī nu lokai- var cāmarālīva
rāśaṅkyālokitaivaṃ savituraghanude stātprabhātaprabhā vaḥ || 27 ||
dhvāntadhvaṃsaṃ vidhatte na tapati rucimannātirūpaṃ vyanakti
nyaktvaṃ nītvāpi naktaṃ na vitaratitarāṃ tāvadahnastviṣaṃ yaḥ | var nyaktāmahni
sa prātarmā viraṃsīdasakalapaṭimā pūrayanyuṣmadāśā-
māśākāśāvakāśāvataraṇataruṇaprakramo'rkaprakāśaḥ || 28 ||
tīvraṃ nirvāṇaheturyadapi ca vipulaṃ yatprakarṣeṇa cāṇu
pratyakṣaṃ yatparokṣaṃ yadiha yadaparaṃ naśvaraṃ śāśvataṃ ca |
yatsarvasya prasiddhaṃ jagati katipaye yogino yadvidanti
jyotistaddviprakāraṃ savituravatu vo bāhyamābhyantaraṃ ca || 29 ||
ratnānāṃ maṇḍanāya prabhavati niyatoddeśalabdhāvakāśaṃ
vahnerdārvādi dagdhuṃ nijajaḍimatayā kartumānandamindoḥ |
yacca trailokyabhūṣāvidhiraghadahanaṃ hlādi vṛṣṭyāśu tadvo var yattu
bāhulyotpādyakāryādhikataramavatādekamevārkatejaḥ || 30 ||
mīlaccakṣurvijihmaśruti jaḍarasanaṃ nighnitaghrāṇavṛtti
svavyāpārākṣamatvakparimuṣitamanaḥ śvāsamātrāvaśeṣam |
visrastāṅgaṃ patitvā svapadapaharatādaśriyaṃ vo'rkajanmā var apriyaṃ
kālavyālāvalīḍhaṃ jagadagada ivotthāpayanprākpratāpaḥ || 31 ||
niḥśeṣaṃ naiśamambhaḥ prasabhamapanudannaśruleśānukāri
stokastokāpanītāruṇaruciracirādastadoṣānuṣaṅgaḥ |
dātā dṛṣṭiṃ prasannāṃ tribhuvananayanasyāśu yuṣmadviruddhaṃ
vadhyādbradhnasya siddhāñjanavidhiraparaḥ prāktano'rciḥpracāraḥ || 32 ||
bhūtvā jambhasya bhettuḥ kakubhi paribhavārambhabhūḥ śubhrabhāno- var sthitvā
rbibhrāṇā babhrubhāvaṃ prasabhamabhinavāmbhojajṛmbhāpragalbhā |
bhūṣā bhūyiṣṭhaśobhā tribhuvanabhavanasyāsya vaibhākarī prāg-
vibhrāntā bhrājamānā vibhavatu vibhavodbhūtaye sā vibhā vaḥ || 33 || var nirbhānti, vibhrānti
saṃsaktaṃ siktamūlādabhinavabhuvanodyānakautūhalinyā
yāminyā kanyayevāmṛtakarakalaśāvarjitenāmṛtena |
arkālokaḥ kriyādvo mudamudayaśiraścakravālālavālā-
dudyanbālapravālapratimarucirahaḥpādapaprākprarohaḥ || 34 ||
bhinnaṃ bhāsāruṇasya kvacidabhinavayā vidrumāṇāṃ tviṣeva
tvaṅnnakṣatraratnadyutinikarakarālāntarālaṃ kvacicca |
nāntarniḥśeṣakṛṣṇaśriyamudadhimiva dhvāntarāśiṃ pibanstā-
daurvaḥ pūrvo'pyapūrvo'gniriva bhavadaghapluṣṭaye'rkāvabhāsaḥ || 35 ||
gandharvairgadyapadyavyatikaritavacohṛdyamātodyavādyai-
rādyairyo nāradādyairmunibhirabhinuto vedavedyairvibhidya |
var vītavedyairvividya, vedavidbhirvibhidya
āsādyāpadyate yaṃ punarapi ca jagadyauvanaṃ sadya udya-
nnuddyoto dyotitadyaurdyatu divasakṛto'sāvavadyāni vo'dya || 36 ||
āvānaiścandrakāntaiścyutatimiratayā tānavāttārakāṇā- var āvāntaiḥ
meṇāṅkālokalopādupahatamahasāmoṣadhīnāṃ layena |
ārādutprekṣyamāṇā kṣaṇamudayataṭāntarhitasyāhimāṃśo-
rābhā prābhātikī vo'vatu na tu nitarāṃ tāvadāvirbhavantī || 37 ||
sānau sā naudaye nāruṇitadalapunaryauvanānāṃ vanānā- var lasadyauvanānāṃ
mālīmālīḍhapūrvā parihṛtakuharopāntanimnā tanimnā |
bhā vo'bhāvopaśāntiṃ diśatu dinapaterbhāsamānā samānā-
rājī rājīvareṇoḥ samasamayamudetīva yasyā vayasyā || 38 ||
ujjṛmbhāmbhoruhāṇāṃ prabhavati payasāṃ yā śriye noṣṇatāyai
puṣṇātyālokamātraṃ na tu diśati dṛśāṃ dṛśyamānā vidhātam |
pūrvādrereva pūrvaṃ divamanu ca punaḥ pāvanī diṅmukhānā- var tataḥ
menāṃsyainī vibhāsau nudatu nutipadaikāspadaṃ prāktanī vaḥ || 39 ||
vācāṃ vācaspaterapyacalabhiducitācāryakāṇāṃ prapañcai-
rvairañcānāṃ tathoccāritacaturṛcāṃ cānanānāṃ caturṇām | var rucira
ucyetārcāsu vācyacyutiśucicaritaṃ yasya noccairvivicya var arcāsvavācya
prācyaṃ varcaścakāsacciramupacinutāttasya caṇḍārciṣo vaḥ || 40 || var śriyaṃ
mūrdhnyadrerdhāturāgastaruṣu kisalayo vidrumaughaḥ samudre
var – kisalayādvidrumaughātsamudre
diṅmātaṅgottamāṅgeṣvabhinavanihitaḥ sāndrasindūrareṇuḥ |
var vihitaḥ, nihitātsandrasindūrareṇoḥ
sīmni vyomnaśca hemnaḥ suraśikharibhuvo jāyate yaḥ prakāśaḥ
śoṇimnāsau kharāṃśoruṣasi diśatu vaḥ śarma śobhaikadeśaḥ || 41 ||
astādrīśottamāṅge śritaśaśini tamaḥkālakūṭe nipīte
yāti vyaktiṃ purastādaruṇakisalaye pratyuṣaḥpārijāte |
udyantyāraktapītāmbaraviśadatarodvīkṣitā tīkṣṇabhāno-
var ruciratarodvīkṣitā var tīvrabhāsaḥ
rlakṣmīrlakṣmīrivāstu sphuṭakamalapuṭāpāśrayā śreyase vaḥ || 42 || var puṭopāśraya
nodanvāñjanmabhūmirna tadudarabhuvo bāndhavāḥ kaustubhādyā
yasyāḥ padmaṃ na pāṇau na ca narakaripūraḥsthalī vāsaveśma |
tejorūpāparaiva triṣu bhuvanataleṣvādadhānā vyavasthāṃ var tribhuvanabhavane
sā śrīḥ śreyāṃsi diśyādaśiśiramahaso maṇḍalāgrodgatā vaḥ || 43 ||
|| iti dyutivarṇanam || var tejovarṇanam
|| atha aśvavarṇanam ||
rakṣantvakṣuṇṇahemopalapaṭalamalaṃ lāghavādutpatantaḥ
pātaṅgāḥ paṅgvavajñājitapavanajavā vājinaste jaganti |
yeṣāṃ vītānyacihnonnayamapi vahatāṃ mārgamākhyāti merā-
vudyannuddāmadīptirdyumaṇimaṇiśilāvedikājātavedāḥ || 44 ||
pluṣṭāḥ pṛṣṭheṃ'śupātairatinikaṭatayā dattadāhātirekai-
rekāhākrāntakṛtsnatridivapathapṛthuśvāsaśoṣāḥ śrameṇa |
tīvrodanyāstvarantāmahitavihataye saptayaḥ saptasapte-
rabhyāśākāśagaṅgājalasaralagalāvāṅnatāgrānanā vaḥ || 45 || var galavarjitāgrānanāḥ
matvānyānpārśvato'śvān sphaṭikataṭadṛṣaddṛṣṭadehā dravantī
vyaste'hanyastasandhyeyamiti mṛdupadā padmarāgopaleṣu |
sādṛśyādṛśyamūrtirmarakatakaṭake kliṣṭasūtā sumero-
rmūrdhanyāvṛttilabdhadhruvagatiravatu bradhnavāhāvalirvaḥ || 46 || var druta
helālolaṃ vahantī viṣadharadamanasyāgrajenāvakṛṣṭā
svarvāhinyāḥ sudūraṃ janitajavajayā syandanasya syadena |
nirvyājaṃ tāyamāne haritimani nije sphītaphenāhitaśrī- var sphītaphenāsmitaśrīḥ
raśreyāṃsyaśvapaṅktiḥ śamayatu yamunevāparā tāpanī vaḥ || 47 ||
mārgopānte sumerornuvati kṛtanatau nākadhāmnāṃ nikāye
vīkṣya vrīḍānatānāṃ pratikuharamukhaṃ kinnarīṇāṃ mukhāni |
sūte'sūyatyapīṣajjaḍagati vahatāṃ kandharārdhairvaladbhi- var kandharāgraiḥ
rvāhānāṃ vyasyatādvaḥ samamasamaharerheṣitaṃ kalmaṣāṇi || 48 ||
dhunvanto nīradālīrnijaruciharitāḥ pārśvayoḥ pakṣatulyā-
stālūttānaiḥ khalīnaiḥ khacitamukharucaścyotatā lohitena |
uḍḍīyeva vrajanto viyati gativaśādarkavāhāḥ kriyāsuḥ
kṣemaṃ hemādrihṛdyadrumaśikharaśiraḥśreṇiśākhāśukā vaḥ || 49 ||
|| ityaśvavarṇanam ||
|| atha aruṇavarṇanam ||
prātaḥ śailāgraraṅge rajanijavanikāpāyasaṃlakṣyalakṣmī-
rvikṣiptāpūrvapuṣpāñjalimuḍunikaraṃ sūtradhārāyamāṇaḥ |
yāmeṣvaṅkeṣvivāhnaḥ kṛtaruciṣu caturṣveva jātapratiṣṭhā- var yātaḥ pratiṣṭhāṃ
mavyātprastāvayanvo jagadaṭanamahānāṭikāṃ sūryasūtaḥ || 50 ||
ākrāntyā vāhyamānaṃ paśumiva hariṇā vāhako'gryo harīṇāṃ
bhrāmyantaṃ pakṣapātājjagati samaruciḥ sarvakarmaikasākṣī |
śatruṃ netraśrutīnāmavajayati vayojyeṣṭhabhāve same'pi
sthāmnāṃ dhāmnāṃ nidhiryaḥ sa bhavadaghanude nūtanaḥ stādanūruḥ || 51 ||
dattārghairdūranamrairviyati vinayato vīkṣitaḥ siddhasārthaiḥ var siddhasādhyaiḥ
sānāthyaṃ sārathirvaḥ sa daśaśataruceḥ sātirekaṃ karotu |
āpīya prātareva pratatahimapayaḥsyandinīrindubhāso
yaḥ kāṣṭhādīpano'gre jaḍita iva bhṛśaṃ sevate pṛṣṭhato'rkam || 52 ||
muñcanraśmīndinādau dinagamasamaye saṃharaṃśca svatantra-
stotraprakhyātavīryo'virataharipadākrāntibaddhābhiyogaḥ | var vitata
kālotkarṣāllaghutvaṃ prasabhamadhipatau yojayanyo dvijānāṃ
sevāprītena pūṣṇātmasama iva kṛtastrāyatāṃ so'ruṇo vaḥ || 53 || var svasama
śātaḥ śyāmālatāyāḥ paraśuriva tamo'raṇyavahnerivārciḥ var dāhe davābhaḥ
prācyevāgre grahītuṃ grahakumudavanaṃ prāgudasto'grahastaḥ |
var prācīvāgre, grahakumudaruciṃ
aikyaṃ bhindandyubhūmyoravadhiriva vidhāteva viśvaprabodhe
vāhānāṃ vo vinetā vyapanayatu vipannāma dhāmādhipasya || 54 ||
paurastyastoyadartoḥ pavana iva patatpāvakasyeva dhūmo var patan
viśvasyevādisargaḥ praṇava iva paraṃ pāvano vedarāśeḥ
sandhyānṛtyotsavecchoriva madanaripornandināndīninādaḥ
saurasyāgre sukhaṃ vo vitaratu vinatānandanaḥ syandanasya || 55 || var syandano vaḥ
paryāptaṃ taptacāmīkarakaṭakataṭe śliṣṭaśītetarāṃśā-
vāsīdatsyandanāśvānukṛtimarakate padmarāgāyamāṇaḥ | var aśvānukṛtamarakate
yaḥ sotkarṣāṃ vibhūṣāṃ kuruta iva kulakṣmābhṛdīśasya mero-
renāṃsyahnāya dūraṃ gamayatu sa guruḥ kādraveyadviṣo vaḥ || 56 ||
nītvāśvānsapta kakṣā iva niyamavaśaṃ vetrakalpapratoda- var kakṣyā
stūrṇaṃ dhvāntasya rāśāvitarajana ivotsārite dūrabhāji |
pūrvaṃ praṣṭho rathasya kṣitibhṛdadhipatīndarśayaṃstrāyatāṃ va-
strailokyāsthānadānodyatadivasapateḥ prākpratīhārapālaḥ || 57 ||
vajriñjātaṃ vikāsīkṣaṇakamalavanaṃ bhāsi nābhāsi vahne! var no bhāsi
tātaṃ natvāśvapārśvānnaya yama! mahiṣaṃ rākṣasā vīkṣitāḥ stha |
saptīnsiñca pracetaḥ! pavana! bhaja javaṃ vittapāveditastvaṃ
vande śarveti jalpanpratidiśamadhipānpātu pūṣṇo'graṇīrvaḥ || 58 ||
pāśānāśāntapālādaruṇa varuṇato mā grahīḥ pragrahārthaṃ
tṛṣṇāṃ kṛṣṇasya cakre jahihi nahi ratho yāti me naikacakraḥ |
yoktuṃ yugyaṃ kimuccaiḥśravasamabhilaṣasyaṣṭamaṃ vṛtraśatro- var tvāṣṭraśatroḥ
styaktānyāpekṣaviśvopakṛtiriva raviḥ śāsti yaṃ so'vatādvaḥ || 59 ||
no mūrcchācchinnavāñchaḥ śramavivaśavapurnaiva nāpyāsyaśoṣī
pānthaḥ pathyetarāṇi kṣapayatu bhavatāṃ bhāsvato'gresaraḥ saḥ |
yaḥ saṃśritya trilokīmaṭati paṭutaraistāpyamāno mayūkhai-
rārādārāmalekhāmiva haritamaṇiśyāmalāmaśvapaṅktim || 60 || var haritatṛṇa
sīdanto'ntarnimajjajjaḍakhuramusalāḥ saikate nākanadyāḥ
skandantaḥ kandarālīḥ kanakaśikhariṇo mekhalāsu skhalantaḥ |
dūraṃ dūrvāsthalotkā marakatadṛṣadi sthāsnavo yanna yātāḥ
pūṣṇo'śvāḥ pūrayaṃstaistadavatu javanairhuṅkṛtenāgrago vaḥ || 61 || var prerayan huṅkṛtairagraṇīḥ
|| ityaruṇavarṇanam || var sūtavarṇanam
|| atha rathavarṇanam ||
pīnoraḥpreritābhraiścaramakhurapuṭāgrasthitaiḥ prātaradrā-
vādīrghāṅgairudasto haribhirapagatāsaṅganiḥśabdacakraḥ |
uttānānūrumūrdhāvanatihaṭhabhavadvipratīpapraṇāmaḥ
prāhṇe śreyo vidhattāṃ savituravataranvyomavīthīṃ ratho vaḥ || 62 || var preyo
dhvāntaughadhvaṃsadīkṣāvidhipaṭu vahatā prāksahasraṃ karāṇā- var vidhiguru drāksahasraṃ
maryamṇā yo garimṇaḥ padamatulamupānīyatādhyāsanena |
sa śrāntānāṃ nitāntaṃ bharamiva marutāmakṣamāṇāṃ visoḍhuṃ
skandhātskandhaṃ vrajanvo vṛjinavijitaye bhāsvataḥ syandano'stu || 63 ||
yoktrībhūtānyugasya grasitumiva puro dandaśūkāndadhāno
dvedhāvyastāmbuvāhāvalivihitabṛhatpakṣavikṣepaśobhaḥ |
sāvitraḥ syandano'sau niratiśayarayaprīṇitānūrurenaḥ-
kṣepīyo vo garutmāniva haratu harīcchāvidheyapracāraḥ || 64 ||
ekāhenaiva dīrghāṃ tribhuvanapadavīṃ laṅghayan yo laghiṣṭhaḥ var kṛstnāṃ
pṛṣṭhe merorgarīyān dalitamaṇidṛṣattviṃṣi piṃṣañśirāṃsi |
sarvasyaivopariṣṭādatha ca punaradhastādivāstādrimūrndhi
bradhnasyāvyātsa evaṃ duradhigamaparispandanaḥ syandano vaḥ || 65 ||
dhūrdhvastāgryagrahāṇi dhvajapaṭapavanāndolitendūni dūraṃ var dūrāt
rāhau grāsābhilāṣādanusarati punardattacakravyathāni |
śrāntāśvaśvāsahelādhutavibudhadhunīnirjharāmbhāṃsi bhadraṃ
deyāsurvo davīyo divi divasapateḥ syandanaprasthitāni || 66 ||
akṣe rakṣāṃ nibadhya pratisaravalayairyojayantyo yugāgraṃ
dhūḥstambhe dagdhadhūpāḥ prahitasumanaso gocare kūbarasya |
carcāścakre carantyo malayajapayasā siddhavadhvastrisandhyaṃ var carcāṃ
vandante yaṃ dyumārge sa nudatu duritānyaṃśumatsyandano vaḥ || 67 ||
utkīrṇasvarṇareṇudrutakhuradalitā pārśvayoḥ śaśvadaśvai- var reṇurdruta
raśrāntabhrāntacakrakramanikhilamilanneminimnā bhareṇa |
merormūrdhanyaghaṃ vo vighaṭayatu raverekavīthī rathasya
svoṣmodaktāmburiktaprakaṭitapulinoddhūsarā svardhunīva || 68 || var svoṣmodastāmbu
nantuṃ nākālayānāmaniśamanuyatāṃ paddhatiḥ paṅktireva var upayatāṃ
kṣodo nakṣatrarāśeradayarayamilaccakrapiṣṭasya dhūliḥ |
heṣahlādo harīṇāṃ suraśikharidarīḥ pūrayanneminādo var nādo
yasyāvyāttīvrabhānoḥ sa divi bhuvi yathā vyaktacihno ratho vaḥ || 69 ||
niḥspandānāṃ vimānāvalivitatadivāṃ devavṛndārakāṇāṃ var valitadiśā
vṛndairānandasāndrodyamamapi vahatāṃ vindatāṃ vandituṃ no |
mandākinyāmamandaḥ pulinabhṛti mṛdurmandare mandirābhe var mandarābhe
mandārairmaṇḍitāraṃ dadhadari dinakṛtsyandanaḥ stānmude vaḥ || 70 ||
cakrī cakrārapaṅktiṃ harirapi ca harīn dhūrjaṭirdhūrdhvajāntā-
nakṣaṃ nakṣatranātho'ruṇamapi varuṇaḥ kūbarāgraṃ kuberaḥ |
raṃhaḥ saṅghaḥ surāṇāṃ jagadupakṛtaye nityayuktasya yasya
stauti prītiprasanno'nvahamahimaruceḥ so'vatātsyandano vaḥ || 71 || var ruca
netrāhīnena mūle vihitaparikaraḥ siddhasādhyairmarudbhiḥ
pādopānte stuto'laṃ baliharirabhasākarṣaṇābaddhavegaḥ |
bhrāmyanvyomāmburāśāvaśiśirakiraṇasyandanaḥ santataṃ vo
diśyāllakṣmīmapārāmatulitamahimevāparo mandarādriḥ || 72 || var atulyāṃ
|| iti rathavarṇanam ||
|| atha maṇḍalavarṇanam ||
yajjyāyo bījamahnāmapahatatimiraṃ cakṣuṣāmañjanaṃ ya- var jyāyo yadbījamahnāmapahṛta
ddvāraṃ yanmuktibhājāṃ yadakhilabhuvanajyotiṣāmekamokaḥ |
yadvṛṣṭyambhonidhānaṃ dharaṇirasasudhāpānapātraṃ mahadya-
ddiśyādīśasya bhāsāṃ tadadhīkalamalaṃ maṅgalaṃ maṇḍalaṃ vaḥ || 73 || var devasya
bhānoḥ tadadhikamamalaṃ maṇḍalaṃ maṅgalaṃ
velāvardhiṣṇu sindhoḥ paya iva khamivārdhodgatāgyragrahoḍu
stokodbhinnasvacihnaprasavamiva madhorāsyamasyanmanāṃsi | var mahāṃsi
prātaḥ pūṣṇo'śubhāni praśamayatu śiraḥśekharībhūtamadreḥ
paurastyasyodgabhastistimitatamatamaḥkhaṇḍanaṃ maṇḍalaṃ vaḥ || 74 ||
pratyuptastaptahemojjvalaruciracalaḥ padmarāgeṇa yena
jyāyaḥ kiñjalkapuñjo yadalikulaśiterambarendīvarasya |
kālavyālasya cihnaṃ mahitatamamahomūrndhi ratnaṃ mahadya-
ddīptāṃśoḥ prātaravyāttadavikalajaganmaṇḍanaṃ maṇḍalaṃ vaḥ || 75 ||
kastrātā tārakāṇāṃ patati tanuravaśyāyabinduryathendu-
rvidrāṇā dṛksmarārerurasi muraripoḥ kaustubho nodgabhastiḥ |
vahneḥ sāpahnaveva dyutirudayagate yatra tanmaṇḍalaṃ vo
mārtaṇḍīyaṃ punītāddivi bhuvi ca tamāṃsīva mṛṣṇanmahāṃsi || 76 ||
yatprācyāṃ prākcakāsti prabhavati ca yataḥ prācyasāvujjihānā-
diddhaṃ madhye yadahno bhavati tatarucā yena cotpādyate'haḥ |
yatparyāyeṇa lokānavati ca jagatāṃ jīvitaṃ yacca tadvo
viśvānugrāhi viśvaṃ sṛjadapi ca ravermaṇḍalaṃ muktaye'stu || 77 ||
śuṣyantyūḍhānukārā makaravasatayo māravīṇāṃ sthalīnāṃ
yenottaptāḥ sphuṭantastaḍiti tilatulāṃ yāntyagendrā yugānte | var caṭiti
taccaṇḍāṃśorakāṇḍatribhuvanadahanāśaṅkayā dhāma kṛcchāt var kṛtsnaṃ
saṃhṛtyālokamātraṃ pralaghu vidadhataḥ stānmude maṇḍalaṃ vaḥ || 78 || var āhṛtyālokamātraṃ pratanu
udyaddyūdyānavāpyāṃ bahulatamatamaḥpaṅkapūraṃ vidārya var bahala
prodbhinnaṃ patrapārśveṣvaviralamaruṇacchāyayā visphurantyā |
kalyāṇāni kriyādvaḥ kamalamiva mahanmaṇḍalaṃ caṇḍabhāno- var caṇḍaraśmeḥ
ranvītaṃ tṛptihetorasakṛdalikulākāriṇā rāhuṇā yat || 79 ||
cakṣurdakṣadviṣo yanna tu dahati puraḥ pūrayatyeva kāmaṃ var na dahati nitarāṃ punaḥ
nāstaṃ juṣṭaṃ marudbhiryadiha niyamināṃ yānapātraṃ bhavābdhau |
yadvītaśrānti śaśvadbhramadapi jagatāṃ bhrāntimabhrānti hanti
bradhnasyākhyādviruddhakriyamatha ca hitādhāyi tanmaṇḍalaṃ vaḥ || 80 ||
|| iti maṇḍalavarṇanam ||
|| atha sūryavarṇanam |
siddhaiḥ siddhāntamiśraṃ śritavidhi vibudhaiścāraṇaiścāṭugarbhaṃ
gītyā gandharvamukhyairmuhurahipatibhiryātudhānairyatātma |
sārdhaṃ sādhyairmunīndrairmuditamatamano mokṣibhiḥ pakṣapātā- var mokṣubhiḥ
tprātaḥ prārabhyamāṇastutiravatu ravirviśvavandyodayo vaḥ || 81 ||
bhāsāmāsannabhāvādadhikatarapaṭoścakravālasya tāpā-
cchedādacchinnagacchatturagakhurapuṭanyāsaniḥśaṅkaṭaṅkaiḥ | var nyasta
niḥsaṅgasyandanāṅgabhramaṇanikaṣaṇātpātu vastriprakāraṃ var triprakāraiḥ
taptāṃśustatparīkṣāpara iva paritaḥ paryaṭanhāṭakādrim || 82 ||
no śuṣkaṃ nākanadyā vikasitakanakāmbhojayā bhrājitaṃ tu var kanakāmbhoruhā
pluṣṭā naivopabhogyā bhavati bhṛśataraṃ nandanodyānalakṣmīḥ |
no śṛṅgāṇi drutāni drutamamaragireḥ kāladhautāni dhautā-
nīddhaṃ dhāma dyumārge mradayati dayayā yatra so'rko'vatādvaḥ || 83 ||
dhvāntasyaivāntaheturna bhavati malinaikātmanaḥ pāpmano'pi
prākpādopāntabhājāṃ janayati na paraṃ paṅkajānāṃ prabodham |
kartā niḥśreyasānāmapi na tu khalu yaḥ kevalaṃ vāsarāṇāṃ
so'vyādekodyamecchāvihitabahubṛhadviśvakāryo'ryamā vaḥ || 84 ||
loṭa~lloṣṭāviceṣṭaḥ śritaśayanatalo niḥsahībhūtadehaḥ
sandehī prāṇitavye sapadi daśa diśaḥ prekṣamāṇo'ndhakārāḥ |
niḥśvāsāyāsaniṣṭhaḥ paramaparavaśo jāyate jīvalokaḥ var cirataravaśo
śokenevānyalokānudayakṛti gate yatra so'rko'vatādvaḥ || 85 || var lokābhyudaya
krāma~llolo'pi lokā~stadupakṛtikṛtāvāśritaḥ sthairyakoṭiṃ
nṝṇāṃ dṛṣṭiṃ vijihmāṃ vidadhadapi karotyantaratyantabhadrām |
yastāpasyāpi heturbhavati niyamināmekanirvāṇadāyī
bhūyātsa prāgavasthādhikatarapariṇāmodayo'rkaḥ śriye vaḥ || 86 ||
vyāpannarturna kālo vyabhicarati phalaṃ nauṣadhīrvṛṣṭiriṣṭā
naiṣṭaistṛpyanti devā na hi vahati marunnirmalābhāni bhāni |
āśāḥ śāntā na bhindantyavadhimudadhayo bibhrati kṣmābhṛtaḥ kṣmāṃ
yasmiṃstrailokyamevaṃ na calati tapati stātsa sūryaḥ śriye vaḥ || 87 ||
kailāse kṛttivāsā viharati virahatrāsadehoḍhakāntaḥ
śrāntaḥ śete mahāhāvadhijaladhi vinā chadmanā padmanābhaḥ |
yogodyogaikatāno gamayati sakalaṃ vāsaraṃ svaṃ svayambhū-
rbhūritrailokyācintābhṛti bhuvanavibhau yatra bhāsvānsa vo'vyāt || 88 ||
etadyanmaṇḍalaṃ khe tapati dinakṛtastā ṛco'rcīṃṣi yāni
dyotante tāni sāmānyayamapi puruṣo maṇḍale'ṇuryajūṃṣi |
evaṃ yaṃ veda vedatritayamayamayaṃ vedavedī samagro
vargaḥ svargāpavargaprakṛtiravikṛtiḥ so'stu sūryaḥ śriye vaḥ || 89 ||
nākaukaḥpratyanīkakṣatipaṭumahasāṃ vāsavāgresarāṇāṃ
sarveṣāṃ sādhu pātāṃ jagadidamaditerātmajatve same'pi |
yenādityābhidhānaṃ niratiśayaguṇairātmani nyastamastu var guṇenātmani
stutyastrailokyavandyaistridaśamunigaṇaiḥ soṃ'śumān śreyase vaḥ || 90 ||
bhūmiṃ dhāmno'bhivṛṣṭyā jagati jalamayīṃ pāvanīṃ saṃsmṛtāva- var dhāmno'tha
pyāgneyīṃ dāhaśaktyā muhurapi yajamānāṃ yathāprārthitārthaiḥ | var yajamānātmikāṃ
līnāmākāśa evāmṛtakaraghaṭitāṃ dhvāntapakṣasya parva-
ṇvevaṃ sūryo'ṣṭabhedāṃ bhava iva bhavataḥ pātu bibhratsvamūrtim || 91 ||
prākkālonnidrapadmākaraparimalanāvirbhavatpādaśobho
bhaktyā tyaktorukhedodgati divi vinatāsūnunā nīyamānaḥ |
saptāśvāptāparāntānyadhikamadharayanyo jaganti stuto'laṃ
devairdevaḥ sa pāyādapara iva murārātirahnāṃ patirvaḥ || 92 ||
yaḥ sraṣṭā'pāṃ purastādacalavarasamabhyunnaterhetureko
lokānāṃ yastrayāṇāṃ sthita upari paraṃ durvilaṅghyena dhāmnā | var ca trayāṇāṃ
sadyaḥ siddhyai prasannadyutiśubhacaturāśāmukhaḥ stādvibhakto var śuci
dvedhā vedhā ivāviṣkṛtakamalaruciḥ so'rciṣāmākaro vaḥ || 93 ||
sādridyūrvīnadīśā diśati daśa diśo darśayanprāgdṛśo yaḥ var drāk dṛśo
sādṛśyaṃ dṛśyate no sadaśaśatadṛśi traidaśe yasya deśe |
dīptāṃśurvaḥ sa diśyādaśivayugadaśādarśitadvādaśātmā
śaṃ śāstyaśvāṃśca yasyāśayavidatiśayāddandaśūkāśanādyaḥ || 94 ||
tīrthāni vyarthakāni hṛdanadasarasīnirjharāmbhojinīnāṃ
nodanvanto nudanti pratibhayamaśubhaśvabhrapātānubandhi |
āpo nākāpagāyā api kaluṣamuṣo majjatāṃ naiva yatra var svargāpagāyāḥ
trātuṃ yāte'nyalokān sa diśatu divasasyaikaheturhitaṃ vaḥ || 95 || var lokaṃ
etatpātālapaṅkaplutamiva tamasaivaikamudgāḍhamāsī-
daprajñātāpratarkyaṃ niravagati tathālakṣaṇaṃ suptamantaḥ |
yādṛksṛṣṭeḥ purastānniśi niśi sakalaṃ jāyate tādṛgeva
trailokyaṃ yadviyogādavatu ravirasau sargatulyodayo vaḥ || 96 ||
dvīpe yo'stācalo'sminbhavati khalu sa evāparatrodayādri-
ryā yāminyujjvalendudyutiriha divaso'nyatra tīvrātapaḥ sā |
yadvaśyau deśakālāviti niyamayato no tu yaṃ deśakālā- var nu
vavyātsa svaprabhutvāhitabhuvanahito heturahnāmino vaḥ || 97 ||
vyagrairagryagrahendugrasanaguru bharairno samagrairudagraiḥ var gurutaraiḥ
pratyagrairīṣadugrairudayagirigato gogaṇairgaurayan gām |
udgāḍhārcirvilīnāmaranagaranagagrāvagarbhāmivāhnā-
magre śreyo vidhatte glapayatu gahanaṃ sa grahagrāmaṇīrvaḥ || 98 ||
yoniḥ sāmnāṃ vidhātā madhuripurajito dhūrjaṭiḥ śaṅkaro'sau
mṛtyuḥ kālo'lakāyāḥ patirapi dhanadaḥ pāvako jātavedāḥ |
itthaṃ sañjñā ḍavitthādivadamṛtabhujāṃ yā yadṛcchāpravṛttā-
stāsāmeko'bhidheyastadanuguṇaguṇairyaḥ sa sūryo'vatādvaḥ || 99 || var gaṇaiḥ
devaḥ kiṃ bāndhavaḥ syātpriyasuhṛdathavā''cārya āhosvidaryo var āryaḥ
rakṣā cakṣurnu dīpo gururuta janako jīvitaṃ bījamojaḥ |
evaṃ nirṇīyate yaḥ ka iva na jagatāṃ sarvathā sarvadā'sau var sarvadāḥ
sarvākāropakārī diśatu daśaśatābhīṣurabhyarthitaṃ vaḥ || 100 ||
ślokā lokasya bhūtyai śatamiti racitāḥ śrīmayūreṇa bhaktyā
yuktaścaitānpaṭhedyaḥ sakṛdapi puruṣaḥ sarvapāpairvimuktaḥ |
ārogyaṃ satkavitvaṃ matimatulabalaṃ kāntimāyuḥprakarṣaṃ
vidyāmaiśvaryamarthaṃ sutamapi labhate so'tra sūryaprasādāt || 101 ||
iti śrīmayūrakavipraṇītaṃ sūryaśatakaṃ samāptam |
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.