𑌜𑌯 𑌪𑌦𑍍𑌮𑌪𑌲𑌾𑌶𑌾𑌕𑍍𑌷𑌿 𑌜𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌪𑌤𑌿𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑍇 ।
𑌜𑌯 𑌮𑌾𑌤𑌰𑍍𑌮𑌹𑌾𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌿 𑌸𑌂𑌸𑌾𑌰𑌾𑌰𑍍𑌣𑌵𑌤𑌾𑌰𑌿𑌣𑌿 ॥ 1 ॥
𑌮𑌹𑌾𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌿 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌸𑍁𑌰𑍇𑌶𑍍𑌵𑌰𑌿 ।
𑌹𑌰𑌿𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑍇 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌦𑌯𑌾𑌨𑌿𑌧𑍇 ॥ 2 ॥
𑌪𑌦𑍍𑌮𑌾𑌲𑌯𑍇 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌚 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌦𑍇 ।
𑌸𑌰𑍍𑌵𑌭𑍂𑌤𑌹𑌿𑌤𑌾𑌰𑍍𑌥𑌾𑌯 𑌵𑌸𑍁𑌵𑍃𑌷𑍍𑌟𑌿𑌂 𑌸𑌦𑌾 𑌕𑍁𑌰𑍁 ॥ 3 ॥
𑌜𑌗𑌨𑍍𑌮𑌾𑌤𑌰𑍍𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌦𑌯𑌾𑌨𑌿𑌧𑍇 ।
𑌦𑌯𑌾𑌵𑌤𑌿 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑍇𑌶𑍍𑌵𑌰𑌿 𑌨𑌮𑍋𑌽𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌤𑍇 ॥ 4 ॥
𑌨𑌮𑌃 𑌕𑍍𑌷𑍀𑌰𑌾𑌰𑍍𑌣𑌵𑌸𑍁𑌤𑍇 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍈𑌲𑍋𑌕𑍍𑌯𑌧𑌾𑌰𑌿𑌣𑌿 ।
𑌵𑌸𑍁𑌵𑍃𑌷𑍍𑌟𑍇 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌰𑌕𑍍𑌷 𑌮𑌾𑌂 𑌶𑌰𑌣𑌾𑌗𑌤𑌮𑍍 ॥ 5 ॥
𑌰𑌕𑍍𑌷 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌦𑍇𑌵𑌦𑍇𑌵𑍇𑌶𑌿 𑌦𑍇𑌵𑌦𑍇𑌵𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌲𑍍𑌲𑌭𑍇 ।
𑌦𑌾𑌰𑌿𑌦𑍍𑌰𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌹𑌿 𑌮𑌾𑌂 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌿 𑌕𑍃𑌪𑌾𑌂 𑌕𑍁𑌰𑍁 𑌮𑌮𑍋𑌪𑌰𑌿 ॥ 6 ॥
𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍈𑌲𑍋𑌕𑍍𑌯𑌜𑌨𑌨𑌿 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍈𑌲𑍋𑌕𑍍𑌯𑌪𑌾𑌵𑌨𑌿 ।
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾𑌦𑌯𑍋 𑌨𑌮𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌜𑌗𑌦𑌾𑌨𑌨𑍍𑌦𑌦𑌾𑌯𑌿𑌨𑌿 ॥ 7 ॥
𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣𑍁𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑍇 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌜𑌗𑌦𑍍𑌧𑌿𑌤𑍇 ।
𑌆𑌰𑍍𑌤𑌿𑌹𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌸𑌮𑍃𑌦𑍍𑌧𑌿𑌂 𑌕𑍁𑌰𑍁 𑌮𑍇 𑌸𑌦𑌾 ॥ 8 ॥
𑌅𑌬𑍍𑌜𑌵𑌾𑌸𑍇 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌚𑌪𑌲𑌾𑌯𑍈 𑌨𑌮𑍋 𑌨𑌮𑌃 ।
𑌚𑌞𑍍𑌚𑌲𑌾𑌯𑍈 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌲𑌲𑌿𑌤𑌾𑌯𑍈 𑌨𑌮𑍋 𑌨𑌮𑌃 ॥ 9 ॥
𑌨𑌮𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌦𑍍𑌯𑍁𑌮𑍍𑌨𑌜𑌨𑌨𑌿 𑌮𑌾𑌤𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌨𑌮𑍋 𑌨𑌮𑌃 ।
𑌪𑌰𑌿𑌪𑌾𑌲𑌯 𑌮𑌾𑌂 𑌮𑌾𑌤𑌃 𑌮𑌾𑌂 𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌶𑌰𑌣𑌾𑌗𑌤𑌮𑍍 ॥ 10 ॥
𑌶𑌰𑌣𑍍𑌯𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌪𑌨𑍍𑌨𑍋𑌽𑌸𑍍𑌮𑌿 𑌕𑌮𑌲𑍇 𑌕𑌮𑌲𑌾𑌲𑌯𑍇 ।
𑌤𑍍𑌰𑌾𑌹𑌿 𑌤𑍍𑌰𑌾𑌹𑌿 𑌮𑌹𑌾𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌿 𑌪𑌰𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌪𑌰𑌾𑌯𑌣𑍇 ॥ 11 ॥
𑌪𑌾𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌶𑍋𑌭𑌤𑍇 𑌨𑍈𑌵 𑌨 𑌶𑍋𑌭𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌗𑍁𑌣𑌾 𑌨𑌰𑍇 ।
𑌶𑍀𑌲𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌨𑍈𑌵 𑌶𑍋𑌭𑍇𑌤 𑌮𑌹𑌾𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌿 𑌤𑍍𑌵𑌯𑌾 𑌵𑌿𑌨𑌾 ॥ 12 ॥
𑌤𑌾𑌵𑌦𑍍𑌵𑌿𑌰𑌾𑌜𑌤𑍇 𑌰𑍂𑌪𑌂 𑌤𑌾𑌵𑌚𑍍𑌛𑍀𑌲𑌂 𑌵𑌿𑌰𑌾𑌜𑌤𑍇 ।
𑌤𑌾𑌵𑌦𑍍𑌗𑍁𑌣𑌾 𑌨𑌰𑌾𑌣𑌾𑌂 𑌚 𑌯𑌾𑌵𑌲𑍍𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍀𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍀𑌦𑌤𑌿 ॥ 13 ॥
𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌿 𑌤𑍍𑌵𑌯𑌾𑌽𑌲𑌙𑍍𑌕𑍃𑌤𑌮𑌾𑌨𑌵𑌾 𑌯𑍇
𑌪𑌾𑌪𑍈𑌰𑍍𑌵𑌿𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌾 𑌨𑍃𑌪𑌲𑍋𑌕𑌮𑌾𑌨𑍍𑌯𑌾𑌃 ।
𑌗𑍁𑌣𑍈𑌰𑍍𑌵𑌿𑌹𑍀𑌨𑌾 𑌗𑍁𑌣𑌿𑌨𑍋 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿
𑌦𑍁𑌶𑍍𑌶𑍀𑌲𑌿𑌨𑌃 𑌶𑍀𑌲𑌵𑌤𑌾𑌂 𑌵𑌰𑌿𑌷𑍍𑌠𑌾𑌃 ॥ 14 ॥
𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍀𑌰𑍍𑌭𑍂𑌷𑌯𑌤𑍇 𑌰𑍂𑌪𑌂 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍀𑌰𑍍𑌭𑍂𑌷𑌯𑌤𑍇 𑌕𑍁𑌲𑌮𑍍 ।
𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍀𑌰𑍍𑌭𑍂𑌷𑌯𑌤𑍇 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍀𑌰𑍍𑌵𑌿𑌶𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 15 ॥
𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍀 𑌤𑍍𑌵𑌦𑍍𑌗𑍁𑌣𑌕𑍀𑌰𑍍𑌤𑌨𑍇𑌨 𑌕𑌮𑌲𑌾 𑌭𑍂𑌰𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌯𑌲𑌂 𑌜𑌿𑌹𑍍𑌮𑌤𑌾𑌮𑍍
𑌰𑍁𑌦𑍍𑌰𑌾𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌰𑌵𑌿𑌚𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌦𑍇𑌵𑌪𑌤𑌯𑍋 𑌵𑌕𑍍𑌤𑍁𑌂 𑌚 𑌨𑍈𑌵 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌾𑌃 ।
𑌅𑌸𑍍𑌮𑌾𑌭𑌿𑌸𑍍𑌤𑌵 𑌰𑍂𑌪𑌲𑌕𑍍𑌷𑌣𑌗𑍁𑌣𑌾𑌨𑍍𑌵𑌕𑍍𑌤𑍁𑌂 𑌕𑌥𑌂 𑌶𑌕𑍍𑌯𑌤𑍇
𑌮𑌾𑌤𑌰𑍍𑌮𑌾𑌂 𑌪𑌰𑌿𑌪𑌾𑌹𑌿 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌜𑌨𑌨𑍀 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌮𑌮𑍇𑌷𑍍𑌟𑌂 𑌧𑍍𑌰𑍁𑌵𑌮𑍍 ॥ 16 ॥
𑌦𑍀𑌨𑌾𑌰𑍍𑌤𑌿𑌭𑍀𑌤𑌂 𑌭𑌵𑌤𑌾𑌪𑌪𑍀𑌡𑌿𑌤𑌂
𑌧𑌨𑍈𑌰𑍍𑌵𑌿𑌹𑍀𑌨𑌂 𑌤𑌵 𑌪𑌾𑌰𑍍𑌶𑍍𑌵𑌮𑌾𑌗𑌤𑌮𑍍 ।
𑌕𑍃𑌪𑌾𑌨𑌿𑌧𑌿𑌤𑍍𑌵𑌾𑌨𑍍𑌮𑌮 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌿 𑌸𑌤𑍍𑌵𑌰𑌂
𑌧𑌨𑌪𑍍𑌰𑌦𑌾𑌨𑌾𑌦𑍍𑌧𑌨𑌨𑌾𑌯𑌕𑌂 𑌕𑍁𑌰𑍁 ॥ 17 ॥
𑌮𑌾𑌂 𑌵𑌿𑌲𑍋𑌕𑍍𑌯 𑌜𑌨𑌨𑍀 𑌹𑌰𑌿𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑍇
𑌨𑌿𑌰𑍍𑌧𑌨𑌂 𑌤𑌵 𑌸𑌮𑍀𑌪𑌮𑌾𑌗𑌤𑌮𑍍 ।
𑌦𑍇𑌹𑌿 𑌮𑍇 𑌝𑌟𑌿𑌤𑌿 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌿 𑌕𑌰𑌾𑌗𑍍𑌰𑌂
𑌵𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌕𑌾𑌞𑍍𑌚𑌨𑌵𑌰𑌾𑌨𑍍𑌨𑌮𑌦𑍍𑌭𑍁𑌤𑌮𑍍 ॥ 18 ॥
𑌤𑍍𑌵𑌮𑍇𑌵 𑌜𑌨𑌨𑍀 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍀𑌃 𑌪𑌿𑌤𑌾 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍀𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮𑍇𑌵 𑌚 ।
𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌚 𑌸𑌖𑌾 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍀𑌰𑍍𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍀𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮𑍇𑌵 𑌚 ॥ 19 ॥
𑌤𑍍𑌰𑌾𑌹𑌿 𑌤𑍍𑌰𑌾𑌹𑌿 𑌮𑌹𑌾𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌿 𑌤𑍍𑌰𑌾𑌹𑌿 𑌤𑍍𑌰𑌾𑌹𑌿 𑌸𑍁𑌰𑍇𑌶𑍍𑌵𑌰𑌿 ।
𑌤𑍍𑌰𑌾𑌹𑌿 𑌤𑍍𑌰𑌾𑌹𑌿 𑌜𑌗𑌨𑍍𑌮𑌾𑌤𑌃 𑌦𑌾𑌰𑌿𑌦𑍍𑌰𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌹𑌿 𑌵𑍇𑌗𑌤𑌃 ॥ 20 ॥
𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌜𑌗𑌦𑍍𑌧𑌾𑌤𑍍𑌰𑌿 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌨𑌮𑍋 𑌨𑌮𑌃 ।
𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾𑌧𑌾𑌰𑍇 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌨𑌮𑌃 𑌸𑌮𑍍𑌪𑌤𑍍𑌤𑌿𑌦𑌾𑌯𑌿𑌨𑍀 ॥ 21 ॥
𑌦𑌾𑌰𑌿𑌦𑍍𑌰𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌣𑌵𑌮𑌗𑍍𑌨𑍋𑌽𑌹𑌂 𑌨𑌿𑌮𑌗𑍍𑌨𑍋𑌽𑌹𑌂 𑌰𑌸𑌾𑌤𑌲𑍇 ।
𑌮𑌜𑍍𑌜𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌮𑌾𑌂 𑌕𑌰𑍇 𑌧𑍃𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌤𑍂𑌦𑍍𑌧𑌰 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌰𑌮𑍇 𑌦𑍍𑌰𑍁𑌤𑌮𑍍 ॥ 22 ॥
𑌕𑌿𑌂 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌿 𑌬𑌹𑍁𑌨𑍋𑌕𑍍𑌤𑍇𑌨 𑌜𑌲𑍍𑌪𑌿𑌤𑍇𑌨 𑌪𑍁𑌨𑌃 𑌪𑍁𑌨𑌃 ।
𑌅𑌨𑍍𑌯𑌨𑍍𑌮𑍇 𑌶𑌰𑌣𑌂 𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌸𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌸𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌹𑌰𑌿𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑍇 ॥ 23 ॥
𑌏𑌤𑌚𑍍𑌛𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾𑌽𑌗𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌂 𑌹𑍃𑌷𑍍𑌯𑌮𑌾𑌣𑌾 𑌹𑌰𑌿𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾 ।
𑌉𑌵𑌾𑌚 𑌮𑌧𑍁𑌰𑌾𑌂 𑌵𑌾𑌣𑍀𑌂 𑌤𑍁𑌷𑍍𑌟𑌾𑌽𑌹𑌂 𑌤𑌵 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌦𑌾 ॥ 24 ॥
𑌶𑍍𑌰𑍀𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍀𑌰𑍁𑌵𑌾𑌚 ।
𑌯𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌯𑍋𑌕𑍍𑌤𑌮𑌿𑌦𑌂 𑌸𑍍𑌤𑍋𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌯𑌃 𑌪𑌠𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌮𑌾𑌨𑌵𑌃 ।
𑌶𑍃𑌣𑍋𑌤𑌿 𑌚 𑌮𑌹𑌾𑌭𑌾𑌗𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾𑌹𑌂 𑌵𑌶𑌵𑌰𑍍𑌤𑌿𑌨𑍀 ॥ 25 ॥
𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌪𑌠𑌤𑌿 𑌯𑍋 𑌭𑌕𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍀𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌨𑌶𑍍𑌯𑌤𑌿 ।
𑌋𑌣𑌂 𑌚 𑌨𑌶𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌤𑍀𑌵𑍍𑌰𑌂 𑌵𑌿𑌯𑍋𑌗𑌂 𑌨𑍈𑌵 𑌪𑌶𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥ 26 ॥
𑌯𑌃 𑌪𑌠𑍇𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌤𑌰𑍁𑌤𑍍𑌥𑌾𑌯 𑌶𑍍𑌰𑌦𑍍𑌧𑌾𑌭𑌕𑍍𑌤𑌿𑌸𑌮𑌨𑍍𑌵𑌿𑌤𑌃 ।
𑌗𑍃𑌹𑍇 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌦𑌾 𑌤𑌿𑌷𑍍𑌟𑍇𑌨𑍍𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌃 𑌪𑌤𑌿𑌨𑌾 𑌸𑌹 ॥ 27 ॥
𑌸𑍁𑌖𑌸𑍗𑌭𑌾𑌗𑍍𑌯𑌸𑌮𑍍𑌪𑌨𑍍𑌨𑍋 𑌮𑌨𑌸𑍍𑌵𑍀 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌮𑌾𑌨𑍍𑌭𑌵𑍇𑌤𑍍 ।
𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌵𑌾𑌨𑍍 𑌗𑍁𑌣𑌵𑌾𑌨𑍍 𑌶𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌠𑍋 𑌭𑍋𑌗𑌭𑍋𑌕𑍍𑌤𑌾 𑌚 𑌮𑌾𑌨𑌵𑌃 ॥ 28 ॥
𑌇𑌦𑌂 𑌸𑍍𑌤𑍋𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌪𑍁𑌣𑍍𑌯𑌂 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍍𑌯𑌾𑌗𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯𑌪𑍍𑌰𑌕𑍀𑌰𑍍𑌤𑌿𑌤𑌮𑍍 ।
𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣𑍁𑌪𑍍𑌰𑌸𑌾𑌦𑌜𑌨𑌨𑌂 𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌵𑌰𑍍𑌗𑌫𑌲𑌪𑍍𑌰𑌦𑌮𑍍 ॥ 29 ॥
𑌰𑌾𑌜𑌦𑍍𑌵𑌾𑌰𑍇 𑌜𑌯𑌶𑍍𑌚𑍈𑌵 𑌶𑌤𑍍𑌰𑍋𑌶𑍍𑌚𑍈𑌵 𑌪𑌰𑌾𑌜𑌯𑌃 ।
𑌭𑍂𑌤𑌪𑍍𑌰𑍇𑌤𑌪𑌿𑌶𑌾𑌚𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌘𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌂 𑌨 𑌭𑌯𑌂 𑌤𑌥𑌾 ॥ 30 ॥
𑌨 𑌶𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌨𑌲𑌤𑍋𑌯𑍗𑌘𑌾𑌦𑍍𑌭𑌯𑌂 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌯𑌤𑍇 ।
𑌦𑍁𑌰𑍍𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌚 𑌪𑌾𑌪𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌬𑌹𑍁𑌹𑌾𑌨𑌿𑌕𑌰𑌂 𑌪𑌰𑌮𑍍 ॥ 31 ॥
𑌮𑌨𑍍𑌦𑍁𑌰𑌾𑌕𑌰𑌿𑌶𑌾𑌲𑌾𑌸𑍁 𑌗𑌵𑌾𑌂 𑌗𑍋𑌷𑍍𑌠𑍇 𑌸𑌮𑌾𑌹𑌿𑌤𑌃 ।
𑌪𑌠𑍇𑌤𑍍𑌤𑌦𑍍𑌦𑍋𑌷𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌪𑌾𑌤𑌕𑌨𑌾𑌶𑌨𑌮𑍍 ॥ 32 ॥
𑌸𑌰𑍍𑌵𑌸𑍗𑌖𑍍𑌯𑌕𑌰𑌂 𑌨𑍄𑌣𑌾𑌮𑌾𑌯𑍁𑌰𑌾𑌰𑍋𑌗𑍍𑌯𑌦𑌂 𑌤𑌥𑌾 ।
𑌅𑌗𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯𑌮𑍁𑌨𑌿𑌨𑌾 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌹𑌿𑌤𑌕𑌾𑌮𑍍𑌯𑌯𑌾 ॥ 33 ॥
𑌇𑌤𑍍𑌯𑌗𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯𑌵𑌿𑌰𑌚𑌿𑌤𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍀 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍀 𑌸𑍍𑌤𑍋𑌤𑍍𑌰𑌮𑍍 ।
Roman (IAST) Transliteration
jaya padmapalāśākṣi jaya tvaṃ śrīpatipriye |
jaya mātarmahālakṣmi saṃsārārṇavatāriṇi || 1 ||
mahālakṣmi namastubhyaṃ namastubhyaṃ sureśvari |
haripriye namastubhyaṃ namastubhyaṃ dayānidhe || 2 ||
padmālaye namastubhyaṃ namastubhyaṃ ca sarvade |
sarvabhūtahitārthāya vasuvṛṣṭiṃ sadā kuru || 3 ||
jaganmātarnamastubhyaṃ namastubhyaṃ dayānidhe |
dayāvati namastubhyaṃ viśveśvari namo'stu te || 4 ||
namaḥ kṣīrārṇavasute namastrailokyadhāriṇi |
vasuvṛṣṭe namastubhyaṃ rakṣa māṃ śaraṇāgatam || 5 ||
rakṣa tvaṃ devadeveśi devadevasya vallabhe |
dāridryāttrāhi māṃ lakṣmi kṛpāṃ kuru mamopari || 6 ||
namastrailokyajanani namastrailokyapāvani |
brahmādayo namanti tvāṃ jagadānandadāyini || 7 ||
viṣṇupriye namastubhyaṃ namastubhyaṃ jagaddhite |
ārtihantri namastubhyaṃ samṛddhiṃ kuru me sadā || 8 ||
abjavāse namastubhyaṃ capalāyai namo namaḥ |
cañcalāyai namastubhyaṃ lalitāyai namo namaḥ || 9 ||
namaḥ pradyumnajanani mātastubhyaṃ namo namaḥ |
paripālaya māṃ mātaḥ māṃ tubhyaṃ śaraṇāgatam || 10 ||
śaraṇye tvāṃ prapanno'smi kamale kamalālaye |
trāhi trāhi mahālakṣmi paritrāṇaparāyaṇe || 11 ||
pāṇḍityaṃ śobhate naiva na śobhante guṇā nare |
śīlatvaṃ naiva śobheta mahālakṣmi tvayā vinā || 12 ||
tāvadvirājate rūpaṃ tāvacchīlaṃ virājate |
tāvadguṇā narāṇāṃ ca yāvallakṣmīḥ prasīdati || 13 ||
lakṣmi tvayā'laṅkṛtamānavā ye
pāpairvimuktā nṛpalokamānyāḥ |
guṇairvihīnā guṇino bhavanti
duśśīlinaḥ śīlavatāṃ variṣṭhāḥ || 14 ||
lakṣmīrbhūṣayate rūpaṃ lakṣmīrbhūṣayate kulam |
lakṣmīrbhūṣayate vidyāṃ sarvā lakṣmīrviśiṣyate || 15 ||
lakṣmī tvadguṇakīrtanena kamalā bhūryātyalaṃ jihmatām
rudrādyā ravicandradevapatayo vaktuṃ ca naiva kṣamāḥ |
asmābhistava rūpalakṣaṇaguṇānvaktuṃ kathaṃ śakyate
mātarmāṃ paripāhi viśvajananī kṛtvā mameṣṭaṃ dhruvam || 16 ||
dīnārtibhītaṃ bhavatāpapīḍitaṃ
dhanairvihīnaṃ tava pārśvamāgatam |
kṛpānidhitvānmama lakṣmi satvaraṃ
dhanapradānāddhananāyakaṃ kuru || 17 ||
māṃ vilokya jananī haripriye
nirdhanaṃ tava samīpamāgatam |
dehi me jhaṭiti lakṣmi karāgraṃ
vastrakāñcanavarānnamadbhutam || 18 ||
tvameva jananī lakṣmīḥ pitā lakṣmīstvameva ca |
bhrātā tvaṃ ca sakhā lakṣmīrvidyā lakṣmīstvameva ca || 19 ||
trāhi trāhi mahālakṣmi trāhi trāhi sureśvari |
trāhi trāhi jaganmātaḥ dāridryāttrāhi vegataḥ || 20 ||
namastubhyaṃ jagaddhātri namastubhyaṃ namo namaḥ |
dharmādhāre namastubhyaṃ namaḥ sampattidāyinī || 21 ||
dāridryārṇavamagno'haṃ nimagno'haṃ rasātale |
majjantaṃ māṃ kare dhṛtvā tūddhara tvaṃ rame drutam || 22 ||
kiṃ lakṣmi bahunoktena jalpitena punaḥ punaḥ |
anyanme śaraṇaṃ nāsti satyaṃ satyaṃ haripriye || 23 ||
etacchrutvā'gastyavākyaṃ hṛṣyamāṇā haripriyā |
uvāca madhurāṃ vāṇīṃ tuṣṭā'haṃ tava sarvadā || 24 ||
śrīlakṣmīruvāca |
yattvayoktamidaṃ stotraṃ yaḥ paṭhiṣyati mānavaḥ |
śṛṇoti ca mahābhāgastasyāhaṃ vaśavartinī || 25 ||
nityaṃ paṭhati yo bhaktyā tvalakṣmīstasya naśyati |
ṛṇaṃ ca naśyate tīvraṃ viyogaṃ naiva paśyati || 26 ||
yaḥ paṭhetprātarutthāya śraddhābhaktisamanvitaḥ |
gṛhe tasya sadā tiṣṭennityaṃ śrīḥ patinā saha || 27 ||
sukhasaubhāgyasampanno manasvī buddhimānbhavet |
putravān guṇavān śreṣṭho bhogabhoktā ca mānavaḥ || 28 ||
idaṃ stotraṃ mahāpuṇyaṃ lakṣmyāgastyaprakīrtitam |
viṣṇuprasādajananaṃ caturvargaphalapradam || 29 ||
rājadvāre jayaścaiva śatroścaiva parājayaḥ |
bhūtapretapiśācānāṃ vyāghrāṇāṃ na bhayaṃ tathā || 30 ||
na śastrānalatoyaughādbhayaṃ tasya prajāyate |
durvṛttānāṃ ca pāpānāṃ bahuhānikaraṃ param || 31 ||
mandurākariśālāsu gavāṃ goṣṭhe samāhitaḥ |
paṭhettaddoṣaśāntyarthaṃ mahāpātakanāśanam || 32 ||
sarvasaukhyakaraṃ nṝṇāmāyurārogyadaṃ tathā |
agastyamuninā proktaṃ prajānāṃ hitakāmyayā || 33 ||
ityagastyaviracitaṃ śrī lakṣmī stotram |
Sanskrit — Devanagari (original)
जय पद्मपलाशाक्षि जय त्वं श्रीपतिप्रिये ।
जय मातर्महालक्ष्मि संसारार्णवतारिणि ॥ 1 ॥
महालक्ष्मि नमस्तुभ्यं नमस्तुभ्यं सुरेश्वरि ।
हरिप्रिये नमस्तुभ्यं नमस्तुभ्यं दयानिधे ॥ 2 ॥
पद्मालये नमस्तुभ्यं नमस्तुभ्यं च सर्वदे ।
सर्वभूतहितार्थाय वसुवृष्टिं सदा कुरु ॥ 3 ॥
जगन्मातर्नमस्तुभ्यं नमस्तुभ्यं दयानिधे ।
दयावति नमस्तुभ्यं विश्वेश्वरि नमोऽस्तु ते ॥ 4 ॥
नमः क्षीरार्णवसुते नमस्त्रैलोक्यधारिणि ।
वसुवृष्टे नमस्तुभ्यं रक्ष मां शरणागतम् ॥ 5 ॥
रक्ष त्वं देवदेवेशि देवदेवस्य वल्लभे ।
दारिद्र्यात्त्राहि मां लक्ष्मि कृपां कुरु ममोपरि ॥ 6 ॥
नमस्त्रैलोक्यजननि नमस्त्रैलोक्यपावनि ।
ब्रह्मादयो नमन्ति त्वां जगदानन्ददायिनि ॥ 7 ॥
विष्णुप्रिये नमस्तुभ्यं नमस्तुभ्यं जगद्धिते ।
आर्तिहन्त्रि नमस्तुभ्यं समृद्धिं कुरु मे सदा ॥ 8 ॥
अब्जवासे नमस्तुभ्यं चपलायै नमो नमः ।
चञ्चलायै नमस्तुभ्यं ललितायै नमो नमः ॥ 9 ॥
नमः प्रद्युम्नजननि मातस्तुभ्यं नमो नमः ।
परिपालय मां मातः मां तुभ्यं शरणागतम् ॥ 10 ॥
शरण्ये त्वां प्रपन्नोऽस्मि कमले कमलालये ।
त्राहि त्राहि महालक्ष्मि परित्राणपरायणे ॥ 11 ॥
पाण्डित्यं शोभते नैव न शोभन्ते गुणा नरे ।
शीलत्वं नैव शोभेत महालक्ष्मि त्वया विना ॥ 12 ॥
तावद्विराजते रूपं तावच्छीलं विराजते ।
तावद्गुणा नराणां च यावल्लक्ष्मीः प्रसीदति ॥ 13 ॥
लक्ष्मि त्वयाऽलङ्कृतमानवा ये
पापैर्विमुक्ता नृपलोकमान्याः ।
गुणैर्विहीना गुणिनो भवन्ति
दुश्शीलिनः शीलवतां वरिष्ठाः ॥ 14 ॥
लक्ष्मीर्भूषयते रूपं लक्ष्मीर्भूषयते कुलम् ।
लक्ष्मीर्भूषयते विद्यां सर्वा लक्ष्मीर्विशिष्यते ॥ 15 ॥
लक्ष्मी त्वद्गुणकीर्तनेन कमला भूर्यात्यलं जिह्मताम्
रुद्राद्या रविचन्द्रदेवपतयो वक्तुं च नैव क्षमाः ।
अस्माभिस्तव रूपलक्षणगुणान्वक्तुं कथं शक्यते
मातर्मां परिपाहि विश्वजननी कृत्वा ममेष्टं ध्रुवम् ॥ 16 ॥
दीनार्तिभीतं भवतापपीडितं
धनैर्विहीनं तव पार्श्वमागतम् ।
कृपानिधित्वान्मम लक्ष्मि सत्वरं
धनप्रदानाद्धननायकं कुरु ॥ 17 ॥
मां विलोक्य जननी हरिप्रिये
निर्धनं तव समीपमागतम् ।
देहि मे झटिति लक्ष्मि कराग्रं
वस्त्रकाञ्चनवरान्नमद्भुतम् ॥ 18 ॥
त्वमेव जननी लक्ष्मीः पिता लक्ष्मीस्त्वमेव च ।
भ्राता त्वं च सखा लक्ष्मीर्विद्या लक्ष्मीस्त्वमेव च ॥ 19 ॥
त्राहि त्राहि महालक्ष्मि त्राहि त्राहि सुरेश्वरि ।
त्राहि त्राहि जगन्मातः दारिद्र्यात्त्राहि वेगतः ॥ 20 ॥
नमस्तुभ्यं जगद्धात्रि नमस्तुभ्यं नमो नमः ।
धर्माधारे नमस्तुभ्यं नमः सम्पत्तिदायिनी ॥ 21 ॥
दारिद्र्यार्णवमग्नोऽहं निमग्नोऽहं रसातले ।
मज्जन्तं मां करे धृत्वा तूद्धर त्वं रमे द्रुतम् ॥ 22 ॥
किं लक्ष्मि बहुनोक्तेन जल्पितेन पुनः पुनः ।
अन्यन्मे शरणं नास्ति सत्यं सत्यं हरिप्रिये ॥ 23 ॥
एतच्छ्रुत्वाऽगस्त्यवाक्यं हृष्यमाणा हरिप्रिया ।
उवाच मधुरां वाणीं तुष्टाऽहं तव सर्वदा ॥ 24 ॥
श्रीलक्ष्मीरुवाच ।
यत्त्वयोक्तमिदं स्तोत्रं यः पठिष्यति मानवः ।
शृणोति च महाभागस्तस्याहं वशवर्तिनी ॥ 25 ॥
नित्यं पठति यो भक्त्या त्वलक्ष्मीस्तस्य नश्यति ।
ऋणं च नश्यते तीव्रं वियोगं नैव पश्यति ॥ 26 ॥
यः पठेत्प्रातरुत्थाय श्रद्धाभक्तिसमन्वितः ।
गृहे तस्य सदा तिष्टेन्नित्यं श्रीः पतिना सह ॥ 27 ॥
सुखसौभाग्यसम्पन्नो मनस्वी बुद्धिमान्भवेत् ।
पुत्रवान् गुणवान् श्रेष्ठो भोगभोक्ता च मानवः ॥ 28 ॥
इदं स्तोत्रं महापुण्यं लक्ष्म्यागस्त्यप्रकीर्तितम् ।
विष्णुप्रसादजननं चतुर्वर्गफलप्रदम् ॥ 29 ॥
राजद्वारे जयश्चैव शत्रोश्चैव पराजयः ।
भूतप्रेतपिशाचानां व्याघ्राणां न भयं तथा ॥ 30 ॥
न शस्त्रानलतोयौघाद्भयं तस्य प्रजायते ।
दुर्वृत्तानां च पापानां बहुहानिकरं परम् ॥ 31 ॥
मन्दुराकरिशालासु गवां गोष्ठे समाहितः ।
पठेत्तद्दोषशान्त्यर्थं महापातकनाशनम् ॥ 32 ॥
सर्वसौख्यकरं नॄणामायुरारोग्यदं तथा ।
अगस्त्यमुनिना प्रोक्तं प्रजानां हितकाम्यया ॥ 33 ॥
इत्यगस्त्यविरचितं श्री लक्ष्मी स्तोत्रम् ।
jaya padmapalāśākṣi jaya tvaṃ śrīpatipriye |
jaya mātarmahālakṣmi saṃsārārṇavatāriṇi || 1 ||
mahālakṣmi namastubhyaṃ namastubhyaṃ sureśvari |
haripriye namastubhyaṃ namastubhyaṃ dayānidhe || 2 ||
padmālaye namastubhyaṃ namastubhyaṃ ca sarvade |
sarvabhūtahitārthāya vasuvṛṣṭiṃ sadā kuru || 3 ||
jaganmātarnamastubhyaṃ namastubhyaṃ dayānidhe |
dayāvati namastubhyaṃ viśveśvari namo'stu te || 4 ||
namaḥ kṣīrārṇavasute namastrailokyadhāriṇi |
vasuvṛṣṭe namastubhyaṃ rakṣa māṃ śaraṇāgatam || 5 ||
rakṣa tvaṃ devadeveśi devadevasya vallabhe |
dāridryāttrāhi māṃ lakṣmi kṛpāṃ kuru mamopari || 6 ||
namastrailokyajanani namastrailokyapāvani |
brahmādayo namanti tvāṃ jagadānandadāyini || 7 ||
viṣṇupriye namastubhyaṃ namastubhyaṃ jagaddhite |
ārtihantri namastubhyaṃ samṛddhiṃ kuru me sadā || 8 ||
abjavāse namastubhyaṃ capalāyai namo namaḥ |
cañcalāyai namastubhyaṃ lalitāyai namo namaḥ || 9 ||
namaḥ pradyumnajanani mātastubhyaṃ namo namaḥ |
paripālaya māṃ mātaḥ māṃ tubhyaṃ śaraṇāgatam || 10 ||
śaraṇye tvāṃ prapanno'smi kamale kamalālaye |
trāhi trāhi mahālakṣmi paritrāṇaparāyaṇe || 11 ||
pāṇḍityaṃ śobhate naiva na śobhante guṇā nare |
śīlatvaṃ naiva śobheta mahālakṣmi tvayā vinā || 12 ||
tāvadvirājate rūpaṃ tāvacchīlaṃ virājate |
tāvadguṇā narāṇāṃ ca yāvallakṣmīḥ prasīdati || 13 ||
lakṣmi tvayā'laṅkṛtamānavā ye
pāpairvimuktā nṛpalokamānyāḥ |
guṇairvihīnā guṇino bhavanti
duśśīlinaḥ śīlavatāṃ variṣṭhāḥ || 14 ||
lakṣmīrbhūṣayate rūpaṃ lakṣmīrbhūṣayate kulam |
lakṣmīrbhūṣayate vidyāṃ sarvā lakṣmīrviśiṣyate || 15 ||
lakṣmī tvadguṇakīrtanena kamalā bhūryātyalaṃ jihmatām
rudrādyā ravicandradevapatayo vaktuṃ ca naiva kṣamāḥ |
asmābhistava rūpalakṣaṇaguṇānvaktuṃ kathaṃ śakyate
mātarmāṃ paripāhi viśvajananī kṛtvā mameṣṭaṃ dhruvam || 16 ||
dīnārtibhītaṃ bhavatāpapīḍitaṃ
dhanairvihīnaṃ tava pārśvamāgatam |
kṛpānidhitvānmama lakṣmi satvaraṃ
dhanapradānāddhananāyakaṃ kuru || 17 ||
māṃ vilokya jananī haripriye
nirdhanaṃ tava samīpamāgatam |
dehi me jhaṭiti lakṣmi karāgraṃ
vastrakāñcanavarānnamadbhutam || 18 ||
tvameva jananī lakṣmīḥ pitā lakṣmīstvameva ca |
bhrātā tvaṃ ca sakhā lakṣmīrvidyā lakṣmīstvameva ca || 19 ||
trāhi trāhi mahālakṣmi trāhi trāhi sureśvari |
trāhi trāhi jaganmātaḥ dāridryāttrāhi vegataḥ || 20 ||
namastubhyaṃ jagaddhātri namastubhyaṃ namo namaḥ |
dharmādhāre namastubhyaṃ namaḥ sampattidāyinī || 21 ||
dāridryārṇavamagno'haṃ nimagno'haṃ rasātale |
majjantaṃ māṃ kare dhṛtvā tūddhara tvaṃ rame drutam || 22 ||
kiṃ lakṣmi bahunoktena jalpitena punaḥ punaḥ |
anyanme śaraṇaṃ nāsti satyaṃ satyaṃ haripriye || 23 ||
etacchrutvā'gastyavākyaṃ hṛṣyamāṇā haripriyā |
uvāca madhurāṃ vāṇīṃ tuṣṭā'haṃ tava sarvadā || 24 ||
śrīlakṣmīruvāca |
yattvayoktamidaṃ stotraṃ yaḥ paṭhiṣyati mānavaḥ |
śṛṇoti ca mahābhāgastasyāhaṃ vaśavartinī || 25 ||
nityaṃ paṭhati yo bhaktyā tvalakṣmīstasya naśyati |
ṛṇaṃ ca naśyate tīvraṃ viyogaṃ naiva paśyati || 26 ||
yaḥ paṭhetprātarutthāya śraddhābhaktisamanvitaḥ |
gṛhe tasya sadā tiṣṭennityaṃ śrīḥ patinā saha || 27 ||
sukhasaubhāgyasampanno manasvī buddhimānbhavet |
putravān guṇavān śreṣṭho bhogabhoktā ca mānavaḥ || 28 ||
idaṃ stotraṃ mahāpuṇyaṃ lakṣmyāgastyaprakīrtitam |
viṣṇuprasādajananaṃ caturvargaphalapradam || 29 ||
rājadvāre jayaścaiva śatroścaiva parājayaḥ |
bhūtapretapiśācānāṃ vyāghrāṇāṃ na bhayaṃ tathā || 30 ||
na śastrānalatoyaughādbhayaṃ tasya prajāyate |
durvṛttānāṃ ca pāpānāṃ bahuhānikaraṃ param || 31 ||
mandurākariśālāsu gavāṃ goṣṭhe samāhitaḥ |
paṭhettaddoṣaśāntyarthaṃ mahāpātakanāśanam || 32 ||
sarvasaukhyakaraṃ nṝṇāmāyurārogyadaṃ tathā |
agastyamuninā proktaṃ prajānāṃ hitakāmyayā || 33 ||
ityagastyaviracitaṃ śrī lakṣmī stotram |
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.