📄 Save this Stotram as PDF Click the button to open the Save dialog
How to save: 1 Click "Save as PDF" 2 A dialog opens 3 Choose "Save as PDF" as printer 4 Click Save
উদ্ধবগীতা - দশমোঽধ্যাযঃ
Uddhavagita - Dashamo'dhyayah
Gita Bengali
অথ দশমোঽধ্যাযঃ ।
শ্রীভগবান্ উবাচ ।
মযা উদিতেষু অবহিতঃ স্বধর্মেষু মদাশ্রযঃ ।
বর্ণাশ্রমকুল আচারং অকামাত্মা সমাচরেত্ ॥ 1॥
অন্বীক্ষেত বিশুদ্ধাত্মা দেহিনাং বিষযাত্মনাম্ ।
গুণেষু তত্ত্বধ্যানেন সর্বারম্ভবিপর্যযম্ ॥ 2॥
সুপ্তস্য বিষযালোকঃ ধ্যাযতঃ বা মনোরথঃ ।
নানামকত্বাত্ বিফলঃ তথা ভেদাত্মদীঃ গুণৈঃ ॥ 3॥
নিবৃত্তং কর্ম সেবেত প্রবৃত্তং মত্পরঃ ত্যজেত্ ।
জিজ্ঞাসাযাং সম্প্রবৃত্তঃ ন অদ্রিযেত্ কর্ম চোদনাম্ ॥ 4॥
যমানভীক্ষ্ণং সেবেত নিযমান্ মত্পরঃ ক্বচিত্ ।
মদভিজ্ঞং গুরং শান্তং উপাসীত মদাত্মকম্ ॥ 5॥
অমান্যমত্সরঃ দক্ষঃ নির্মমঃ দৃঢসৌহৃদঃ ।
অসত্বরঃ অর্থজিজ্ঞাসুঃ অনসূযৌঃ অমোঘবাক্ ॥ 6॥
জাযাপত্যগৃহক্ষেত্রস্বজনদ্রবিণ আদিষু ।
উদাসীনঃ সমং পশ্যন্ সর্বেষু অর্থং ইব আত্মনঃ ॥ 7॥
বিলক্ষণঃ স্থূলসূক্ষ্মাত্ দেহাত্ আত্মেক্ষিতা স্বদৃক্ ।
যথাগ্নিঃ দারুণঃ দাহ্যাত্ দাহকঃ অন্যঃ প্রকাশকঃ ॥ 8॥
নিরোধ উত্পত্তি অণু বৃহন্ নানাত্বং তত্কৃতান্ গুণান্ ।
অন্তঃ প্রবিষ্টঃ আধত্তঃ এবং দেহগুণান্ পরঃ ॥ 9॥
যঃ অসৌ গুণৈঃ বিরচিতঃ দেহঃ অযং পুরুষস্য হি ।
সংসারঃ তত্ নিবন্ধঃ অযং পুংসঃ বিদ্যাত্ ছিদাত্মনঃ ॥ 10॥
তস্মাত্ জিজ্ঞাসযা আত্মানং আত্মস্থং পরম্ ।
সঙ্গম্য নিরসেত্ এতত্ বস্তুবুদ্ধিং যথাক্রমম্ ॥ 11॥
আচার্যঃ অরণিঃ আদ্যঃ স্যাত্ অন্তেবাসি উত্তর অরণিঃ ।
তত্ সন্ধানং প্রবচনং বিদ্যা সন্ধিঃ সুখাবহঃ ॥ 12॥
বৈশারদী সা অতিবিশুদ্ধবুদ্ধিঃ
ধুনোতি মাযাং গুণসম্প্রসূতাম্ ।
গুণান্ চ সন্দহ্য যত্ আত্মং এতত্
স্বযং চ শাম্যতি অসমিদ্ যথা অগ্নিঃ ॥ 13॥
অথ এষাং কর্মকর্তৄণাং ভোক্তৄণাং সুখদুঃখযোঃ ।
নানাত্বং অথ নিত্যত্বং লোককালাগম আত্মনাম্ ॥ 14॥
মন্যসে সর্বভাবানাং সংস্থা হি ঔত্পত্তিকী যথা ।
তত্ তত্ আকৃতিভেদেন জাযতে ভিদ্যতে চ ধীঃ ॥ 15॥
এবং অপি অঙ্গ সর্বেষাং দেহিনাং দেহযোগতঃ ।
কাল অবযবতঃ সন্তি ভাবা জন্মাদযোঃ অসকৃত্ ॥ 16॥
অত্র অপি কর্মণাং কর্তুঃ অস্বাতন্ত্র্যং চ লক্ষ্যতে ।
ভোক্তুঃ চ দুঃখসুখযোঃ কঃ অন্বর্থঃ বিবশং ভজেত্ ॥ 17॥
ন দেহিনাং সুখং কিঞ্চিত্ বিদ্যতে বিদুষাং অপি ।
তথা চ দুঃখং মূঢানাং বৃথা অহঙ্করণং পরম্ ॥ 18॥
যদি প্রাপ্তিং বিঘাতং চ জানন্তি সুখদুঃখযোঃ ।
তে অপি অদ্ধা ন বিদুঃ যোগং মৃত্যুঃ ন প্রভবেত্ যথা ॥ 19॥
কঃ অন্বর্থঃ সুখযতি এনং কামঃ বা মৃত্যুঃ অন্তিকে ।
আঘাতং নীযমানস্য বধ্যসি এব ন তুষ্টিদঃ ॥ 20॥
শ্রুতং চ দৃষ্টবত্ দুষ্টং স্পর্ধা অসূযা অত্যযব্যযৈঃ ।
বহু অন্তরায কামত্বাত্ কৃষিবত্ চ অপি নিষ্ফলম্ ॥ 21॥
অন্তরাযৈঃ অবিহতঃ যদি ধর্মঃ স্বনুষ্ঠিতঃ ।
তেনাপি নির্জিতং স্থানং যথা গচ্ছতি তত্ শ্রুণু ॥ 22॥
ইষ্ত্বা ইহ দেবতাঃ যজ্ঞৈঃ স্বর্লোকং যাতি যাজ্ঞিকঃ ।
ভুঞ্জীত দেববত্ তত্র ভোগান্ দিব্যান্ নিজ অর্জিতান্ ॥ 23॥
স্বপুণ্য উপচিতে শুভ্রে বিমানঃ উপগীযতে ।
গন্ধর্বৈঃ বিহরন্মধ্যে দেবীনাং হৃদ্যবেষধৃক্ ॥ 24॥
স্ত্রীভিঃ কামগযানেন কিঙ্কিণীজালমালিনা ।
ক্রীডন্ ন বেদ আত্মপাতং সুরাক্রীডেষু নির্বৃতঃ ॥ 25॥
তাবত্ প্রমোদতে স্বর্গে যাবত্ পুণ্যং সমাপ্যতে ।
ক্ষীণপুণ্যঃ পততি অর্বাক্ অনিচ্ছন্ কালচালিতঃ ॥ 26॥
যদি অধর্মরতঃ সঙ্গাত্ অসতাং বা অজিতেন্দ্রিযঃ ।
কামাত্মা কৃপণঃ লুব্ধঃ স্ত্রৈণঃ ভূতবিহিংসকঃ ॥ 27॥
পশূন্ অবিধিনা আলভ্য প্রেতভূতগণান্ যজন্ ।
নরকান্ অবশঃ জন্তুঃ গত্বা যাতি উল্বণং তমঃ ॥ 28॥
কর্মাণি দুঃখ উদর্কাণি কুর্বন্ দেহেন তৈঃ পুনঃ ।
দেহং আভজতে তত্র কিং সুখং মর্ত্যধর্মিণঃ ॥ 29॥
লোকানাং লোক পালানাং মদ্ভযং কল্পজীবিনাম্ ।
ব্রহ্মণঃ অপি ভযং মত্তঃ দ্বিপরাধপর আযুষঃ ॥ 30॥
গুণাঃ সৃজন্তি কর্মাণি গুণঃ অনুসৃজতে গুণান্ ।
জীবঃ তু গুণসংযুক্তঃ ভুঙ্ক্তে কর্মফলানি অসৌ ॥ 31॥
যাবত্ স্যাত্ গুণবৈষম্যং তাবত্ নানাত্বং আত্মনঃ ।
নানাত্বং আত্মনঃ যাবত্ পারতন্ত্র্যং তদা এব হি ॥ 32॥
যাবত্ অস্য অস্বতন্ত্রত্বং তাবত্ ঈশ্বরতঃ ভযম্ ।
যঃ এতত্ সমুপাসীরন্ তে মুহ্যন্তি শুচার্পিতাঃ ॥ 33॥
কালঃ আত্মা আগমঃ লোকঃ স্বভাবঃ ধর্মঃ এব চ ।
ইতি মাং বহুধা প্রাহুঃ গুণব্যতিকরে সতি ॥ 34॥
উদ্ধবঃ উবাচ ।
গুণেষু বর্তমানঃ অপি দেহজেষু অনপাবৃতাঃ ।
গুণৈঃ ন বধ্যতে দেহী বধ্যতে বা কথং বিভো ॥ 35॥
কথং বর্তেত বিহরেত্ কৈঃ বা জ্ঞাযেত লক্ষণৈঃ ।
কিং ভুঞ্জীত উত বিসৃজেত্ শযীত আসীত যাতি বা ॥ 36॥
এতত্ অচ্যুত মে ব্রূহি প্রশ্নং প্রশ্নবিদাং বর ।
নিত্যমুক্তঃ নিত্যবদ্ধঃ একঃ এব ইতি মে ভ্রমঃ ॥ 37॥
ইতি শ্রীমদ্ভাগবতে মহাপুরাণে পারমহংস্যাং
সংহিতাযামেকাদশস্কন্ধে ভগবদুদ্ধবসংবাদে
দশমোঽধ্যাযঃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
atha daśamo'dhyāyaḥ |
śrībhagavān uvāca |
mayā uditeṣu avahitaḥ svadharmeṣu madāśrayaḥ |
varṇāśramakula ācāraṃ akāmātmā samācaret || 1||
anvīkṣeta viśuddhātmā dehināṃ viṣayātmanām |
guṇeṣu tattvadhyānena sarvārambhaviparyayam || 2||
suptasya viṣayālokaḥ dhyāyataḥ vā manorathaḥ |
nānāmakatvāt viphalaḥ tathā bhedātmadīḥ guṇaiḥ || 3||
nivṛttaṃ karma seveta pravṛttaṃ matparaḥ tyajet |
jijñāsāyāṃ sampravṛttaḥ na adriyet karma codanām || 4||
yamānabhīkṣṇaṃ seveta niyamān matparaḥ kvacit |
madabhijñaṃ guraṃ śāntaṃ upāsīta madātmakam || 5||
amānyamatsaraḥ dakṣaḥ nirmamaḥ dṛḍhasauhṛdaḥ |
asatvaraḥ arthajijñāsuḥ anasūyauḥ amoghavāk || 6||
jāyāpatyagṛhakṣetrasvajanadraviṇa ādiṣu |
udāsīnaḥ samaṃ paśyan sarveṣu arthaṃ iva ātmanaḥ || 7||
vilakṣaṇaḥ sthūlasūkṣmāt dehāt ātmekṣitā svadṛk |
yathāgniḥ dāruṇaḥ dāhyāt dāhakaḥ anyaḥ prakāśakaḥ || 8||
nirodha utpatti aṇu bṛhan nānātvaṃ tatkṛtān guṇān |
antaḥ praviṣṭaḥ ādhattaḥ evaṃ dehaguṇān paraḥ || 9||
yaḥ asau guṇaiḥ viracitaḥ dehaḥ ayaṃ puruṣasya hi |
saṃsāraḥ tat nibandhaḥ ayaṃ puṃsaḥ vidyāt chidātmanaḥ || 10||
tasmāt jijñāsayā ātmānaṃ ātmasthaṃ param |
saṅgamya niraset etat vastubuddhiṃ yathākramam || 11||
ācāryaḥ araṇiḥ ādyaḥ syāt antevāsi uttara araṇiḥ |
tat sandhānaṃ pravacanaṃ vidyā sandhiḥ sukhāvahaḥ || 12||
vaiśāradī sā ativiśuddhabuddhiḥ
dhunoti māyāṃ guṇasamprasūtām |
guṇān ca sandahya yat ātmaṃ etat
svayaṃ ca śāmyati asamid yathā agniḥ || 13||
atha eṣāṃ karmakartṝṇāṃ bhoktṝṇāṃ sukhaduḥkhayoḥ |
nānātvaṃ atha nityatvaṃ lokakālāgama ātmanām || 14||
manyase sarvabhāvānāṃ saṃsthā hi autpattikī yathā |
tat tat ākṛtibhedena jāyate bhidyate ca dhīḥ || 15||
evaṃ api aṅga sarveṣāṃ dehināṃ dehayogataḥ |
kāla avayavataḥ santi bhāvā janmādayoḥ asakṛt || 16||
atra api karmaṇāṃ kartuḥ asvātantryaṃ ca lakṣyate |
bhoktuḥ ca duḥkhasukhayoḥ kaḥ anvarthaḥ vivaśaṃ bhajet || 17||
na dehināṃ sukhaṃ kiñcit vidyate viduṣāṃ api |
tathā ca duḥkhaṃ mūḍhānāṃ vṛthā ahaṅkaraṇaṃ param || 18||
yadi prāptiṃ vighātaṃ ca jānanti sukhaduḥkhayoḥ |
te api addhā na viduḥ yogaṃ mṛtyuḥ na prabhavet yathā || 19||
kaḥ anvarthaḥ sukhayati enaṃ kāmaḥ vā mṛtyuḥ antike |
āghātaṃ nīyamānasya vadhyasi eva na tuṣṭidaḥ || 20||
śrutaṃ ca dṛṣṭavat duṣṭaṃ spardhā asūyā atyayavyayaiḥ |
bahu antarāya kāmatvāt kṛṣivat ca api niṣphalam || 21||
antarāyaiḥ avihataḥ yadi dharmaḥ svanuṣṭhitaḥ |
tenāpi nirjitaṃ sthānaṃ yathā gacchati tat śruṇu || 22||
iṣtvā iha devatāḥ yajñaiḥ svarlokaṃ yāti yājñikaḥ |
bhuñjīta devavat tatra bhogān divyān nija arjitān || 23||
svapuṇya upacite śubhre vimānaḥ upagīyate |
gandharvaiḥ viharanmadhye devīnāṃ hṛdyaveṣadhṛk || 24||
strībhiḥ kāmagayānena kiṅkiṇījālamālinā |
krīḍan na veda ātmapātaṃ surākrīḍeṣu nirvṛtaḥ || 25||
tāvat pramodate svarge yāvat puṇyaṃ samāpyate |
kṣīṇapuṇyaḥ patati arvāk anicchan kālacālitaḥ || 26||
yadi adharmarataḥ saṅgāt asatāṃ vā ajitendriyaḥ |
kāmātmā kṛpaṇaḥ lubdhaḥ straiṇaḥ bhūtavihiṃsakaḥ || 27||
paśūn avidhinā ālabhya pretabhūtagaṇān yajan |
narakān avaśaḥ jantuḥ gatvā yāti ulbaṇaṃ tamaḥ || 28||
karmāṇi duḥkha udarkāṇi kurvan dehena taiḥ punaḥ |
dehaṃ ābhajate tatra kiṃ sukhaṃ martyadharmiṇaḥ || 29||
lokānāṃ loka pālānāṃ madbhayaṃ kalpajīvinām |
brahmaṇaḥ api bhayaṃ mattaḥ dviparādhapara āyuṣaḥ || 30||
guṇāḥ sṛjanti karmāṇi guṇaḥ anusṛjate guṇān |
jīvaḥ tu guṇasaṃyuktaḥ bhuṅkte karmaphalāni asau || 31||
yāvat syāt guṇavaiṣamyaṃ tāvat nānātvaṃ ātmanaḥ |
nānātvaṃ ātmanaḥ yāvat pāratantryaṃ tadā eva hi || 32||
yāvat asya asvatantratvaṃ tāvat īśvarataḥ bhayam |
yaḥ etat samupāsīran te muhyanti śucārpitāḥ || 33||
kālaḥ ātmā āgamaḥ lokaḥ svabhāvaḥ dharmaḥ eva ca |
iti māṃ bahudhā prāhuḥ guṇavyatikare sati || 34||
uddhavaḥ uvāca |
guṇeṣu vartamānaḥ api dehajeṣu anapāvṛtāḥ |
guṇaiḥ na badhyate dehī badhyate vā kathaṃ vibho || 35||
kathaṃ varteta viharet kaiḥ vā jñāyeta lakṣaṇaiḥ |
kiṃ bhuñjīta uta visṛjet śayīta āsīta yāti vā || 36||
etat acyuta me brūhi praśnaṃ praśnavidāṃ vara |
nityamuktaḥ nityabaddhaḥ ekaḥ eva iti me bhramaḥ || 37||
iti śrīmadbhāgavate mahāpurāṇe pāramahaṃsyāṃ
saṃhitāyāmekādaśaskandhe bhagavaduddhavasaṃvāde
daśamo'dhyāyaḥ ||