📄 Save this Stotram as PDF Click the button to open the Save dialog
How to save: 1 Click "Save as PDF" 2 A dialog opens 3 Choose "Save as PDF" as printer 4 Click Save
4.11 ਕਿष੍ਕਿਨ੍ਧਾਕਾਣ੍ਡ - ਏਕਾਦਸ਼ ਸਰ੍ਗਃ
4.11 Kishkindhakanda - Ekadasha Sargah
Valmiki Gurmukhi
ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਵਾਲ੍ਮੀਕੀਯ ਰਾਮਾਯਣੇ ਕਿष੍ਕਿਨ੍ਧਾਕਾਣ੍ਡਮ੍ ।
ਅਥ ਏਕਾਦਸ਼ਸ੍ਸਰ੍ਗਃ ।
ਰਾਮਸ੍ਯ ਵਚਨਂ ਸ਼੍ਰੁਤ੍ਵਾ ਹਰ੍षਪੌਰੁषਵਰ੍ਧਨਮ੍ ।
ਸੁਗ੍ਰੀਵਃ ਪੂਜਯਾਞ੍ਚਕ੍ਰੇ ਰਾਘਵਂ ਪ੍ਰਸ਼ਸ਼ਂਸ ਚ ॥ 1 ॥
ਅਸਂਸ਼ਯਂ ਪ੍ਰਜ੍ਵਲਿਤੈਸ੍ਤੀਕ੍ष੍ਣੈਰ੍ਮਰ੍ਮਾਤਿਗੈਸ਼੍ਸ਼ਰੈਃ ।
ਤ੍ਵਂ ਦਹੇਃ ਕੁਪਿਤੋ ਲੋਕਾਨ੍ਯੁਗਾਨ੍ਤ ਇਵ ਭਾਸ੍ਕਰਃ ॥ 2 ॥
ਵਾਲਿਨਃ ਪੌਰੁषਂ ਯਤ੍ਤਦ੍ਯਚ੍ਚ ਵੀਰ੍ਯਂ ਧृਤਿਸ਼੍ਚ ਯਾ ।
ਤਨ੍ਮਮੈਕਮਨਾਸ਼੍ਸ਼੍ਰੁਤ੍ਵਾ ਵਿਧਤ੍ਸ੍ਵ ਯਦਨਨ੍ਤਰਮ੍ ॥ 3 ॥
ਸਮੁਦ੍ਰਾਤ੍ਪਸ਼੍ਚਿਮਾਤ੍ਪੂਰ੍ਵਂ ਦਕ੍षਿਣਾਦਪਿ ਚੋਤ੍ਤਰਮ੍ ।
ਕ੍ਰਾਮਤ੍ਯਨੁਦਿਤੇ ਸੂਰ੍ਯੇ ਵਾਲੀ ਵ੍ਯਪਗਤਕ੍ਲਮਃ ॥ 4 ॥
ਅਗ੍ਰਾਣ੍ਯਾਰੁਹ੍ਯ ਸ਼ੈਲਾਨਾਂ ਸ਼ਿਖਰਾਣਿ ਮਹਾਨ੍ਤ੍ਯਪਿ ।
ਊਰ੍ਧ੍ਵਮੁਤ੍ਕ੍षਿਪ੍ਯ ਤਰਸਾ ਪ੍ਰਤਿਗृਹ੍ਣਾਤਿ ਵੀਰ੍ਯਵਾਨ੍ ॥ 5 ॥
ਬਹਵਸ੍ਸਾਰਵਨ੍ਤਸ਼੍ਚ ਵਨੇषੁ ਵਿਵਿਧਾ ਦ੍ਰੁਮਾਃ ।
ਵਾਲਿਨਾ ਤਰਸਾ ਭਗ੍ਨਾ ਬਲਂ ਪ੍ਰਥਯਤਾऽਤ੍ਮਨਃ ॥ 6 ॥
ਮਹਿषੋ ਦੁਨ੍ਦੁਭਿਰ੍ਨਾਮ ਕੈਲਾਸਸ਼ਿਖਰਪ੍ਰਭਃ ।
ਬਲਂ ਨਾਗਸਹਸ੍ਰਸ੍ਯ ਧਾਰਯਾਮਾਸ ਵੀਰ੍ਯਵਾਨ੍ ॥ 7 ॥
ਵੀਰ੍ਯੋਤ੍ਸੇਕੇਨ ਦੁष੍ਟਾਤ੍ਮਾ ਵਰਦਾਨਾਚ੍ਚ ਮੋਹਿਤਃ ।
ਜਗਾਮ ਸੁਮਹਾਕਾਯ ਸ੍ਸਮੁਦ੍ਰਂ ਸਰਿਤਾਂ ਪਤਿਮ੍ ॥ 8 ॥
ਊਰ੍ਮਿਮਨ੍ਤਮਭਿਕ੍ਰਮ੍ਯ ਸਾਗਰਂ ਰਤ੍ਨਸਞ੍ਚਯਮ੍ ।
ਮਹ੍ਯਂ ਯੁਦ੍ਧਂ ਪ੍ਰਯਚ੍ਛੇਤਿ ਤਮੁਵਾਚ ਮਹਾਰ੍ਣਵਮ੍ ॥ 9 ॥
ਤਤਸ੍ਸਮੁਦ੍ਰੋ ਧਰ੍ਮਾਤ੍ਮਾ ਸਮੁਤ੍ਥਾਯ ਮਹਾਬਲਃ ।
ਅਬ੍ਰਵੀਦ੍ਵਚਨਂ ਰਾਜਨ੍ਨਸੁਰਂ ਕਾਲਚੋਦਿਤਮ੍ ॥ 10 ॥
ਸਮਰ੍ਥੋ ਨਾਸ੍ਮਿ ਤੇ ਦਾਤੁਂ ਯੁਦ੍ਧਂ ਯੁਦ੍ਧਵਿਸ਼ਾਰਦ ।
ਸ਼੍ਰੂਯਤਾਂ ਚਾਭਿਧਾਸ੍ਯਾਮਿ ਯਸ੍ਤੇ ਯੁਦ੍ਧਂ ਪ੍ਰਦਾਸ੍ਯਤਿ ॥ 11 ॥
ਸ਼ੈਲਰਾਜੋ ਮਹਾਰਣ੍ਯੇ ਤਪਸ੍ਵਿਸ਼ਰਣਂ ਪਰਮ੍ ।
ਸ਼ਙ੍ਕਰਸ਼੍ਵਸ਼ੁਰੋ ਨਾਮ੍ਨਾ ਹਿਮਵਾਨਿਤਿ ਵਿਸ਼੍ਰੁਤਃ ॥ 12 ॥
ਗੁਹਾਪ੍ਰਸ੍ਰਵਣੋਪੇਤੋ ਬਹੁਕਨ੍ਦਰਨਿਰ੍ਦਰਃ ।
ਸ ਸਮਰ੍ਥਸ੍ਤਵ ਪ੍ਰੀਤਿਮਤੁਲਾਂ ਕਰ੍ਤੁਮਾਹਵੇ ॥ 13 ॥
ਤਂ ਭੀਤ ਇਤਿ ਵਿਜ੍ਞਾਯ ਸਮੁਦ੍ਰਮਸੁਰੋਤ੍ਤਮਃ ।
ਹਿਮਵਦ੍ਵਨਮਾਗਚ੍ਛਚ੍ਛਰਸ਼੍ਚਾਪਾਦਿਵ ਚ੍ਯੁਤਃ ॥ 14 ॥
ਤਤਸ੍ਤਸ੍ਯ ਗਿਰੇਸ਼੍ਸ਼੍ਵੇਤਾ ਗਜੇਨ੍ਦ੍ਰਵਿਪ੍ਰਲਾਸ਼੍ਸ਼ਿਲਾਃ ।
ਚਿਕ੍षੇਪ ਬਹੁਧਾ ਭੂਮੌ ਦੁਨ੍ਦੁਭਿਰ੍ਵਿਨਨਾਦ ਚ ॥ 15 ॥
ਤਤਸ਼੍ਸ਼੍ਵੇਤਾਮ੍ਬੁਦਾਕਾਰਃ ਸੌਮ੍ਯਃ ਪ੍ਰੀਤਿਕਰਾਕृਤਿਃ ।
ਹਿਮਵਾਨਬ੍ਰਵੀਦ੍ਵਾਕ੍ਯਂ ਸ੍ਵੇ ਏਵ ਸ਼ਿਖਰੇ ਸ੍ਥਿਤਃ ॥ 16 ॥
ਕ੍ਲੇष੍ਟੁਮਰ੍ਹਸਿ ਮਾਂ ਨ ਤ੍ਵਂ ਦੁਨ੍ਦੁਭੇ ਧਰ੍ਮਵਤ੍ਸਲ ।
ਰਣਕਰ੍ਮਸ੍ਵਕੁਸ਼ਲਸ੍ਤਪਸ੍ਵਿਸ਼ਰਣਂ ਹ੍ਯਹਮ੍ ॥ 17 ॥
ਤਸ੍ਯ ਤਦ੍ਵਚਨਂ ਸ਼੍ਰੁਤ੍ਵਾ ਗਿਰਿਰਾਜਸ੍ਯ ਧੀਮਤਃ ।
ਉਵਾਚ ਦੁਨ੍ਦੁਭਿਰ੍ਵਾਕ੍ਯਂ ਕ੍ਰੋਧਾਤ੍ਸਂਰਕ੍ਤਲੋਚਨਃ ॥ 18 ॥
ਯਦਿ ਯੁਦ੍ਧੇऽਸਮਰ੍ਥਸ੍ਤ੍ਵਂ ਮਦ੍ਭਯਾਦ੍ਵਾ ਨਿਰੁਦ੍ਯਮਃ ।
ਸਮਾਚਕ੍ष੍ਵ ਪ੍ਰਦਦ੍ਯਾਨ੍ਮੇ ਯੋऽਦ੍ਯ ਯੁਦ੍ਧਂ ਯੁਯੁਤ੍ਸਤਃ ॥ 19 ॥
ਹਿਮਵਾਨਬ੍ਰਵੀਦ੍ਵਾਕ੍ਯਂ ਸ਼੍ਰੁਤ੍ਵਾ ਵਾਕ੍ਯਵਿਸ਼ਾਰਦਃ ।
ਅਨੁਕ੍ਤਪੂਰ੍ਵਂ ਧਰ੍ਮਾਤ੍ਮਾ ਕ੍ਰੋਧਾਤ੍ਤਮਸੁਰੋਤ੍ਤਮਮ੍ ॥ 20 ॥
ਵਾਲੀ ਨਾਮ ਮਹਾਪ੍ਰਾਜ੍ਞਸ਼੍ਸ਼ਕ੍ਰਤੁਲ੍ਯ ਪਰਾਕ੍ਰਮਃ ।
ਅਧ੍ਯਾਸ੍ਤੇ ਵਾਨਰਸ਼੍ਸ਼੍ਰੀਮਾਨ੍ ਕਿष੍ਕਿਨ੍ਧਾਮਤੁਲਪ੍ਰਭਾਮ੍ ॥ 21 ॥
ਸ ਸਮਰ੍ਥੋ ਮਹਾਪ੍ਰਾਜ੍ਞਸ੍ਤਵ ਯੁਦ੍ਧਵਿਸ਼ਾਰਦਃ ।
ਦ੍ਵਨ੍ਦ੍ਵਯੁਦ੍ਧਂ ਮਹਦ੍ਦਾਤੁਂ ਨਮੁਚੇਰਿਵ ਵਾਸਵਃ ॥ 22 ॥
ਤਂ ਸ਼ੀਘ੍ਰਮਭਿਗਚ੍ਛ ਤ੍ਵਂ ਯਦਿ ਯੁਦ੍ਧਮਿਹੇਚ੍ਛਸਿ ।
ਸ ਹਿ ਦੁਰ੍ਧਰ੍षਣੋ ਨਿਤ੍ਯਂ ਸ਼ੂਰਸ੍ਸਮਰਕਰ੍ਮਣਿ ॥ 23 ॥
ਸ਼੍ਰੁਤ੍ਵਾ ਹਿਮਵਤੋ ਵਾਕ੍ਯਂ ਕੋਧਾਵਿष੍ਟਸ੍ਸ ਦੁਨ੍ਦੁਭਿਃ ।
ਜਗਾਮ ਤਾਂ ਪੁਰੀਂ ਤਸ੍ਯ ਕਿष੍ਕਿਨ੍ਧਾਂ ਵਾਲਿਨਸ੍ਤਦਾ ॥ 24 ॥
ਧਾਰਯਨ੍ਮਾਹਿषਂ ਰੂਪਂ ਤੀਕ੍ष੍ਣਸ਼ृਙ੍ਗੋ ਭਯਾਵਹਃ ।
ਪ੍ਰਾਵृषੀਵ ਮਹਾਮੇਘਸ੍ਤੋਯਪੂਰ੍ਣੋ ਨਭਸ੍ਸ੍ਥਲੇ ॥ 25 ॥
ਤਤਸ੍ਤੁ ਦ੍ਵਾਰਮਾਗਮ੍ਯ ਕਿष੍ਕਿਨ੍ਧਾਯਾ ਮਹਾਬਲਃ ।
ਨਨਰ੍ਦ ਕਮ੍ਪਯਨ੍ਭੂਮਿਂ ਦੁਨ੍ਦੁਭਿਰ੍ਦੁਨ੍ਦੁਭਿਰ੍ਯਥਾ ॥ 26 ॥
ਸਮੀਪਸ੍ਥਾਨ੍ਦ੍ਰੁਮਾਨ੍ਭਞ੍ਜਨ੍ਵਸੁਧਾਂ ਦਾਰਯਨ੍ਖੁਰੈਃ ।
ਵਿषਾਣੇਨੋਲ੍ਲਿਖਨ੍ ਦਰ੍ਪਾਤ੍ਤਦ੍ਦ੍ਵਾਰਂ ਦ੍ਵਿਰਦੋ ਯਥਾ ॥ 27 ॥
ਅਨ੍ਤਃਪੁਰਗਤੋ ਵਾਲੀ ਸ਼੍ਰੁਤ੍ਵਾ ਸ਼ਬ੍ਦਮਮਰ੍षਣਃ ।
ਨਿष੍ਪਪਾਤ ਸਹ ਸ੍ਤ੍ਰੀਭਿਸ੍ਤਾਰਾਭਿਰਿਵ ਚਨ੍ਦ੍ਰਮਾਃ ॥ 28 ॥
ਮਿਤਂ ਵ੍ਯਕ੍ਤਾਕ੍षਰਪਦਂ ਤਮੁਵਾਚਾਥ ਦੁਨ੍ਦੁਭਿਮ੍ ।
ਹਰੀਣਾਮੀਸ਼੍ਵਰੋ ਵਾਲੀ ਸਰ੍ਵੇषਾਂ ਵਨਚਾਰਿਣਾਮ੍ ॥ 29 ॥
ਕਿਮਰ੍ਥਂ ਨਗਰਦ੍ਵਾਰਮਿਦਂ ਰੁਧ੍ਦ੍ਵਾ ਵਿਨਰ੍ਦਸਿ ।
ਦੁਨ੍ਦੁਭੇ ਵਿਦਿਤੋ ਮੇऽਸਿ ਰਕ੍षਪ੍ਰਾਣਾਨ੍ਮਹਾਬਲ ॥ 30 ॥
ਤਸ੍ਯ ਤਦ੍ਵਚਨਂ ਸ਼੍ਰੁਤ੍ਵਾ ਵਾਨਰੇਨ੍ਦ੍ਰਸ੍ਯ ਧੀਮਤਃ ।
ਉਵਾਚ ਦੁਨ੍ਦੁਭਿਰ੍ਵਾਕ੍ਯਂ ਰੋषਾਤ੍ਸਂਰਕ੍ਤਲੋਚਨਃ ॥ 31 ॥
ਨ ਤ੍ਵਂ ਸ੍ਤ੍ਰੀਸਨ੍ਨਿਧੌ ਵੀਰ ਵਚਨਂ ਵਕ੍ਤੁਮਰ੍ਹਸਿ ।
ਮਮ ਯੁਦ੍ਧਂ ਪ੍ਰਯਚ੍ਛਾਦ੍ਯ ਤਤੋ ਜ੍ਞਾਸ੍ਯਾਮਿ ਤੇ ਬਲਮ੍ ॥ 32 ॥
ਅਥਵਾ ਧਾਰਯਿष੍ਯਾਮਿ ਕ੍ਰੋਧਮਦ੍ਯ ਨਿਸ਼ਾਮਿਮਾਮ੍ ।
ਗृਹ੍ਯਤਾਮੁਦਯਸ੍ਸ੍ਵੈਰਂ ਕਾਮਭੋਗੇषੁ ਵਾਨਰ ॥ 33 ॥
ਦੀਯਤਾਂ ਸਮ੍ਪ੍ਰਦਾਨਂ ਚ ਪਰਿष੍ਵਜ੍ਯ ਚ ਵਾਨਰਾਨ੍ ।
ਸਰ੍ਵਸ਼ਾਖਾਮृਗੇਨ੍ਦ੍ਰ ਸ੍ਤ੍ਵਂ ਸਂਸਾਦਯ ਸੁਹृਜ੍ਜਨਾਨ੍ ॥ 34 ॥
ਸੁਦृष੍ਟਾਂ ਕੁਰੁ ਕਿष੍ਕਿਨ੍ਧਾਂ ਕੁਰੁष੍ਵਾਤ੍ਮਸਮਂ ਪੁਰੇ ।
ਕ੍ਰੀਡਸ੍ਵ ਚ ਸਹ ਸ੍ਤ੍ਰੀਭਿਰਹਂ ਤੇ ਦਰ੍ਪਨਾਸ਼ਨਃ ॥ 35 ॥
ਯੋ ਹਿ ਮਤ੍ਤਂ ਪ੍ਰਮਤ੍ਤਂ ਵਾ ਸੁਪ੍ਤਂ ਵਾ ਰਹਿਤਂ ਭृਸ਼ਮ੍ ।
ਹਨ੍ਯਾਤ੍ਸ ਭ੍ਰੂਣਹਾ ਲੋਕੇ ਤ੍ਵਦ੍ਵਿਧਂ ਮਦਮੋਹਿਤਮ੍ ॥ 36 ॥
ਸ ਪ੍ਰਹਸ੍ਯਾਬ੍ਰਵੀਨ੍ਮਨ੍ਦਂ ਕ੍ਰੋਧਾਤ੍ਤਮਸੁਰੋਤ੍ਤਮਮ੍ ।
ਵਿਸृਜ੍ਯ ਤਾਃ ਸ੍ਤ੍ਰਿਯਸ੍ਸਰ੍ਵਾਸ੍ਤਾਰਾਪ੍ਰਭृਤਿਕਾਸ੍ਤਦਾ ॥ 37 ॥
ਮਤ੍ਤੋऽਯਮਿਤਿ ਮਾ ਮਂਸ੍ਥਾ ਯਦ੍ਯਭੀਤੋऽਸਿ ਸਂਯੁਗੇ ।
ਮਦੋऽਯਂ ਸਮ੍ਪ੍ਰਹਾਰੇऽਸ੍ਮਿਨ੍ਵੀਰਪਾਨਂ ਸਮਰ੍ਥ੍ਯਤਾਮ੍ ॥ 38 ॥
ਤਮੇਵਮੁਕ੍ਤ੍ਵਾ ਸਙ੍ਕृਦ੍ਧੋ ਮਾਲਾਮੁਤ੍ਕ੍षਿਪ੍ਯ ਕਾਞ੍ਚਨੀਮ੍ ।
ਪਿਤ੍ਰਾ ਦਤ੍ਤਾਂ ਮਹੇਨ੍ਦ੍ਰੇਣ ਯੁਦ੍ਧਾਯ ਵ੍ਯਵਤਿष੍ਠਤ ॥ 39 ॥
ਵਿषਾਣਯੋਰ੍ਗृਹੀਤ੍ਵਾ ਤਂ ਦੁਨ੍ਦੁਭਿਂ ਗਿਰਿਸਨ੍ਨਿਭਮ੍ ।
ਆਵਿਧ੍ਯਤ ਤਦਾ ਵਾਲੀ ਵਿਨਦਨ੍ਕਪਿਕੁਞ੍ਜਰਃ ॥ 40 ॥
ਵਾਲੀ ਵ੍ਯਾਪਾਤਯਾਞ੍ਚਕ੍ਰੇ ਨਨਰ੍ਦ ਚ ਮਹਾਸ੍ਵਨਮ੍ ।
ਸ਼੍ਰੋਤ੍ਰਾਭ੍ਯਾਮਥ ਰਕ੍ਤਂ ਤੁ ਤਸ੍ਯ ਸੁਸ੍ਰਾਵ ਪਾਤ੍ਯਤਃ ॥ 41 ॥
ਤਯੋਸ੍ਤੁ ਕ੍ਰੋਧਸਂਰਮ੍ਭਾਤ੍ਪਰਸ੍ਪਰਜਯੈषਿਣੋਃ ।
ਯੁਦ੍ਧਂ ਸਮਭਵਦ੍ਘੋਰਂ ਦੁਨ੍ਦੁਭੇਰ੍ਵਾਨਰਸ੍ਯਚ ॥ 42 ॥
ਅਯੁਦ੍ਧ੍ਯਤ ਤਦਾ ਵਾਲੀ ਸ਼ਕ੍ਰਤੁਲ੍ਯਪਰਾਕ੍ਰਮਃ ।
ਮੁष੍ਟਿਭਿਰ੍ਜਾਨੁਭਿਸ਼੍ਚੈਵ ਸ਼ਿਲਾਭਿਃ ਪਾਦਪੈਸ੍ਤਥਾ ॥ 43 ॥
ਪਰਸ੍ਪਰਂ ਘ੍ਨਤੋ ਸ੍ਤਤ੍ਰ ਵਾਨਰਾਸੁਰਯੋਸ੍ਤਦਾ ।
ਆਸੀਦਸੁਰੋ ਯੁਦ੍ਧੇ ਸ਼ਕ੍ਰਸੂਨੁਰ੍ਵ੍ਯਵਰ੍ਧਤ ॥ 44 ॥
ਵ੍ਯਾਪਾਰਵੀਰ੍ਯਧੈਰ੍ਯੈਸ਼੍ਚ ਪਰਿਕ੍षੀਣਂ ਪਰਾਕ੍ਰਮੈਃ ।
ਤਂ ਤੁ ਦੁਨ੍ਦੁਭਿਮੁਦ੍ਯਮ੍ਯ ਧਰਣ੍ਯਾਮਭ੍ਯਪਾਤਯਤ੍ ॥ 45 ॥
ਯੁਦ੍ਧੇ ਪ੍ਰਾਣਹਰੇ ਤਸ੍ਮਿਨ੍ਨਿष੍ਪਿष੍ਟੋ ਦੁਨ੍ਦੁਭਿਸ੍ਤਦਾ ।
ਪਪਾਤ ਚ ਮਹਾਕਾਯਃ ਕ੍षਿਤੌ ਪਞ੍ਚਤ੍ਵਮਾਗਤਃ ॥ 46 ॥
ਤਂ ਤੋਲਯਿਤ੍ਵਾ ਬਾਹੁਭ੍ਯਾਂ ਗਤਸਤ੍ਤ੍ਵਮਚੇਤਨਮ੍ ।
ਚਿਕ੍षੇਪ ਬਲਵਾਨ੍ਵਾਲੀ ਵੇਗੇਨੈਕੇਨ ਯੋਜਨਮ੍ ॥ 47 ॥
ਤਸ੍ਯ ਵੇਗਪ੍ਰਵਿਦ੍ਧਸ੍ਯ ਵਕ੍ਤ੍ਰਾਤ੍ਕ੍षਤਜਬਿਨ੍ਦਵਃ ।
ਪ੍ਰਪੇਤੁਰ੍ਮਾਰੁਤੋਤ੍ਕ੍षਿਪ੍ਤਾ ਮਤਙ੍ਗਪ੍ਯਾਸ਼੍ਰਮਂ ਪ੍ਰਤਿ ॥ 48 ॥
ਤਾਨ੍ਦृष੍ਟ੍ਵਾ ਪਤਿਤਾਂਸ੍ਤਸ੍ਯ ਮੁਨਿਸ਼੍ਸ਼ੋਣਿਤਵਿਪ੍ਰੁषਃ ।
ਕ੍ਰੁਦ੍ਧਸ੍ਤਤ੍ਰ ਮਹਾਭਾਗਸ਼੍ਚਿਨ੍ਤਯਾਮਾਸ ਕੋਨ੍ਵਯਮ੍ ॥ 49 ॥
ਯੇਨ ਅਹਂ ਸਹਸਾ ਸ੍ਪृष੍ਟਃ ਸ਼ੋਣਿਤੇਨ ਦੁਰਾਤ੍ਮਨਾ ।
ਕੋऽਯਂ ਦੁਰਾਤ੍ਮਾ ਦੁਰ੍ ਬੁਦ੍ਧਿਃ ਅਕृਤਾਤ੍ਮਾ ਚ ਬਾਲਿਸ਼ਃ ॥ 50 ॥
ਇਤ੍ਯੁਕ੍ਤ੍ਵਾऽਥ ਵਿਨਿष੍ਕ੍ਰਮ੍ਯ ਦਦਰ੍ਸ਼ ਮੁਨਿਸਤ੍ਤਮਃ ।
ਮਹਿषਂ ਪਰ੍ਵਤਾਕਾਰਂ ਗਤਾਸੁਂ ਪਤਿਤਂ ਭੁਵਿ ॥ 51 ॥
ਸ ਤੁ ਵਿਜ੍ਞਾਯ ਤਪਸਾ ਵਾਨਰੇਣ ਕृਤਂ ਹਿ ਤਤ੍ ।
ਉਤ੍ਸਸਰ੍ਜ ਮਹਾਸ਼ਾਪਂ ਕ੍षੇਪ੍ਤਾਰਂ ਵਾਲਿਨਂ ਪ੍ਰਤਿ ॥ 52 ॥
ਇਹ ਤੇਨਾਪ੍ਰਵੇष੍ਟਵ੍ਯਂ ਪ੍ਰਵਿष੍ਟਸ੍ਯ ਵਧੋ ਭਵੇਤ੍ ।
ਵਨਂ ਮਤ੍ਸਂਸ਼੍ਰਯਂ ਯੇਨ ਦੂषਿਤਂ ਰੁਧਿਰਸ੍ਰਵੈਃ ॥ 53 ॥
ਸਮ੍ਭਗ੍ਨਾਃ ਪਾਦਪਾਸ਼੍ਚੈਮੇਕ੍षਿਪਤੇਹਾਸੁਰੀਂ ਤਨੁਮ੍ ।
ਸਮਨ੍ਤਾਦਾਦ੍ਯੋਜਨਂ ਪੂਰ੍ਣਮਾਸ਼੍ਰਮਂ ਮਾਮਕਂ ਯਦਿ ॥ 54 ॥
ਆਗਮਿष੍ਯਤਿ ਦੁਰ੍ਬੁਦ੍ਧਿਰ੍ਵ੍ਯਕ੍ਤਂ ਸ ਨ ਭਵਿष੍ਯਤਿ ।
ਯੇ ਚਾਪਿ ਸਚਿਵਾਃ ਸ੍ਤਸ੍ਯ ਸਂਸ਼੍ਰਿਤਾ ਮਾਮਕਂ ਵਨਮ੍ ॥ 55 ॥
ਨ ਚ ਤੈਰਿਹ ਵਸ੍ਤਵ੍ਯਂ ਸ਼੍ਰੁਤ੍ਵਾ ਯਾਨ੍ਤੁ ਯਥਾਸੁਖਮ੍ ।
ਯਦਿ ਤੇऽਪੀ ਹ ਤਿष੍ਠਨ੍ਤਿ ਸ਼ਪਿष੍ਯੇ ਤਾਨਪਿ ਧ੍ਰੁਵਮ੍ ॥ 56 ॥
ਵਨੇऽਸ੍ਮਿਨ੍ਮਾਮਕੇ ਨਿਤ੍ਯਂ ਪੁਤ੍ਰਵਤ੍ਪਰਿਰਕ੍षਿਤੇ ।
ਪਤ੍ਰਾਙ੍ਕੁਰਵਿਨਾਸ਼ਾਯ ਫਲਮੂਲਾਭਵਾਯ ਚ ॥ 57 ॥
ਦਿਵਸਸ਼੍ਚਾਸ੍ਯ ਮਰ੍ਯਾਦਾ ਯਂ ਦ੍ਰष੍ਟਾ ਸ਼੍ਵੋऽਸ੍ਮਿ ਵਾਨਰਮ੍ ।
ਬਹੁਵਰ੍षਸਹਸ੍ਰਾਣਿ ਸ ਵੈ ਸ਼ੈਲੋ ਭਵਿष੍ਯਤਿ ॥ 58 ॥
ਤਤਸ੍ਤੇ ਵਾਨਰਾਸ਼੍ਸ਼੍ਰੁਤ੍ਵਾ ਗਿਰਂ ਮੁਨਿਸਮੀਰਿਤਾਮ੍ ।
ਨਿਸ਼੍ਚਕ੍ਰਮੁਰ੍ਵਨਾਤ੍ਤਸ੍ਮਾਤ੍ਤਾਨ੍ਦृष੍ਟ੍ਵਾ ਵਾਲਿਰਬ੍ਰਵੀਤ੍ ॥ 59 ॥
ਕਿਂ ਭਵਨ੍ਤਸ੍ਸਮਸ੍ਤਾਸ਼੍ਚ ਮਤਙ੍ਗਵਨਵਾਸਿਨਃ ।
ਮਤ੍ਸਮੀਪਮਨੁਪ੍ਰਾਪ੍ਤਾ ਅਪਿ ਸ੍ਵਸ੍ਤਿ ਵਨੌਕਸਾਮ੍ ॥ 60 ॥
ਤਤਸ੍ਤੇ ਕਾਰਣਂ ਸਰ੍ਵਂ ਤਦਾ ਸ਼ਾਪਂ ਚ ਵਾਲਿਨਃ ।
ਸ਼ਸ਼ਂਸੁਰ੍ਵਾਨਰਾਸ੍ਸਰ੍ਵੇ ਵਾਲਿਨੇ ਹੇਮਮਾਲਿਨੇ ॥ 61 ॥
ਏਤਚ੍ਛ੍ਰੁਤ੍ਵਾ ਤਦਾ ਵਾਲੀ ਵਚਨਂ ਵਾਨਰੇਰਿਤਮ੍ ।
ਸ ਮਹਰ੍षਿਨ੍ਤਦਾऽਸਾਦ੍ਯ ਯਾਚਤੇ ਸ੍ਮ ਕृਤਾਞ੍ਜਲਿਃ ॥ 62 ॥
ਮਹਰ੍षਿਸ੍ਤਮਨਾਦृਤ੍ਯ ਪ੍ਰਵਿਵੇਸ਼ਾਸ਼੍ਰਮਂ ਤਦਾ ।
ਸ਼ਾਪਧਾਰਣਭੀਤਸ੍ਤੁ ਵਾਲੀ ਵਿਹ੍ਵਲਤਾਂ ਗਤਃ ॥ 63 ॥
ਤਤਸ਼੍ਸ਼ਾਪਭਯਾਦ੍ਭੀਤ ऋਸ਼੍ਯਮੂਕਂ ਮਹਾਗਿਰਿਮ੍ ।
ਪ੍ਰਵੇष੍ਟੁਂ ਨੇਚ੍ਛਤਿ ਹਰਿਰ੍ਦ੍ਰष੍ਟੁਂ ਵਾਪਿ ਨਰੇਸ਼੍ਵਰ ॥ 64 ॥
ਤਸ੍ਯਾਪ੍ਰਵੇਸ਼ਂ ਜ੍ਞਾਤ੍ਵਾऽਹਮਿਦਂ ਰਾਮ ਮਹਾਵਨਮ੍ ।
ਵਿਚਰਾਮਿ ਸਹਾਮਾਤ੍ਯੋ ਵਿषਾਦੇਨ ਵਿਵਰ੍ਜਿਤਃ ॥ 65 ॥
ਏषੋऽਸ੍ਥਿਨਿਚਯਸ੍ਤਸ੍ਯ ਦੁਨ੍ਦੁਭੇਸ੍ਸਮ੍ਪ੍ਰਕਾਸ਼ਤੇ ।
ਵੀਰ੍ਯੋਤ੍ਸੇਕਾਨ੍ਨਿਰਸ੍ਤਸ੍ਯ ਗਿਰਿਕੂਟੋਪਮੋ ਮਹਾਨ੍ ॥ 66 ॥
ਇਮੇ ਚ ਵਿਪੁਲਾਸ੍ਸਾਲਾਸ੍ਸਪ੍ਤ ਸ਼ਾਖਾਵਲਮ੍ਬਿਨਃ ।
ਯਤ੍ਰੈਕਂ ਘਟਤੇ ਵਾਲੀ ਨਿष੍ਪਤ੍ਰਯਿਤੁਮੋਜਸਾ ॥ 67 ॥
ਏਤਦਸ੍ਯਾਸਮਂ ਵੀਰ੍ਯਂ ਮਯਾ ਰਾਮ ਪ੍ਰਕੀਰ੍ਤਿਤਮ੍ ।
ਕਥਂ ਤਂ ਵਾਲਿਨਂ ਹਨ੍ਤੁਂ ਸਮਰੇ ਸ਼ਕ੍ष੍ਯਸੇ ਨृਪ ॥ 68 ॥
ਤਥਾ ਬ੍ਰੁਵਾਣਂ ਸੁਗ੍ਰੀਵਂ ਪ੍ਰਹਸਨ੍ ਲਕ੍ष੍ਮਣੋऽਬ੍ਰਵੀਤ੍ ।
ਕਸ੍ਮਿਨ੍ਕਰ੍ਮਣਿ ਨਿਰ੍ਵृਤ੍ਤੇ ਸ਼੍ਰਦ੍ਦਧ੍ਯਾ ਵਾਲਿਨੋ ਵਧਮ੍ ॥ 69 ॥
ਤਮੁਵਾਚਾਥ ਸੁਗ੍ਰੀਵਸ੍ਸਪ੍ਤ ਸਾਲਾਨਿਮਾਨ੍ਪੁਰਾ ।
ਏਵਮੇਕੈਕਸ਼ੋ ਵਾਲੀ ਵਿਵ੍ਯਾਥਾਥ ਸ ਚਾਸਕृਤ੍ ॥ 70 ॥
ਰਾਮੋऽਪਿਦਾਰਯੇਦੇषਾਂ ਬਾਣੇਨੈਕੇਨ ਚ ਦ੍ਰੁਮਮ੍ ।
ਵਾਲਿਨਂ ਨਿਹਤਂ ਮਨ੍ਯੇ ਦृष੍ਟ੍ਵਾ ਰਾਮਸ੍ਯ ਵਿਕ੍ਰਮਮ੍ ॥ 71 ॥
ਹਤਸ੍ਯ ਮਹਿषਸ੍ਯਾਸ੍ਥਿ ਪਾਦੇਨੈਕੇਨ ਲਕ੍ष੍ਮਣ ।
ਉਦ੍ਯਮ੍ਯਾਥ ਪ੍ਰਕ੍षਿਪੇਚ੍ਚੇਤ੍ਤਰਸਾ ਦ੍ਵੇ ਧਨੁਸ਼੍ਸ਼ਤੇ ॥ 72 ॥
ਏਵਮੁਕ੍ਤ੍ਵਾ ਤੁ ਸੁਗ੍ਰੀਵੋ ਰਾਮਂ ਰਕ੍ਤਾਨ੍ਤਲੋਚਨਮ੍ ।
ਧ੍ਯਾਤ੍ਵਾ ਮੁਹੂਰ੍ਤਂ ਕਾਕੁਤ੍ਸ੍ਥਂ ਪੁਨਰੇਵ ਵਚੋऽਬ੍ਰਵੀਤ੍ ॥ 73 ॥
ਸ਼ੂਰਸ਼੍ਚ ਸ਼ੂਰਘਾਤੀ ਚ ਪ੍ਰਖ੍ਯਾਤਬਲਪੌਰੁषਃ ।
ਬਲਵਾਨ੍ਵਾਨਰੋ ਵਾਲੀ ਸਂਯੁਗੇष੍ਵਪਰਾਜਿਤਃ ॥ 74 ॥
ਦृਸ਼੍ਯਨ੍ਤੇ ਚਾਸ੍ਯ ਕਰ੍ਮਾਣਿ ਦੁष੍ਕਰਾਣਿ ਸੁਰੈਰਪਿ ।
ਯਾਨਿ ਸਞ੍ਚਿਨ੍ਤ੍ਯ ਭੀਤੋऽਹਮृਸ਼੍ਯਮੂਕਂ ਸਮਾਸ਼੍ਰਿਤਃ ॥ 75 ॥
ਤਮਜਯ੍ਯਮਧृष੍ਯਂ ਚ ਵਾਨਰੇਨ੍ਦ੍ਰਮਮਰ੍षਣਮ੍ ।
ਵਿਚਿਨ੍ਤਯਨ੍ਨ ਮੁਞ੍ਚਾਮਿ ऋਸ਼੍ਯਮੂਕਮਹਨ੍ਵਿਮਮ੍ ॥ 76 ॥
ਉਦ੍ਵਿਗ੍ਨਸ਼੍ਸ਼ਙ੍ਕਿਤਸ਼੍ਚਾਪਿ ਵਿਚਰਾਮਿ ਮਹਾਵਨੇ ।
ਅਨੁਰਕ੍ਤੈਃ ਸਹਾਮਾਤ੍ਯੈਰ੍ਹਨੁਮਤ੍ਪ੍ਰਮੁਖੈਰ੍ਵਰੈਃ ॥ 77 ॥
ਉਪਲਬ੍ਧਂ ਚ ਮੇ ਸ਼੍ਲਾਘ੍ਯਂ ਸਨ੍ਮਿਤ੍ਰਂ ਮਿਤ੍ਰਵਤ੍ਸਲ ।
ਤ੍ਵਾਮਹਂ ਪੁਰੁषਵ੍ਯਾਘ੍ਰ ਹਿਮਵਨ੍ਤਮਿਵਾਸ਼੍ਰਿਤਃ ॥ 78 ॥
ਕਿਂ ਤੁ ਤਸ੍ਯ ਬਲਜ੍ਞੋऽਹਂ ਦੁਰ੍ਭ੍ਰਾਤੁਰ੍ਬਲਸ਼ਾਲਿਨਃ ।
ਅਪ੍ਰਤ੍ਯਕ੍षਂ ਤੁ ਮੇ ਵੀਰ੍ਯਂ ਸਮਰੇ ਤਵ ਰਾਘਵ ॥ 79 ॥
ਨ ਖਲ੍ਵਹਂ ਤ੍ਵਾਂ ਤੁਲਯੇ ਨਾਵਮਨ੍ਯੇ ਨ ਭੀषਯੇ ।
ਕਰ੍ਮਭਿਸ੍ਤਸ੍ਯ ਭੀਮੈਸ੍ਤੁ ਕਾਤਰ੍ਯਂ ਜਨਿਤਂ ਮਮ ॥ 80 ॥
ਕਾਮਂ ਰਾਘਵ ਤੇ ਵਾਣੀ ਪ੍ਰਮਾਣਂ ਧੈਰ੍ਯਮਾਕृਤਿਃ ।
ਸੂਚਯਨ੍ਤਿ ਪਰਂ ਤੇਜੋ ਭਸ੍ਮਚ੍ਛਨ੍ਨਮਿਵਾਨਲਮ੍ ॥ 81 ॥
ਤਸ੍ਯ ਤਦ੍ਵਚਨਂ ਸ਼੍ਰੁਤ੍ਵਾ ਸੁਗ੍ਰੀਵਸ੍ਯ ਮਹਾਤ੍ਮਨਃ ।
ਸ੍ਮਿਤਪੂਰ੍ਵਮਥੋ ਰਾਮਃ ਪ੍ਰਤ੍ਯੁਵਾਚ ਹਰਿਂ ਪ੍ਰਭੁਃ ॥ 82 ॥
ਯਦਿ ਨ ਪ੍ਰਤ੍ਯਯੋऽਸ੍ਮਾਸੁ ਵਿਕ੍ਰਮੇ ਤਵ ਵਾਨਰ ।
ਪ੍ਰਤ੍ਯਯਂ ਸਮਰੇ ਸ਼੍ਲਾਘ੍ਯਮਹਮੁਤ੍ਪਾਦਯਾਮਿ ਤੇ ॥ 83 ॥
ਏਵਮੁਕ੍ਤ੍ਵਾ ਤੁ ਸੁਗ੍ਰੀਵਂ ਸਾਨ੍ਤ੍ਵਂ ਲਕ੍ष੍ਮਣਪੂਰ੍ਵਜਃ ।
ਰਾਘਵੋ ਦੁਨ੍ਦੁਭੇਃ ਕਾਯਂ ਪਾਦਾਙ੍ਗੁष੍ਠੇਨ ਲੀਲਯਾ ॥ 84 ॥
ਤੋਲਯਿਤ੍ਵਾ ਮਹਾਬਾਹੁਸ਼੍ਚਿਕ੍षੇਪ ਦਸ਼ਯੋਜਨਮ੍ ।
ਅਸੁਰਸ੍ਯ ਤਨੁਂ ਸ਼ੁष੍ਕਂ ਪਾਦਾਙ੍ਗੁष੍ਠੇਨ ਵੀਰ੍ਯਵਾਨ੍ ॥ 85 ॥
ਕ੍षਿਪ੍ਤਂ ਦृष੍ਟ੍ਵਾ ਤਤਃ ਕਾਯਂ ਸੁਗ੍ਰੀਵਃ ਪੁਨਰਬ੍ਰਵੀਤ੍ ।
ਲਕ੍ष੍ਮਣਸ੍ਯਾਗ੍ਰਤੋ ਰਾਮਮਿਦਂ ਵਚਨਮਰ੍ਥਵਤ੍ ॥ 86 ॥
ਆਰ੍ਦ੍ਰਸ੍ਸਮਾਂਸਃ ਪ੍ਰਤ੍ਯਗ੍ਰਃ ਕ੍षਿਪ੍ਤਃ ਕਾਯਃ ਪੁਰਾ ਸਖੇ ॥ 87 ॥
ਲਘੁਸ੍ਸਮ੍ਪ੍ਰਤਿ ਨਿਰ੍ਮਾਂਸ ਸ੍ਤृਣਭੂਤਸ਼੍ਚ ਰਾਘਵ ।
ਪਰਿਸ਼੍ਰਾਨ੍ਤੇਨ ਮਤ੍ਤੇਨ ਭ੍ਰਾਤ੍ਰਾ ਮੇ ਵਾਲਿਨਾ ਤਦਾ ॥ 88 ॥
ਕ੍षਿਪ੍ਤਮੇਵਂ ਪ੍ਰਹਰ੍षੇਣ ਭਵਤਾ ਰਘੁਨਨ੍ਦਨ ।
ਨਾਤ੍ਰ ਸ਼ਕ੍ਯਂ ਬਲਂ ਜ੍ਞਾਤੁਂ ਤਵ ਵਾ ਤਸ੍ਯ ਵਾऽਧਿਕਮ੍ ।
ਆਰ੍ਦ੍ਰਂ ਸ਼ੁष੍ਕਮਿਤਿ ਹ੍ਯੇਤਤ੍ਸੁਮਹਦ੍ਰਾਘਵਾਨ੍ਤਰਮ੍ ॥ 89 ॥
ਸ ਏਵ ਸਂਸ਼ਯਸ੍ਤਾਤ ਤਵ ਤਸ੍ਯ ਚ ਯਦ੍ਬਲੇ ॥ 90 ॥
ਸਾਲਮੇਕਂ ਤੁ ਨਿਰ੍ਭਿਦ੍ਯਾ ਭਵੇਦ੍ਵ੍ਯਕ੍ਤਿਰ੍ਬਲਾਬਲੇ ।
ਕृਤ੍ਵੇਦਂ ਕਾਰ੍ਮੁਕਂ ਸਜ੍ਯਂ ਹਸ੍ਤਿਹਸ੍ਤ ਮਿਵਾਤਤਮ੍ ॥ 91 ॥
ਆਕਰ੍ਣਪੂਰ੍ਣਮਾਯਮ੍ਯ ਵਿਸृਜਸ੍ਵ ਮਹਾਸ਼ਰਮ੍ ।
ਇਮਂ ਹਿ ਸਾਲਂ ਸਹਿਤ ਸ੍ਤ੍ਵਯਾ ਸ਼ਰੋ ਨ ਸਂਸ਼ਯੋऽਤ੍ਰਾਸ੍ਤਿ ਵਿਦਾਰਯਿष੍ਯਤਿ ।
ਅਲਂ ਵਿਮਰ੍ਸ਼ੇਨ ਮਮ ਪ੍ਰਿਯਂ ਧ੍ਰੁਵਂ ਕੁਰੁष੍ਵ ਰਾਜਾਤ੍ਮਜ ਸ਼ਾਪਿਤੋ ਮਯਾ ॥ 92 ॥
ਯਥਾ ਹਿ ਤੇਜਸ੍ਸੁ ਵਰਸ੍ਸਦਾ ਰਵਿ ਰ੍ਯਥਾ ਹਿ ਸ਼ੈਲੋ ਹਿਮਵਾਨ੍ਮਹਾਦ੍ਰਿषੁ ।
ਯਥਾ ਚਤੁष੍ਪਾਤ੍ਸੁ ਚ ਕੇਸਰੀ ਵਰ ਸ੍ਤਥਾ ਨਰਣਾਮਸਿ ਵਿਕ੍ਰਮੇ ਵਰਃ ॥ 93 ॥
ਇਤ੍ਯਾਰ੍षੇ ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਰਾਮਾਯਣੇ ਵਾਲ੍ਮੀਕੀਯ ਆਦਿਕਾਵ੍ਯੇ ਕਿष੍ਕਿਨ੍ਧਾਕਾਣ੍ਡੇ ਏਕਾਦਸ਼ਸ੍ਸਰ੍ਗਃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe kiṣkindhākāṇḍam |
atha ekādaśassargaḥ |
rāmasya vacanaṃ śrutvā harṣapauruṣavardhanam |
sugrīvaḥ pūjayāñcakre rāghavaṃ praśaśaṃsa ca || 1 ||
asaṃśayaṃ prajvalitaistīkṣṇairmarmātigaiśśaraiḥ |
tvaṃ daheḥ kupito lokānyugānta iva bhāskaraḥ || 2 ||
vālinaḥ pauruṣaṃ yattadyacca vīryaṃ dhṛtiśca yā |
tanmamaikamanāśśrutvā vidhatsva yadanantaram || 3 ||
samudrātpaścimātpūrvaṃ dakṣiṇādapi cottaram |
krāmatyanudite sūrye vālī vyapagataklamaḥ || 4 ||
agrāṇyāruhya śailānāṃ śikharāṇi mahāntyapi |
ūrdhvamutkṣipya tarasā pratigṛhṇāti vīryavān || 5 ||
bahavassāravantaśca vaneṣu vividhā drumāḥ |
vālinā tarasā bhagnā balaṃ prathayatā'tmanaḥ || 6 ||
mahiṣo dundubhirnāma kailāsaśikharaprabhaḥ |
balaṃ nāgasahasrasya dhārayāmāsa vīryavān || 7 ||
vīryotsekena duṣṭātmā varadānācca mohitaḥ |
jagāma sumahākāya ssamudraṃ saritāṃ patim || 8 ||
ūrmimantamabhikramya sāgaraṃ ratnasañcayam |
mahyaṃ yuddhaṃ prayaccheti tamuvāca mahārṇavam || 9 ||
tatassamudro dharmātmā samutthāya mahābalaḥ |
abravīdvacanaṃ rājannasuraṃ kālacoditam || 10 ||
samartho nāsmi te dātuṃ yuddhaṃ yuddhaviśārada |
śrūyatāṃ cābhidhāsyāmi yaste yuddhaṃ pradāsyati || 11 ||
śailarājo mahāraṇye tapasviśaraṇaṃ param |
śaṅkaraśvaśuro nāmnā himavāniti viśrutaḥ || 12 ||
guhāprasravaṇopeto bahukandaranirdaraḥ |
sa samarthastava prītimatulāṃ kartumāhave || 13 ||
taṃ bhīta iti vijñāya samudramasurottamaḥ |
himavadvanamāgacchaccharaścāpādiva cyutaḥ || 14 ||
tatastasya gireśśvetā gajendravipralāśśilāḥ |
cikṣepa bahudhā bhūmau dundubhirvinanāda ca || 15 ||
tataśśvetāmbudākāraḥ saumyaḥ prītikarākṛtiḥ |
himavānabravīdvākyaṃ sve eva śikhare sthitaḥ || 16 ||
kleṣṭumarhasi māṃ na tvaṃ dundubhe dharmavatsala |
raṇakarmasvakuśalastapasviśaraṇaṃ hyaham || 17 ||
tasya tadvacanaṃ śrutvā girirājasya dhīmataḥ |
uvāca dundubhirvākyaṃ krodhātsaṃraktalocanaḥ || 18 ||
yadi yuddhe'samarthastvaṃ madbhayādvā nirudyamaḥ |
samācakṣva pradadyānme yo'dya yuddhaṃ yuyutsataḥ || 19 ||
himavānabravīdvākyaṃ śrutvā vākyaviśāradaḥ |
anuktapūrvaṃ dharmātmā krodhāttamasurottamam || 20 ||
vālī nāma mahāprājñaśśakratulya parākramaḥ |
adhyāste vānaraśśrīmān kiṣkindhāmatulaprabhām || 21 ||
sa samartho mahāprājñastava yuddhaviśāradaḥ |
dvandvayuddhaṃ mahaddātuṃ namuceriva vāsavaḥ || 22 ||
taṃ śīghramabhigaccha tvaṃ yadi yuddhamihecchasi |
sa hi durdharṣaṇo nityaṃ śūrassamarakarmaṇi || 23 ||
śrutvā himavato vākyaṃ kodhāviṣṭassa dundubhiḥ |
jagāma tāṃ purīṃ tasya kiṣkindhāṃ vālinastadā || 24 ||
dhārayanmāhiṣaṃ rūpaṃ tīkṣṇaśṛṅgo bhayāvahaḥ |
prāvṛṣīva mahāmeghastoyapūrṇo nabhassthale || 25 ||
tatastu dvāramāgamya kiṣkindhāyā mahābalaḥ |
nanarda kampayanbhūmiṃ dundubhirdundubhiryathā || 26 ||
samīpasthāndrumānbhañjanvasudhāṃ dārayankhuraiḥ |
viṣāṇenollikhan darpāttaddvāraṃ dvirado yathā || 27 ||
antaḥpuragato vālī śrutvā śabdamamarṣaṇaḥ |
niṣpapāta saha strībhistārābhiriva candramāḥ || 28 ||
mitaṃ vyaktākṣarapadaṃ tamuvācātha dundubhim |
harīṇāmīśvaro vālī sarveṣāṃ vanacāriṇām || 29 ||
kimarthaṃ nagaradvāramidaṃ rudhdvā vinardasi |
dundubhe vidito me'si rakṣaprāṇānmahābala || 30 ||
tasya tadvacanaṃ śrutvā vānarendrasya dhīmataḥ |
uvāca dundubhirvākyaṃ roṣātsaṃraktalocanaḥ || 31 ||
na tvaṃ strīsannidhau vīra vacanaṃ vaktumarhasi |
mama yuddhaṃ prayacchādya tato jñāsyāmi te balam || 32 ||
athavā dhārayiṣyāmi krodhamadya niśāmimām |
gṛhyatāmudayassvairaṃ kāmabhogeṣu vānara || 33 ||
dīyatāṃ sampradānaṃ ca pariṣvajya ca vānarān |
sarvaśākhāmṛgendra stvaṃ saṃsādaya suhṛjjanān || 34 ||
sudṛṣṭāṃ kuru kiṣkindhāṃ kuruṣvātmasamaṃ pure |
krīḍasva ca saha strībhirahaṃ te darpanāśanaḥ || 35 ||
yo hi mattaṃ pramattaṃ vā suptaṃ vā rahitaṃ bhṛśam |
hanyātsa bhrūṇahā loke tvadvidhaṃ madamohitam || 36 ||
sa prahasyābravīnmandaṃ krodhāttamasurottamam |
visṛjya tāḥ striyassarvāstārāprabhṛtikāstadā || 37 ||
matto'yamiti mā maṃsthā yadyabhīto'si saṃyuge |
mado'yaṃ samprahāre'sminvīrapānaṃ samarthyatām || 38 ||
tamevamuktvā saṅkṛddho mālāmutkṣipya kāñcanīm |
pitrā dattāṃ mahendreṇa yuddhāya vyavatiṣṭhata || 39 ||
viṣāṇayorgṛhītvā taṃ dundubhiṃ girisannibham |
āvidhyata tadā vālī vinadankapikuñjaraḥ || 40 ||
vālī vyāpātayāñcakre nanarda ca mahāsvanam |
śrotrābhyāmatha raktaṃ tu tasya susrāva pātyataḥ || 41 ||
tayostu krodhasaṃrambhātparasparajayaiṣiṇoḥ |
yuddhaṃ samabhavadghoraṃ dundubhervānarasyaca || 42 ||
ayuddhyata tadā vālī śakratulyaparākramaḥ |
muṣṭibhirjānubhiścaiva śilābhiḥ pādapaistathā || 43 ||
parasparaṃ ghnato statra vānarāsurayostadā |
āsīdasuro yuddhe śakrasūnurvyavardhata || 44 ||
vyāpāravīryadhairyaiśca parikṣīṇaṃ parākramaiḥ |
taṃ tu dundubhimudyamya dharaṇyāmabhyapātayat || 45 ||
yuddhe prāṇahare tasminniṣpiṣṭo dundubhistadā |
papāta ca mahākāyaḥ kṣitau pañcatvamāgataḥ || 46 ||
taṃ tolayitvā bāhubhyāṃ gatasattvamacetanam |
cikṣepa balavānvālī vegenaikena yojanam || 47 ||
tasya vegapraviddhasya vaktrātkṣatajabindavaḥ |
prapeturmārutotkṣiptā mataṅgapyāśramaṃ prati || 48 ||
tāndṛṣṭvā patitāṃstasya muniśśoṇitavipruṣaḥ |
kruddhastatra mahābhāgaścintayāmāsa konvayam || 49 ||
yena ahaṃ sahasā spṛṣṭaḥ śoṇitena durātmanā |
ko'yaṃ durātmā dur buddhiḥ akṛtātmā ca bāliśaḥ || 50 ||
ityuktvā'tha viniṣkramya dadarśa munisattamaḥ |
mahiṣaṃ parvatākāraṃ gatāsuṃ patitaṃ bhuvi || 51 ||
sa tu vijñāya tapasā vānareṇa kṛtaṃ hi tat |
utsasarja mahāśāpaṃ kṣeptāraṃ vālinaṃ prati || 52 ||
iha tenāpraveṣṭavyaṃ praviṣṭasya vadho bhavet |
vanaṃ matsaṃśrayaṃ yena dūṣitaṃ rudhirasravaiḥ || 53 ||
sambhagnāḥ pādapāścaimekṣipatehāsurīṃ tanum |
samantādādyojanaṃ pūrṇamāśramaṃ māmakaṃ yadi || 54 ||
āgamiṣyati durbuddhirvyaktaṃ sa na bhaviṣyati |
ye cāpi sacivāḥ stasya saṃśritā māmakaṃ vanam || 55 ||
na ca tairiha vastavyaṃ śrutvā yāntu yathāsukham |
yadi te'pī ha tiṣṭhanti śapiṣye tānapi dhruvam || 56 ||
vane'sminmāmake nityaṃ putravatparirakṣite |
patrāṅkuravināśāya phalamūlābhavāya ca || 57 ||
divasaścāsya maryādā yaṃ draṣṭā śvo'smi vānaram |
bahuvarṣasahasrāṇi sa vai śailo bhaviṣyati || 58 ||
tataste vānarāśśrutvā giraṃ munisamīritām |
niścakramurvanāttasmāttāndṛṣṭvā vālirabravīt || 59 ||
kiṃ bhavantassamastāśca mataṅgavanavāsinaḥ |
matsamīpamanuprāptā api svasti vanaukasām || 60 ||
tataste kāraṇaṃ sarvaṃ tadā śāpaṃ ca vālinaḥ |
śaśaṃsurvānarāssarve vāline hemamāline || 61 ||
etacchrutvā tadā vālī vacanaṃ vānareritam |
sa maharṣintadā'sādya yācate sma kṛtāñjaliḥ || 62 ||
maharṣistamanādṛtya praviveśāśramaṃ tadā |
śāpadhāraṇabhītastu vālī vihvalatāṃ gataḥ || 63 ||
tataśśāpabhayādbhīta ṛśyamūkaṃ mahāgirim |
praveṣṭuṃ necchati harirdraṣṭuṃ vāpi nareśvara || 64 ||
tasyāpraveśaṃ jñātvā'hamidaṃ rāma mahāvanam |
vicarāmi sahāmātyo viṣādena vivarjitaḥ || 65 ||
eṣo'sthinicayastasya dundubhessamprakāśate |
vīryotsekānnirastasya girikūṭopamo mahān || 66 ||
ime ca vipulāssālāssapta śākhāvalambinaḥ |
yatraikaṃ ghaṭate vālī niṣpatrayitumojasā || 67 ||
etadasyāsamaṃ vīryaṃ mayā rāma prakīrtitam |
kathaṃ taṃ vālinaṃ hantuṃ samare śakṣyase nṛpa || 68 ||
tathā bruvāṇaṃ sugrīvaṃ prahasan lakṣmaṇo'bravīt |
kasminkarmaṇi nirvṛtte śraddadhyā vālino vadham || 69 ||
tamuvācātha sugrīvassapta sālānimānpurā |
evamekaikaśo vālī vivyāthātha sa cāsakṛt || 70 ||
rāmo'pidārayedeṣāṃ bāṇenaikena ca drumam |
vālinaṃ nihataṃ manye dṛṣṭvā rāmasya vikramam || 71 ||
hatasya mahiṣasyāsthi pādenaikena lakṣmaṇa |
udyamyātha prakṣipeccettarasā dve dhanuśśate || 72 ||
evamuktvā tu sugrīvo rāmaṃ raktāntalocanam |
dhyātvā muhūrtaṃ kākutsthaṃ punareva vaco'bravīt || 73 ||
śūraśca śūraghātī ca prakhyātabalapauruṣaḥ |
balavānvānaro vālī saṃyugeṣvaparājitaḥ || 74 ||
dṛśyante cāsya karmāṇi duṣkarāṇi surairapi |
yāni sañcintya bhīto'hamṛśyamūkaṃ samāśritaḥ || 75 ||
tamajayyamadhṛṣyaṃ ca vānarendramamarṣaṇam |
vicintayanna muñcāmi ṛśyamūkamahanvimam || 76 ||
udvignaśśaṅkitaścāpi vicarāmi mahāvane |
anuraktaiḥ sahāmātyairhanumatpramukhairvaraiḥ || 77 ||
upalabdhaṃ ca me ślāghyaṃ sanmitraṃ mitravatsala |
tvāmahaṃ puruṣavyāghra himavantamivāśritaḥ || 78 ||
kiṃ tu tasya balajño'haṃ durbhrāturbalaśālinaḥ |
apratyakṣaṃ tu me vīryaṃ samare tava rāghava || 79 ||
na khalvahaṃ tvāṃ tulaye nāvamanye na bhīṣaye |
karmabhistasya bhīmaistu kātaryaṃ janitaṃ mama || 80 ||
kāmaṃ rāghava te vāṇī pramāṇaṃ dhairyamākṛtiḥ |
sūcayanti paraṃ tejo bhasmacchannamivānalam || 81 ||
tasya tadvacanaṃ śrutvā sugrīvasya mahātmanaḥ |
smitapūrvamatho rāmaḥ pratyuvāca hariṃ prabhuḥ || 82 ||
yadi na pratyayo'smāsu vikrame tava vānara |
pratyayaṃ samare ślāghyamahamutpādayāmi te || 83 ||
evamuktvā tu sugrīvaṃ sāntvaṃ lakṣmaṇapūrvajaḥ |
rāghavo dundubheḥ kāyaṃ pādāṅguṣṭhena līlayā || 84 ||
tolayitvā mahābāhuścikṣepa daśayojanam |
asurasya tanuṃ śuṣkaṃ pādāṅguṣṭhena vīryavān || 85 ||
kṣiptaṃ dṛṣṭvā tataḥ kāyaṃ sugrīvaḥ punarabravīt |
lakṣmaṇasyāgrato rāmamidaṃ vacanamarthavat || 86 ||
ārdrassamāṃsaḥ pratyagraḥ kṣiptaḥ kāyaḥ purā sakhe || 87 ||
laghussamprati nirmāṃsa stṛṇabhūtaśca rāghava |
pariśrāntena mattena bhrātrā me vālinā tadā || 88 ||
kṣiptamevaṃ praharṣeṇa bhavatā raghunandana |
nātra śakyaṃ balaṃ jñātuṃ tava vā tasya vā'dhikam |
ārdraṃ śuṣkamiti hyetatsumahadrāghavāntaram || 89 ||
sa eva saṃśayastāta tava tasya ca yadbale || 90 ||
sālamekaṃ tu nirbhidyā bhavedvyaktirbalābale |
kṛtvedaṃ kārmukaṃ sajyaṃ hastihasta mivātatam || 91 ||
ākarṇapūrṇamāyamya visṛjasva mahāśaram |
imaṃ hi sālaṃ sahita stvayā śaro na saṃśayo'trāsti vidārayiṣyati |
alaṃ vimarśena mama priyaṃ dhruvaṃ kuruṣva rājātmaja śāpito mayā || 92 ||
yathā hi tejassu varassadā ravi ryathā hi śailo himavānmahādriṣu |
yathā catuṣpātsu ca kesarī vara stathā naraṇāmasi vikrame varaḥ || 93 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye kiṣkindhākāṇḍe ekādaśassargaḥ ||